Už pěkně dlouho jsem si slibovala návštěvu kadeřnice. Spíš jsem chtěla zastřihnout jen konečky, protože delší kštice mi docela vyhovovala. Působila žensky a byla nenáročná na údržbu. Umýt, vyfoukat a jít. Byla jsem spokojená. Ale chtělo to už nějakou údržbu.

Objednala jsem se ke své kadeřnici a docela jsem se těšila. „No, máš to pěkně dlouhé,“ zhodnotila můj současný účes. Ale mně se to tak líbí, řekla jsem. Stříhání necháme až na jaro, teď jenom konečky. Fajn. Shodly jsme se.

Daly jsme se do řeči a kadeřnici trochu „ujely“ nůžky. Ustřihla mi kus patky, na které jsem si tak zakládala. Moje chyba, měla jsem ji upozornit, že jsem na svou patku háklivá. Ale stalo se a účes vypadal podivně. Ani ryba ani rak. A tak jsem ji přesvědčila, aby ji ještě více zkrátila.

Když jsem přišla domů a podívala se do zrcadla, došlo mi, že jsem udělala chybu. Měla jsem se na celé stříhání vykašlat. Vypadám děsně. Stále jsem chodila k zrcadlu a byla jsem naštvaná.

Nejhorší bývá druhý den. Když vstanu a vlasy mám přeleželé, spláclé nebo naopak rozježené. Druhý den spolehlivě ukáže, jestli se účes povedl, nebo ne.

Jsou to jenom vlasy, které dorostou, a možná jde jenom o nezvyk z nového vzhledu, ale stejně mě to rozladilo.

n

Jak to máte vy?

Jste vždycky spokojená, když odcházíte od kadeřnice? Nebo si doma nadáváte, že jste se zase někomu svěřila do „péče“ a dopadlo to příšerně?  Už jste někdy reklamovala účes? Nechala jste se u jiné kadeřnice přestříhat, nebo přebarvit? Napište nám do diskuze pod tuto novinku

Reklama