Když jsem si četl příběh čtenářky Karinečky, uvědomil jsem si, jakou moc písnička může mít. I když to Karinečka doslova nepíše, myslím si, že to byla nejen láska, ale i osudová písnička, která vyrvala jejího muže ze spárů kmotřičky Smrti...


Posílám svůj dnešní příspěvek s trochu staženým hrdlem, i když dnes po letech už snad k tomu nemám ani důvod, ale prostě to tak je. Moje opravdu osudová písnička je od Petra Spáleného Až mě andělé... Vždycky se mi velmi líbila a líbí se dodnes i mé drahé polovici, ale váže se k ní následující příběh.

Vdávala jsem se ve 20 letech, manžel je o 4 roky starší a bohužel nemocný. To jsem samozřejmě věděla, když jsme se brali, ale po několika letech se jeho zdravotní stav velmi zkomplikoval. Vzhledem ke všem okolnostem a proto, že člověk nikdy neví, co se může stát, jsme snad od začátku manželství oba věděli, jak si v případě nutnosti ten druhý představuje poslední rozloučení. Manžel dlouhodobě opakoval, že v případě, že se s ním něco stane, tak by si přál, aby mu tuto písničku hráli při smutečním obřadu. Ani jsem si nemyslela, že nad tím co řekl, budu muset přemýšlet tak brzy, ale před 9 lety v jeho 28 letech došlo k prudkému zhoršení jeho zdravotního stavu a po převozu do nemocnice a osmihodinové operaci mi lékařka na ARO do telefonu oznámila, že manžel umírá, ať se s ním přijdu rozloučit. V té době jsme měli 4 měsíční miminko a já jsem nevěděla, co bude dál. Situace byla velice zlá celý jeden dlouhý měsíc, kdy mi nikdo nechtěl s určitostí říct, že se něco obrátí k lepšímu. Za tu dobu jsem si nesčetněkrát vzpomněla na manželova slova a k této písničce získala velmi zvláštní vztah. I přesto, že všechno nakonec dobře dopadlo, prognózy doktorů se naštěstí nesplnily a dokonce máme druhé zdravé díťátko, ani po letech, když tuto písničku slyším, se nemůžu ubránit slzičkám, všechno se mi v myšlenkách vrací jako bumerang. Ani teď se mi nepíše moc dobře, ale všechno toto trápení mělo asi svůj důvod, naučili jsme se oba pořádně si vážit toho druhého a svého manžela bych ani po letech nevyměnila a věřím, že on mě také ne.

Karinečka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.


Dnes máme téma Osudové písně. Co mi máte do redakčního e-mailu posílat?

Vyprávění o vašich osudových písních...

  • ... jak jste k nim přišly.
  • ... zda jich máte více, nebo jen jednu?
  • ... kdy jste ji slyšela naposledy.

Vaše příhody s písničkami, které přišly v pravý čas...

  • ... a pomohlo vám to.
  • ... a složilo vás to do kolen.

Ke každé písničce mi pošlete i odkaz na YouTube! Ať si ji mohou poslechnout i ostatní čtenářky.

POZOR! Každou písničku také uvedu jen jednou, tak se snažte poslat svůj příspěvek co nejdříve, ať vás nikdo nepředběhne!

Reklama