Víte, jak vaše děti pijí a dodržují pitný režim během dopoledne a oběda? Přečtěte si zajímavé výsledky Studie AquaLife Institutu. Nyní s nástupem dětí do školy jsou výsledky studie varováním pro rodiče – je dobré dbát na to, aby děti měly i v průběhu školy sebou dostatečné množství tekutin a mohly se o přestávkách napít.  

 
Česká studie AquaLife Institutu poukázala na zásadní význam ranního příjmu tekutin, který ovlivňuje celkovou hydrataci v průběhu dne. Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje kognitivní i fyzické funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje nejen stav hydratace, ale i chování jedince či školní výsledky.

Pitný režim u dětí je nutné hlídat, potřeba příjmu tekutin na jednotku hmotnosti je u nich totiž vyšší než u dospělých a na nedostatek tekutin reaguje jejich organismus citlivěji. Nedostatečný příjem tekutin se tak u dětí rychleji odráží ve změnách vnitřního prostředí,  ve změně poměru červených krvinek a plasmy  a následné dehydrataci. Fyziologicky se snížený příjem tekutin projeví pocitem žízně, kdy množství hromadících se osmoticky aktivních látek signalizuje mozku potřebu doplnit tekutiny.

 Aqua

Pocitu žízně při běžném denním režimu je lepší předcházet

Většina dětí (65 %) pije, až když pocítí žízeň. „Laicky řečeno, to že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje vedoucí lékař studie AquaLife Institutu, MUDr. Petr Tláskal, CSc., Ústavní nutriční lékař FN Motol.

Vzhledem k tomu, že děti stejně jako senioři pociťují žízeň později, může u nich docházet k dehydrataci. Studie navíc ukázala na zajímavý fakt, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň. A právě pravidelnost v přijímání tekutin se jeví jako klíčový faktor ke správnému zavodňování organismu. Po sklenici by lidé měli sáhnout šestkrát či vícekrát za den. 

Vynechat tekutiny po ránu, je horší než nesnídat

Studie AquaLife Institutu prokázala, že v průběhu školy, kdy pitný režim nehlídají rodiče, děti nepijí dopoledne a příjem tekutin v průběhu dne je u nich nevyrovnaný. Každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije, více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den. „Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít,“ upozorňuje na zajímavý výsledek studie MUDr. Tláskal.

Studie ukázala, že jedna pětina dětí, které vůbec nesnídají, nebo se pouze najedí, mají ráno mnohem vyšší osmolalitu moči a trpí dehydratací. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za celé dopoledne pak přibližně 400 ml vody.

Na sladkých limonádách pitný režim dětí nestavte

Kvalitu pitného režimu však kromě frekvence příjmu tekutin ovlivňuje i to, co děti pijí. V průběhu vyučování i mimo něj se jako jeden z faktorů rozhodujících o tom, po jakém nápoji děti sáhnout, ukazuje dostupnost.

Pro mladý organismus je nejvhodnější kvalitní voda, nízce a středně mineralizované vody či ředěné ovocné džusy.Kontrolovat by se měl zejména obsah cukrů, který je často v nápojích přehlížen a podceňován. Avšak právě nápoje jsou podle studie AquaLife Institutu u dětí významných zdrojem cukrů.

Přes 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně, necelá třetina pak více než dvakrát týdně, každé dvanácté dítě pije limonádu dokonce každý den. Polovina cukrů z denního příjmu sledovaných dětí se do těla dostane z nápojů. Takové množství „vypitých“ cukrů představuje 10 % celkového denního energetického příjmu.

Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec, přitom stejné množství dětí si dá sklenici mléka denně. Nedostatek mléka v dětském organismu může vést k podprůměrnému příjmu některých důležitých živin a minerálních látek, jako je například vápník.

Stejně tak minerální vody nepijí děti často. Například vodu se sirupem si dají třináctkrát častěji než právě minerální vodu. Příjem minerálek pozitivně a přirozeně ovlivňuje bilanci minerálních látek, které se u některých dětí ukázaly nedostatečné.

„Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou,“ upozorňuje MUDr. Tláskal. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.

Co se děje s tělem, když má nedostatek tekutin

 Centrum žízně sídlí v mozkové kůře a v případě nedostatku tekutin vysílá signál tělu o potřebě se napít. Kromě žízně tělo vysílá i další příznaky dehydratace, například tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nemožnost se soustředit a nervozita.

Závěry studie

Studie AquaLife Institutu prokázala, že by děti měly více pít, aby nebyly dehydratované a jako jediná studie stanovila potřebnou ranní dávku tekutin. Děti by měly ráno přijmout z nápojů
i potravin cca 250 ml vody, za dopoledne (včetně rána) pak cca 400 ml vody. Dříve se ranní doplnění tekutin a celkový stav hydratace nedával do souvislostí, ze studie však vyplynul jako zásadní.

Děti, které byly dříve poučeny (1 škola), byly na tom v ohledu hydratace mnohem lépe ve všech parametrech, proto je potřeba klást větší důraz na osvětu jak u dětí, tak hlavně u rodičů, kteří by tyto důležité informace měli předávat dětem.

Výsledky studie Jak pijí české děti, MUDr. Petr Tláskal

  • Většina dětí (65 %) pije, až když pocítí žízeň
  • Každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije
  • Více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den
  • Přes 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně

Hlavním předmětem studie bylo zhodnocení pitného režimu dětí ve věku 9-13 let v rámci víkendu a následného dne dopolední školní docházky.

Organizací studie byla pověřena pediatrická skupina AquaLife Institutu. Studii zpracovali a provedli: MUDr. Petr Tláskal, CSc. (vedoucí studie - Ústavní nutriční lékař FN Motol), Mgr. Tereza Vrábelová (nutriční terapeutka FN Motol), MUDr. Jakub Zieg, Ph.D. (Pediatrická klinika FN Motol) a RNDr. Marie Hladíková (statistik).

Studie proběhla se souhlasem Etické komise FN Motol.

Praktická část studie byla zahájena v listopadu  2015 a ukončena v březnu 2016. Studie se účastnilo 103 dětí, všechny zdravé,  bez chronických či akutních onemocnění.

Vlastní metodika studie se opírala o podrobné sepsání všech složek stravy a nápojů, které v průběhu víkendu (soboty a neděle) a pondělního dopoledne dítě zkonzumovalo a vypilo. Dále byla metodika založena na sběru moči a její analýze. Děti ve sledovaném období odevzdávaly celkem tři vzorky moči, u kterých se stanovovala osmolalita a hodnota kreatininu, čímž se zkoumal stav hydratace dětí. K propočtu doporučeného 24 hodinového příjmu tekutin byl použit vzorec: 1500ml + 20ml/kg hmotnosti nad každý kg nad 20 kg váhy dítěte.

Náš tip – pití slazených limonád souvisí se zubním zdravím.

Vychovávat děti k odpovědnosti za vlastní zdraví je cílem kvalitních preventivních programů v oblasti zdraví probíhajících ve školách. Školy však nemají na takové programy finanční prostředky.

 Preventivní projekt Dětský úsměv, který si mohou zaplatit rodiče – zajímá vás tato investice do zdraví vašeho dítěte?

Děti v ČR mají 2,5krát více zkažených zubů než děti ve státech, jako je Švýcarsko nebo Finsko a Dánsko. Platí, že zubnímu kazu i parodontitidě je možné předejít správnou péčí.

Projekt Dětský úsměv předává dětem v mateřských školách a na 1. stupni základních škol návod na správnou péči o zuby. Vyškolené lektorky učí děti v šesti pravidelných lekcích během školního roku souvislosti mezi účinným čištěním zubů, způsobem výživy a vznikem zubního kazu a parodontitidy, jak si správně čistit zuby, aby zůstaly celý život zdravé, že čištění zubů je jednoduché, když víte, jak na to, a může být i zábava.

Roční náklady na jedno dítě jsou jen 300 Kč (zahrnují 6 vyučovacích hodin vedených vyškolenou lektorkou, pracovní sešit, kvalitní zubní kartáček s krytkou a další pomůcky). Pro rodiče investice, jejíž návratnost je zřejmá.

Podpořit projekt Dětský úsměv se rozhodl i AquaLife Institute, který sleduje potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim. Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu totiž nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné popíjení slazených nápojů nebo uzobávání sladkostí. Rodiče by měli naučit své děti pít čistou vodu, nejlépe přírodní pramenitou a slabě nebo středně mineralizovanou.

Více o projektu na www.detskyusmev.org a na www.aqualifeinstitute.cz

Reklama