Ze všech žijících tvorů na zeměkouli pláče z duševních příčin jenom člověk. Někdo míň, někdo víc. Pláčeme ale občas všichni a není se za co stydět. Říká se, že ženy jsou emotivnější a pláčí častěji než muži. Je to ale pravda jen z půlky. Emotivní jsou muži prakticky stejně, jen skutečně méně pláčí. A to pouze proto, že jim společensky zažitá pravidla velí emoce skrývat. Například autorka tohoto článku brečí i u Krtečka a podle psychologů je na tom vcelku dobře. Pláč je totiž zdravý hned z několika důvodů.

Není pláč jako pláč

Přesto, že kompletní uzlíček všech příčin a spouštěcích mechanizmů lidského pláče ještě vědci úplně nesvázali, prozatímní výzkumy přinesly už mnoho výsledků. Kupříkladu již můžeme s jistotou říci, že slzy, které proléváme při krájení cibule, mají naprosto jiné chemické složení než slzy spojené s duševními ději. Co nevíme do dnešního dne je příčina.

Emoce nás dělají lidmi

Dojetí, soucit, lítost, ale i zoufalství nebo pocit štěstí jsou věci, bez nichž bychom byli na úrovni stolního počítače. Smích a pláč z nás dělají nejzajímavější obyvatele této planety. Naše emoce mnohdy hýbají celými dějinami.

„Jsem něžný i krutý, ale jsem život. Pláčeš? V slze je síla, tak jdi a žij.“
John Lennon
Každý si například určitě vybaví, co dělal v den, kdy se dozvěděl, že zemřela princezna Diana. Ale mnoho z nás bude mít problém si vzpomenout, co dělal čtyři dny předtím nebo potom. To silná emoce zakolíkuje událost do paměti! Nebýt emocí, tedy strachu, úleku, zklamání, radosti, děsu a lásky, pamatovali bychom si velmi málo.

U lidí stejně jako i u zvířat platí, že kupříkladu strach vede k vyvarování se nebezpečí. Láska je nezbytná při péči o mladé a zloba nás motivuje k obraně našeho území. Emotivní chování jednoduše slouží k přežití.

Pláčem ku zdraví

Pláč je velmi důležitý pro udržení našeho fyzického i psychického zdraví. Při silné emoci vylučuje lidské tělo sekret, který umožní lépe zvládnout stres. Jestliže je těchto látek nadbytek, vyplavují se právě slzami. Když člověk pláče, zapojí se i jiné žlázy. Vědci dosud neodhalili všechno, co se s námi děje, když náš pláč vyvolají emoce. Co ale vědí, je, že zasaženo je v tu chvíli celé tělo. Složení krve, barva kůže, svalové reflexy a činnost všech žláz.

Například malé miminko má jen jediný dorozumívací prostředek, jakým může svému okolí sdělit, že se mu něco nelíbí, že ho něco trápí nebo bolí. Na pláč svého dítěte reaguje matka okamžitě a dokonce většina maminek dokáže již velmi brzy podle pláče rozpoznat své dítě, i když ho nevidí. Díky pláči je miminko více v bezpečí. 

MUDr. Karel Kopřiva, oční ordinace v Praze 8:

Slzy jsou nejen důležité pro odplavování stresových faktorů z lidského těla, ale v zásadě jsou nejdůležitější složkou pro zdravé fungování lidského zraku. Bez slz bychom se jednoduše neobešli. Když pominu psychický tlak a stres, kterého se díky slzám a pláči účinně zbavujeme, jsou slzy nezbytné k tomu, abychom vůbec něco viděli. Bez nich by naše oči brzy vyschly a došlo by ke ztrátě zraku. Ne všechno o lidském pláči prozatím beze zbytku víme. Jasno máme alespoň v tom, že slzy obsahují až 99 % vody, 1 % soli  0,2-0,5 % bílkovin, glukózu, aminokyseliny a fermenty.

Oproti složení krve mají slzy bílkovin podstatně méně. Ovšem některé z nich jsou naopak obsaženy pouze v slzách. Chemické složení slz vykazuje baktericidní účinky a svým působením likvidují bakterie přítomné ve spojivkovém vaku. Slzy se tvoří průběžně, jen ve spánku jejich sekrece ustává.

Sami dobře víme, že při silném citovém vypětí nebo vyhrocených emocích je chvilka, kdy se člověk uvolní a dá průchod pláči, neskutečně důležitá. Když si popláčeme, je nám pak lépe. Člověk za chvíli otře slzy a dostaví se pocit uvolnění. Teprve tehdy jsme často schopni celou situaci racionálně vyhodnotit. Potom teprve přicházejí do mysli i úst konečná rozhodnutí a slova jako „život jde dál“, „musím se postavit znovu na nohy“ nebo „ je to blbec a už mi nestojí za slzy“. 

Pláč je tedy takový schůdek, který nás posune dál. Je dobře, že ho máme.

Pláčete?

Reklama