Reklama

Kdo někdy ve dne v noci zápasil o dech a marně zkoušel zažehnat úporný kašel, by už zápal plic podruhé nechtěl zažít. Především u starších lidí tahle nemoc může ohrozit život. Nadějí je preventivní očkování.

Pacient se zápalem plic, neboli s pneumonií nebývá v chladném ročním období v ordinaci praktického lékaře výjimkou. Častěji nemoc postihuje starší osoby nad 50 let věku, protože jejich imunitní systém už nefunguje tak dobře, jako u mladších jedinců. A nejvíce ohroženi jsou lidé nad 65 let. Právě ti mají od září 2015 ze zákona nárok na plně nebo částečně hrazené očkování proti nejčastějším původcům zápalu plic – pneumokokovým bakteriím.

breath

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

„Zápal plic se projevuje úporným zpočátku suchým kašlem, mnohdy vysokými teplotami přes 38 až 41 °C, dušností, mnohdy schváceností, celkově výraznou únavou, bolestí svalů a kloubů. Někdy mívá pacient na začátku onemocnění i opary na rtech,“ popisuje praktický lékař MUDr. Igor Karen. Seznam mikroskopických původců zlé nemoci čítá více položek. Kromě nejčastějších pneumokoků mohou zánět na plicích způsobit i další bakterie jako hemofily, moraxely, méně často chlamydie, mykoplasma, zřídka i legionely. V případě, že se pacient nakazí v nemocnici (takzvaná nozokominální nákaza), mohou být příčinou stafylokoky či třeba pseudomonády. A konečně mohou onemocnění způsobit i viry, a to nejčastěji virus chřipky typu A či B nebo viry parachřipky.

Nezanedbejte marodění

Vždy se vyplatí pořádně vyležet i obyčejnou virózu, o zánětu průdušek nemluvě. Zápal plic je totiž leckdy až komplikací banálnějšího onemocnění, pokud pacient nedodržuje klidový režim a nebere správně léky. Někdy lidé podceňují užívání nasazených antibiotik a nedoberou je či naopak zanedbají klidový režim, i když berou antibiotika, a domnívají se, že antibiotika zvládnou léčbu sama. „Někdy může být zápal plic bakteriální komplikací předcházejícího chřipkového či jiného virového onemocnění, které nebylo dostatečně doléčené,“ dodává doktor Karen.

Okamžitě antibiotika

Ať už zápal plic způsobila jakákoliv bakterie, musí být neprodleně zahájena léčba odpovídajícími antibiotiky. Doba léčby antibiotiky a jejich dávkování se odvíjí od stavu pacienta, ale většinou se jedná o dva až tři týdny i delší dobu. V případě těžkých stavů je nutná hospitalizace, kdy se podává i kombinace antibiotik, často parenterální neboli injekční formou. Léčbu vždy doplňují léky na horečku typu paracetamolu, analgetika při bolestech, antitusika při suchém kašli, která jej mají mírnit, a naopak mukolytika při kašli vlhkém, jež napomáhají uvolňování hlenu. Důležitý je dostatečný přísun tekutin, na což se někdy zapomíná i v ambulantním léčení.

Úspěšnost léčby zápalu plic závisí na tom, v jakém byl člověk zdravotním stavu před tímto onemocněním. Největší starost lékařům dělají pacienti starších věkových kategorií nad 65 let věku života či lidé s dalšími přidruženými onemocněními, jako je cukrovka, onemocnění srdce a cév, ledvin a podobně. Ti mají horší prognózu.

 

Žebříček rizik onemocnění pneumokokovým zápalem plic

Kuřáci a astmatici: 7krát vyšší riziko

Alkoholici: 12krát vyšší riziko

Pacienti s chronickým onemocněním srdce a cév: 10krát vyšší riziko

Pacienti s cukrovkou: 6krát vyšší riziko

Pacienti s nádorovým onemocněním 32 - 52krát vyšší riziko podle typu nádoru

Pacienti s HIV: 49krát vyšší riziko

S očkováním jsme pozadu

V Evropské unii bylo proti pneumokokům během života očkováno 10 % dospělých starších 50 let, ovšem to je průměr. Například ve Velké Británii je očkováno proti pneumokokům přes 70 % osob starších 65 let a v Německu zhruba 50 % populace starší 60 let. V České republice se odhaduje, že ve skupině osob nad 65 let, tedy v nejohroženější věkové kategorii, je proočkováno méně než 1 % osob.

Podívejte se na video, ve kterém se o závažnosti pneumokokových infekcí dozvíte víc: