Přečtěte si další pěknou příhodu, tentokrát od čtenářky s nickem pinokio. Ta má doma chlapa jako horu, ale s tím strachem je to u něj stejné jako u všech ostatních.

Dobrý den,
při pročítání dnešního tématu jsem si okamžitě vzpomněla na jednu příhodu,která dokonale vystihuje slabší pokolení/samozřejmě myslím muže/.

Můj manžel přijel jednoho letního parného dne z práce celý nešťastný.Asi budu muset jet na pohotovost.Podívala jsem se na něho,ale žádnou újmu jsem na něm neshledala.Všechny končetiny na svém místě,ve tváři zdravá červená barva.Rychle,podívej se mi na pleš,řekl a sklonil hlavu.na hlavě měl pár červených pupínků.Navrhla jsem mu panthenol,ale nedal si říct a pod vlivem svého hypochondrického mozku na pohotovost opravdu jel.Co kdyby to byla začínající rakovina kůže,že?Za necelou hodinku byl zpátky.Tak co,ptala jsem se? Sestřička říkala,že si na to mám dát studený kapesník.To už jsem nevydržela a začala se smát.Chvilku se na mě uraženě díval,ale pak se začal smát taky.

Podobná příhoda se stala,když jsem začala rodit.Do nemocnice mě odvezl a souhlasil,že bude při porodu.Když mě sestřička vážila a vyplňovala se mnou dotazník,začal sebou nepokojně šít.No,a jakmile viděl,že mám častější stahy,začal blednout.Vysvobodila ho sestřička,která mu řekla,ať jde raději domů.Manžel má 190cm a váží 105 kilo,a kdyby se skácel,50tikilová sestřička by ho nezvedla.Já si v klidu porodila a nemusela jsem se přitom ještě starat o chlapa.

Musím ho ale také pochválit,při nejhorším ataku mé nemoci,kdy jsem se po návratu z nemocnice sotva dokázala postarat sama o sebe,zvládl celou domácnost,chodit do práce a postarat se o naši tehdy šestiletou dceru.A za to si ho nesmírně vážím a tu přehnanou bojácnost o své zdraví mu ráda odpustím.

Pinokio

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

_________________________

Váš manžel má 190 cm a 105 kilo? Panečku, to je chlap, toho přece nemůžou skolit nějaké červené pupínky na pleši? :)
Děkuji za moc milý příběh a že zdravím ))
Saša

Téma dnešního dne 2. května 2012: Chlapi u doktora

  • Jaké máte zkušenosti s těmi vašimi?
  • Jsou to spíše hypochondři, nebo je nedostane k doktorovi ani heverem?
  • Chodí na poslední chvíli anebo jsou v čekárně jako doma?
  • A co když jsou už nemocní? (teď nemyslím vážně)
  • Jak se chovají? Statečně nebo fňukají?
  • Musíte je přemlouvat: běž už k tomu doktorovi, nebo jdou sami?
  • Máte díky zanedbání prohlídky u lékaře, nedejbože i špatné zkušenosti?
  • Myslíte, že jsou muži vůči doktorům bojácnější než ženy?
  • A možná bych přidala i otázku z trochu jiného, i když podobného soudku:
    Jak se chovají, když jste nemocná vy? Dokážou se o vás postarat?
  • A ještě jednu otázku si neodpustím.
    Dokážete si představit, že by rodili chlapi?

Vše na téma: Chlap u doktora pište
na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem, biografií dvou známých osobností, kteří měli s doktory nemalé zkušenosti.
Knihy nakladatelství Petrklíč: Vlastimil Brodský a nakladatelství XYZ: Miloš Kopecký / Důvěrný portrét

knihy

Reklama