Vztahy

Placená možnost kecání

Dobrý den,

taky se podělím o svá přátelství..

Myslím, že mám to veliké štěstí, že okruh mých známých je hodně široký a opravdu dobré přítelkyně mám asi tři, možná i víc. Odmala jsem chodila do skautského oddílu a téměř  všechna přátelství (i lásky) vznikla právě tam. Přece jenom, pokud s někým trávíte volné chvíle, víkendy, tábory i letní expedice s batohem, získáte k sobě dost těsný vztah a hlavně dost brzo zjistíte, co v kom vězí (po dvou týdnech na horách ve stanu, špíně a dešti se lidi projeví...). Nikdy jsem nezažila v přátelství zklamání, možná jen takové to rozčarování, když se kamarádi před očima mění vlivem vzdělání, partnerů, peněz..  Každopádně jedno vím jistě - bydlím na malém městě, kde pracovních ani jiných příležitostí není moc  a dost lidí se hrne pryč. Já tu mám ale takové zázemí, stejně i můj přítel, že odtud prostě nechceme. A protože je nás takových víc, je nám tu spolu dobře.

Jenom jedna má kamarádka, kterou můžu směle zařadit mezi ty nej, nepochází z tohoto okruhu lidí. Je to má spolužačka z gymlu. Seděly jsme sice tři roky v lavici za sebou, byly jsme si sympatické, ale nic víc. Potom ale jiná spolužačka onemocněla a my jsme za ni zaskočily v létě na dva týdny na brigádě v lesní školce. Po prvním dni, kdy jsme vytrhávaly osm hodin plevel a probraly všechno možné, jsme si připadaly, že se známe léta... no a protože se nám ta placená možnost kecání líbila, každé další prázdniny až do skončení vysoké školy jsme si dvoutýdenní brigádu zopákly. Mezitím jsme se moc neviděly, nebydlely jsme ve stejném místě ani jsme nebyly na škole ve stejném městě..
Letos ale uplyne 10 let od první brigády a my jsme spolu čím dál tím víc - kamarádka se přestěhovala sem.... A jak se jmenuje? Říkáme si obě navzájem "Julie", i když se jmenujeme jinak. Kdysi jsme se tak musely smát tomu jménu pod dotazem v jakémsi ženském časopise, že se tak od té doby oslovujeme, je to takové tajné heslo. Když dostanu sms a čtu "ahoj Julie", jsem ráda, že ji mám.

Lenka


Tohle se nám včera do vydání nevešlo, ale protože mi bylo líto vyhodit takový hezký příspěvek do koše, přináším ho dnes.

I když dnes a zítra píšeme na úplně jiné téma: a to,  chlubení se vlastním peřím.

Pokud něco umíte, pokud jste něco dokázala, pokud jste na něco hrdá, pošlete nám toho obrázek, popište nám to a věřte, že budete nejen pochválena, ale možná i odměněna drobným dárečkem.

A skutečně na to máte celé dva dny. Protože i zítra budou vaše maily na toto téma vítány.

Vše, co nám chcete sdělit, posílejte na

redakce@zena-in.cz

 

A nezapomeňte, i dnes pokračuje Velká letní soutěž.

I dnes můžete poprosit ostatní o radu v rubrice SOS.

I dnes můžete poslat příspěvek mimo téma. Nikdo se zlobit nebude.

   
13.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Meander [*]

    Já byla pionýrka z donucení. Ze schůzek jsem měla křeče a pionýrské tábory se rovnou mohly jmenovat koncentrační.

    superkarma: 0 13.07.2005, 18:21:52
  2. [4] r1911 [*]

    Já jsem chodila do jiskřiček, pionýra i do skautu. Jéé, já toho stihla.
    Je fajn mít přátele, bez nich by ten život nebyl takový. Nemusí o člověku vědět úplně všechno, ale je důležité vědět, že ti známí někde jsou...

    superkarma: 0 13.07.2005, 10:42:22
  3. avatar
    [3] Alfinka [*]

    Patřím taky mezi pionýrky pionýrské tábory byly bezva

    superkarma: 0 13.07.2005, 09:33:55
  4. avatar
    [2] Mici [*]

    Bridgetj: taky jsem byla urputná pionýrka a nebyla jsem Julie

    superkarma: 0 13.07.2005, 08:49:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme