Vztahy

Po 14 letech mi řekl, že mne nemiluje!

Ani nevíte, jak hluboce mě dnešní téma dne zasáhlo – až tak že jsem se vám rozhodla napsat a snad se tak i trochu vypovídat z toho, co se poslední dny děje.

Jsme s manželem spolu už 14 let, za pár dní bychom měli slavit 10 manželství, předtím jsme spolu žili „na psí knížku“. Máme dvě děti, které už vyrostly z miminkovských oblečků a i když je s nimi někdy dost těžké pořízení, asi jako s každými, přece jen převažuje ta radost nad zdravými a šikovnými potomky. Máme vlastní bydlení, které sice ještě budeme dlouho splácet, oba máme práci, jsme oba relativně zdraví – v podstatě by nám nemělo nic chybět. Přesto prožívám ty nejhorší dny života…

Je to asi 14 dní, co mi manžel řekl, že už mě nemiluje, že zjistil, že to, co mezi námi bylo, se někam vytratilo a zbylo jen možná kamarádství… Byl to pro šok, protože i když po těch letech nečekám nějaká vroucí vyznání lásky, tak přece jen  mám svého muže moc ráda a moc mi na něm záleží… Snažila jsem se ptát, co bude dál, jak si představuje náš život dál, ale nic jsem se nedozvěděla, prý sám neví. Mám ve všem zmatek, nevím co bude s námi, co mám dělat , co naopak dělat nemám, strašně bych chtěla, aby  s námi zůstal, ale nevím jestli to má význam…

Samozřejmě jsem se ho ptala, jestli je za tím někdo jiný, tvrdí že ne…snažím se mu věřit.

Abych byla úplně přesná, musím napsat i to co tomu vlastně předcházelo…minulý rok na jaře se manžel dostal do depresí (myšlené čistě medicínsky), byl na tom dost zle a jeden z důvodů, kterým to přičítal, byl pocit, že už ho nemám tak ráda. Je fakt, že jsem hodně časově vytížená a že to mohlo tak působit, takže budiž, souhlasila jsem, že je dobré s tím něco dělat. Snažila jsem se být co nejvíc doma, trávit víc času společně, prostě snažila jsem se - hodně. Vypadalo to, že se vše lepší, měla jsem pocit, jako kdybychom se vrátili o těch 10 let zpátky a bylo aspoň z mého pohledu O K, přestal i léky brát.

Postupně s podzimem jsem cítila, že se jakoby zase začíná vzdalovat, ale na moje otázky tvrdil, že nic, je O.K. jen moc práce... vše se stupňovalo, po vánocích už jsem měla pocit, že je se mnou nešťastný, bylo vidět že se trápí, ale stále mi nechtěl nic říct, tak jsem navrhla poradnu... že pouvažuje... náhodou tak asi za týden kdy jsem se ptala, kdyže tedy zajdeme do té poradny, mě řekl, že jde... ale sám... překvapilo mě to... už jsme hodně byla nešťastná a z něj pak vypadlo, že zjistil, že už mě nemá rád... že jako kamarád Ok., ale jinak už nic... to trvá už 14 dní, tvrdí, že neví co chce, ale že ke mě nic necítí, že je z toho zmatený... nechápu to.

Takže teď spolu dál mluvíme, snad i trochu víc, než předtím, ale snažím se příliš nenaléhat, aby se zase nestáhnul zpět do své ulity, neexistuje, aby mě jako dřív pohladil, vzal za ruku, ALE přitom se každý den se mnou miluje, já se tomu nebráním, protože ho mám stále moc ráda, ale nechápu jeho... nemá mě rád, aby byl se mnou rád, ale sex se mnou mu nevadí?

Píši asi hodně zmateně, což asi tím, že jsem sama totálně zmatená a nevím si rady - budu vděčná za každý názor, vím, že těžko může někdo rozhodnout za mě, co dělat, ale třeba někdo prožil něco podobného…


Děkujeme za Váš dramatický příběh a snad pro Vás naše čtenářky najdou nějakou radu...

Musím přiznat, že já si víc vážím dobrého přátelství než zamilovanosti - a jeden z nejlepších vztahů jsem měla s dobrým kamarádem, takže docela chápu sex bez "lásky"... I když já bych řekla, že kamarádství je prostě jiná forma lásky - možná se Váš manžel musí vyrovnat s tím "šokem" že už do Vás není zamilovaný - pochopit, že vztah lze dál budovat i takhle... Moc Vám přeju, abyste to společně zvládli...

redakce@zena-in.cz

   
05.03.2007 - Láska a vztahy - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [25] Bosorka68 [*]

    Fakt případ pro dobrýho psychiatra. 14 let a takové něco Sml31

    superkarma: 0 25.11.2013, 12:50:09
  2. avatar
    [23] Kadla [*]

    Canadian: Jo, taky jednoho takového znám

    superkarma: 0 06.03.2007, 08:02:49
  3. avatar
    [22] Amálie [*]

    Meander: Asi jsem se nepřesně vyjádřila. Neměla jsem na mysli porušení lékařského tajemství. Ale obecnější informace o nemoci a depresích.

    superkarma: 0 05.03.2007, 22:01:43
  4. avatar
    [21] Canadian [*]

    Manx 1: znam jednoho, ktery se s dotycnou rozejde v pristi minute, co motyli prestanou lechtat. A nevyroste z toho, uz to nejde (ma dva metry a pubertu v prachu )
    Treba je tohle podobny format...

    superkarma: 0 05.03.2007, 19:41:27
  5. avatar
    [20] Klarchen [*]

    taky mě napadlo, jestli to nemůže souviset s návratem deprese

    superkarma: 0 05.03.2007, 19:05:15
  6. avatar
    [19] Pentlička [*]

    Mně tohle řekl manžel po 27 letech. A abych si náhodou nemyslela, že by se třeba mohl do mě znovu zamilovat, tak si rychle nabrnkl novou o 17 let mladší ženu. Teď jsme rozvedení, on žije už rok s ní a já jsem sama...

    superkarma: 0 05.03.2007, 17:08:32
  7. avatar
    [17] Meander [*]

    Amálie: Myslíš, že by jí psycholog/psychiatr něco o jeho zdravotním stavu řekl? Já bych teda asi nepřekousla, kdyby tohle udělal můj doktor.

    superkarma: 0 05.03.2007, 16:29:30
  8. [16] apina [*]

    superkarma: 0 05.03.2007, 15:34:19
  9. avatar
    [15] Lídy [*]

    Možná má tvůj manžel pocit, že ho nepotřebuješ, protože (na rozdíl od něj) všechno zvládáš? Myslím, že většina chlapů potřebuje mít pocit, že aspoň v něčem na ně ta ženská spolíhá a oni že jsou tu pro ni. Zkusila bych mu ten pocit dopřát, občas ho prostě "potřebovat" (ale nezaměňuj to s tím, že z tebe najednou bude neschopná ženská). A taky se víc věnuj sama sobě, zajdi ke kadeřnici, kup si něco na sebe, udělej si radost a snaž se nehroutit a věřit, že nakonec všechno dobře dopadne! Třeba manžel přijde na to, že je dobrý mít ve vlastní ženě kamarádku a že to není důvod, proč ji přestat milovat. Držím pěsti!

    superkarma: 0 05.03.2007, 14:04:18
  10. avatar
    [14] Amálie [*]

    No já nevim, asi bych zatím žádné ukvapené závěry nedělala. A to, jak se snažíš nenaléhat...se mi zamlouvá.
    Asi bych si zjistila, kam chodí k psychologovi/psychiatrovi a do poradny a objednala bych se tam. Minimálně ti psycholog/psychiatr pomůže se zorientovat, zda je opravdu nemocný a jak s tím tedy naložit dál. To samé v poradně.

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:56:37
  11. [13] a.... [*]

    V tomhle tvém konkrétním případě by manželova slova nebrala příliš vážně Vzhledem k tomu, že se léčil s depresemi a je zvyklý docházet a komunikovat s psychologem, patrně se též naučil všechny své emoce ventilovat slovně a nahlas. Možná si jen potřebovaj ujasnit nějaké své pocity / ve kterrých se určitě permanentně babrá/ a najednou z něj vypadlo, že tě nemiluje.Nebo na tebe chce tlačit, aby ses mu víc věnovala. Tvůj manžel mi přijde jako hysterická osobnost, se kterou je velmi těžké žít. Neměla bys ho brát tak vážně jinak budeš "na nervy" taky.

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:29:49
  12. avatar
    [12] beruška2 [*]

    Možná na něj jde krize středního věku.
    Třeba by nebylo na škodu udělat si víkend jen ve dvou. Někde v příjemném prostředí bez dětí. Popovídat si, dělat věci, co vás oba baví nebo dřív bavily. Tedy i jiné než sex. Aspoň my tak občas s vyrazíme a je to i po 15 letech manželství moc fajn. I se ledacos vyřeší. Ale asi by to nevyřešilo nějaké závažné problémy, navíc spojené s psychickou poruchou.
    Držím pěsti.

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:19:17
  13. avatar
    [10] *modrá [*]

    Pokud by došel do poradny sám, jistě by psycholog trval i na tom aby příště přišla manželka. Dobrý poradce potřebuje vyslechnout názory obou stran. Říkáš že mu věříš že ti není nevěrný. Zkus se jít klidně poradit do poradny i ty. Možná jeho zvláští chování je další vlna počáínající deprese. Když sám neví co chce,nic ho nebaví, uzavírá se sám do sebe. Deprese souvisí s hladinou hormonů, pokud je to tak, potřebuje léky.Sám si nepomůže.
    Říkáš že manžela nechceš ztratit. Takže o něho chceš bojovat. Podle mě komunikace a společné aktivity dokážou hodně. Dejte děti k babičce a udělejte si výlet jako za svobodna.

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:14:45
  14. avatar
    [9] barkl2 [*]

    Bóbika, nevím jak se u tebe deprese projevuje,ale znala jsem muže co tím trpěl, a ten třeba vůbec nevylezl z postele, tudíž z toho časem vyplynulo, že byl nezaměstnaný, ženská ho živila, a navíc musela poslouchat. Měla zákaz kamkoliv chodit..atd. když se jednou probrala a chlap jí držel kudlu pod krkem,protože ho už asi nemiluje, tak vzala dítě a odstěhovala se k rodičům,nechala tam barák i všechno zařízení..... A je to zlatá ženská.. její muž je jedinej člověk,kterýho znám co měl diagnózu deprese..., pokud tento z příspěvku jen sedí doma na bobku a přemítá nad tím co by zrovna chtěl..atd tak je možná neškodnej...zatím

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:13:52
  15. avatar
    [8] svetluszka [*]

    bych s ním nespala ani omylem...

    superkarma: 0 05.03.2007, 13:01:02
  16. avatar
    [6] barkl2 [*]

    Heduš: to je fakt zajímavý názor, to by mě nenapadlo

    superkarma: 0 05.03.2007, 12:43:42
  17. avatar
    [5] barkl2 [*]

    já si myslím že ten sex je jako taková obrana. já jsem něco podobného zažila s někým ,ale po cca 3 letech. Ten člověk byl velmi nejistý,měl taky menší psychické problémy, myslel si, že na mě "nemá" a tak tu lásku jakoby umrtvoval.Prý ze strachu, že ho opustím,taky to byla síla, když to vypustil z úst. Já jsem nezvracela, ale přestala jsem jíst, shodila jsem na 50kg při 175cm :-(( Jakýkoliv můj úspěch, byl dalším hřebíčkem do rakve našeho vztahu. a tím sexem jsme jako tu nejistotu a tu nejasnost chtěli zahnat - nepodařilo se. Taky tvrdil, že za tím nebyla žádná jiná žena. Nakonec řekl, že odchází, protože mu ujíždí vlak. Přeji aby to dopadlo lépe, ale jestli trpí fakt depresí (diagnóza) tak radím utéct. Taková člověk může být nevyzpytatelný

    superkarma: 0 05.03.2007, 12:41:31
  18. avatar
    [4] *modrá [*]

    on chudák neví co chce..vystřelit zpět na Mars !

    superkarma: 0 05.03.2007, 12:41:28
  19. avatar
    [3] Heduš [*]

    Po 14 letech se milujete každý den a manžel k Vám přestává cítit co dřív? Tak to je tedy případ, ten Váš muž... Ale on to vlastně dneska kde kdo dělá bez lásky a obzvlášť to platí u mužů... prej. Ale já bych s ním spát nemohla. Tak mi připadá, že Vy jste doposud dokázala vyřešit kde co a být jeho oporou, když Vás potřeboval, co takhle si zkusit hrát chvíli na nešťastnou a ublíženou Vy sama a odepřít mu sex, než si to vyjasní... stejně to vypadá, že už "nemáte" co ztratit. Třeba on potřebuje vypadat ve vztahu ten silnější a ten, koho každý potřebuje i Vy... Držím Vám pěsti, ať se stane cokoliv a hlavně přeju hodně sil v řešení situace!!! Dejte kdyžtak vědět, jak jste dopadla.

    superkarma: 0 05.03.2007, 12:41:16
  20. avatar
    [2] Juana [*]

    Jsem asi cynik, ale můj manžel by poznamenal, že tohle je důsledek četby červené knihovny. Přiznám se, že manžela taky po těch letech "nemiluju", prostě mám k němu úplně jiný vztah, už dávno se mi netřesou kolena, když na mne sáhne. Ale máme dvě děti, vybudovali jsme společný domov, dokonce spolu i pracujeme a oba si myslíme, že jsme navzájem nejlepší přátelé, na které se můžeme spolehnout. A to je pro nás oba víc než nějaké feromonové počáteční poblouznění. Takže v podstatě souhlasím s redaktorkou Ivanou.
    Jo a staří Řekové rozeznávali několik druhů lásky - myslím že plató, eros a agapé - to poslední byl ten nevyšší stupeň, který vzniká v manželství po nějaké době - a toho bychom podle mne měli ideálně dosáhnout všichni.

    superkarma: 0 05.03.2007, 12:37:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme