urin

Urinoterapie je léčebná metoda stará tisíce let. I přes neskrývaný odpor většiny se stává stále oblíbenějším odvětvím alternativní medicíny. O urinoterapii jste si mohli přečíst ZDE. I tady byly vaše reakce vesměs odmítavé. Nám se přesto podařilo najít někoho, kdo urinoterapii vyzkoušel a zůstal jí věrný dodnes.

Janě je 43 let. Poprvé svou moč ochutnala před třemi lety. Odhodlala se k tomu po několika marných pokusech o vyléčení ošklivého ekzému, který jí byl dlouhou dobu vadou na kráse… Janě jsme položili několik otázek.

Jak jste se k urinoterapii vůbec dostala?
Když jsem se už třetí rok bezvýsledně snažila za pomoci několika lékařů vyřešit můj ekzém, který se mi rozšířil z rukou až na dekolt a krk, a já tak byla odkázána na roláky i v létě, začala jsem se poohlížet i po alternativních možnostech léčby. Zvažovala jsem homeopatii, akupunkturu, ale stále častěji jsem narážela na urinoterapii. Lidé, kteří ji vyzkoušeli, nešetřili chválou. Přes počáteční odpor ve mně nakonec začal hlodat takový ten červíček a říkal: „Co když to doopravdy funguje?“ Tak jsem začala pozvolna shromažďovat informace a nakonec jsem si k Vánocům nadělila obsáhlou knížku právě o urinoterapii. Když jsem jí pročítala, sama jsem se na to „ksichtila“.

Jaké byly vaše začátky?
Krušné. Podle rad zkušenějších jsem nejprve začala s večerními obklady. Už jen ta představa, že mám máčet ručník ve své moči, a ten si pak přiložit na svoje tělo, se mi příčila. Ale naděje v uzdravení mi dodala sílu. Netroufla jsem si ale na obklady kdykoliv jindy během dne, natož po ránu. Bála jsem se, že to ze mě bude cítit. První dny jsem si musela zacpávat nos a překonávat odpor. Ta nejhorší zkouška ale teprve měla přijít. Užití uriny vnitřně.

Jak to šlo dál?
Několik týdnů jsem strávila jen na obkladech. Už mi to přišlo téměř normální. A pak jsem se pozvolna začínala přemlouvat k dalšímu kroku. Nikdy nezapomenu to ráno, kdy jsem poprvé stála v koupelně se skleničkou v ruce. Bojovala jsem se odporem a hned se zase chlácholila: Odchytíš pár mililitrů středního proudu, kopneš to do sebe, a když to nedáš, vykašleš se na to. Nikdo tě nenutí. Kopla jsem to do sebe. A pozvracela se. Ale další den jsem to zkusila znovu. Snažila jsem si vsugerovat, že sedím u baru a piju koktejl. Už jsem to v sobě udržela. Patnáct minut jsem si pak čistila zuby. Je to věc vůle. Nakonec jsem to zlomila a nemusela jsem se sebou bojovat. Samozřejmě jsem musela nastolit i dietu. To byl ale menší problém.

Co na to říkalo vaše okolí?
Bydlela jsem tehdy už sama. Takže zprvu nikdo nevěděl, co doma vyvádím. Příteli jsem to samozřejmě říct musela. I když jsem se jeho reakce bála.

A jak reagoval? Neměl například najednou odpor vás políbit?
Dost mě překvapil. Byla jsem už připravená i na ultimátum: Buď toho necháš, nebo nechám já tebe. Řekla jsem, že si musíme promluvit, sedli jsme u mě doma. Vysvětlila jsem mu, jak moc mě moje nemoc trápí a že jsem se rozhodla vyzkoušet alternativní medicínu. Bál se, že vyhodím spoustu peněz za léčitele. A tak jsem vyklopila na rovinu, oč jde. Řekl jen: „No, když myslíš, že ti to pomůže.“ Věděla jsem, že nesouhlasí a že se v něm odehrává velký boj. Nakonec jsme se domluvili na jistých pravidlech, která jsou ale samozřejmostí. Na svoje léčitelské rituály budu používat jen jasně označenou skleničku, aby se nebál se u mě z čehokoliv napít. Budu to dělat tak, aby o tom nevěděl. A po každém požití uriny následuje pečlivá ústní hygiena. Sladili jsme se a nemá s tím problém ani jeden z nás.

Úplně jste zanevřela na klasickou léčbu, nebo jste ji kombinovala s urinoterapií?
Kombinovala. Přes den jsem mazala předepsané masti. Na noc přikládala močové obklady.

Výsledek se dostavil. Za jak dlouho?
Zlepšení jsem na sobě pozorovala asi po čtyřech měsících. Trvalo něco málo přes rok a ekzém byl pryč. Zmizely i jiné potíže, jako například vysoký krevní cukr. Cítím se celkově mnohem líp.

Budu trochu skeptik. Napadlo vás někdy, že za zlepšením vašeho stavu může stát jenom ta dieta a ozdravění životního stylu? Nebo že ekzém prostě vymizel spontánně?
Napadlo. A věřím, že svůj podíl to na vyléčení určitě mělo.

Hodláte v urinoterapii pokračovat, i když jste celkově v pořádku?
Ano. Ale už na ní tolik nelpím a nepraktikuju ji tak pravidelně. Uchýlím se k ní například, když cítím, že na mě něco leze. Jiní si dají paralen, acylpyrin nebo jiné léky. Já si dám ten svůj osvědčený.

Reklama