Také zbožňujete plísně na sýru i v něm? Je však třeba rozlišovat plísně pro nás neškodné a plísně zlé. Kulturní plísně, které patří mezi ty pro nás neškodné, se používají k výrobě některých potravin. 

V přírodě mají plísně pozitivní význam.  

Napomáhají koloběhu látek v přírodě tím, že je rozkládají. Občas najdu plísně i doma a podle toho, jak se na ně okolí tváří, asi nepůjde o ty kulturní…

I když noviny jim denně předčítám, poslouchají s námi zprávy v rádiu a myslím, že s hudební kulturou na tom také u nás doma špatně nebudou.

Nejčastěji najdu plíseň v hrnku od čaje nebo v lednici na zelenině. Kolikrát bych si chtěla ještě kousek dát, jen to ošklivé odkrojit...
Ale hygiena a lékaři jsou proti. Plíseň na potravinách je jednoznačný signál k vyhození potraviny celé.
Proč, ptám se?
Protože mohou v našem organismu způsobit řadu méně i více vážných onemocnění.  

Co způsobuje plíseň na potravinách?

Především je rozkládá. Plísně (včetně toxinogenních – pro náš organismus toxické), díky svým enzymům, způsobují rozklad a kažení potravin. Proto zkaženou potravinu poznám nejen tím, že jsou na ní různé barevné chomáčky, ale také tím, že prostě smrdí.

Plísně snižují biologickou hodnotu potravin tím, že spotřebovávají v potravinách vitaminy, minerály i další živiny.

Produkují mykotoxiny a další metabolity (látky vzniklé metabolismem organismu). Mykotoxiny patří mezi významné přírodní toxiny v potravinách a mohou způsobovat řadu onemocnění a mykotoxikóz u člověka a hospodářských zvířat. Patří mezi ně různé otravy, degenerace a rakovina jater, rakovina ledvin, třesy, duševní onemocnění, houbová onemocnění (tzv. mykózy).

Mezi některými houbami (a řadíme mezi ně právě i toxikogenní plísně) existuje vztah zvaný metabióza (kdy jeden mikroorganismus upraví životní podmínky v prostředí tak, že umožňují růst a rozmnožování jiného mikroorganismu). Plísně svou metabolickou činností rozkládají v konzervované potravině organické kyseliny (kyselinu mléčnou nebo octovou). Tím se sníží kyselost potraviny a může dojít v konkrétních případech k produkování nebezpečného botulotoxinu.

Ne všechny kmeny plísní jsou však toxinogenní. Vzhledem k tomu, že vyšetření potraviny na mykotoxiny je pro občana jako já velmi nákladné (tisíce korun), je vhodnější volit při sebemenší známce zkaženosti strategii – ihned celé vyhodit. Což mě mrzí, zvlášť u některých dobrot…

Abychom se lépe zorientovali, uvedu seznam potravin, u kterých hrozí největší nebezpečí onemocnění z toxikogenních plísní: chléb, pečivo, trvanlivé salámy,  tvrdé a tavené sýry, plísňové sýry, ovoce, zelenina, konzervované ovocné a zeleninové potraviny, koření, sušené plody (např. fíky, hrozinky), rýže, kojenecká výživa.

Správný výběr potravin a následně jejich vhodné skladování významně ovlivňuje kvalitu pořízeného zboží.

Plísně na povrchu potraviny jsou jen známkou toho, že jsou v ní rozkladné procesy již nastartovány, měli bychom vše, co nevyhovuje vizuální kontrole, ihned zlikvidovat.

Okrajováním se nezbavíme rizika onemocnění.  

Reklama