Přišla mi pozvánka do nově otevřeného Centra funkčního pohybu. Co si pod tím představit? Cvičení pilates na strojích, nové pojetí posilovny? Ačkoliv do fitcentra ani posilovny nechodím, tahle nabídka mě, ani nevím proč, zaujala.

swimming

Spíš jsem se na to dívala skepticky ve smyslu: To už se ani pilates necvičí přirozeně, ale na strojích? Navrhla jsem reportáž na poradě. „Tak tam zajdi, ale to ti povídám, žádné všeobecné žvásty, chci něco zajímavého!“ reagoval jako obyvkle šéfredaktor Radek. Jasně, chápu, Praha je napěchovaná různými studii, kde vám slibují takřka nemožné. Zhubnutí, skvělou fyzičku, odstranění celulitidy atd.

Byla jsem zvědavá, jestli to tady bude jiné.

Domluvila jsem si schůzku přímo s majitelem Danielem Müllerem. Připomínám, že jsem jakýmkoliv „fitnesem“ či posilovnami naprosto nepolíbená. S tím jsem se rozhodně netajila ani tady, protože mi bylo jasné, že se budu ptát jako laik.

Bludy kolem cvičení

Díky návštěvě v centru u Daniela Müllera jsem ale kromě jiného jsem zjistila, že žiju v mnoha bludech a že kolem cvičení existuje řada mýtů. Které to například jsou?

  • PLAVÁNÍ JE NEJLEPŠÍ NA VYTVAROVÁNÍ POSTAVY

Pravda: Plavání (kromě znaku) patří k nejhorším sportům, které vám deformují páteř. Překvapené, co?

  • PROCVIČOVAT HÝŽĎOVÉ SVALY MůŽETE VŠUDE

Pravda: Hojně doporučovaný, tzv. „tramvajový cvik“ - napínání a povolování hýžďových svalů, je naprosto nepřirozený. Copak chodíte pořád se zataženým zadkem?

  • DO FITKA CHODÍ JENOM MLADÍ A KRÁSNÍ

Pravda: Dalším mýtem byla moje představa, že sem chodí samí mladí a žena mého věku tady bude působit jako muzejní fosilie. Omyl! Cvičí tu klienti od dětského věku až po důchodce. Každému se přizpůsobí plán přímo na tělo. Samozřejmě po vstupní diagnostice.

Co diagnostika obnáší?

Zkušenému oku trenéra stačí pouhý pohled na to, jak stojíte, chodíte, jaké máte držení těla, aby zjistil, kde je vaše tělo „pochroumané“, jak mu ubližujete a co to s vámi udělá za další roky, když se na to vykašlete. Teď to zjednodušuji. Samozřejmě, že si vás otestuje a vyzpovídá.

„A co jste vyčetl ze mě?“ snažila jsem se dozvědět. Moc se mu do toho nechtělo, ale trvala jsem na svém. „Už když jsem vás viděl přicházet...“ a vyjmenoval mi nejméně čtyři nešvary. Hm, měla jsem pocit, že do mě vidí jako do hubené kozy.

Nebudeme to tedy dál rozebírat, chtěla bych si to vyzkoušet na vlastní kůži. Nemá cenu psát teorii o tom, jak vypadá který stroj, co se na něm cvičí, když to nezažiju. Tělocvična připomínala spíš mučírnu, ale to mě rozhodně neodradilo. Možná ve mně dřímá duch masochisty, ale moji zvědavost to spíš posílilo.

Takže, děvčata, jdu do toho, těšte se další reportáž.

Reklama