O kávě koluje řada mýtů a pověr. Stejně jako mléko, špenát a jiné produkty byla střídavě oslavována a zatracována. Pojďme se tedy okem pokud možno střízlivým podívat na historii, pozitiva a negativa konzumace kávy.

Co je to káva?
Káva je vlastně semenem kávovníku – rostlinky zvané Coffea - a pocházející z čeledi mořenovitých. Sytě zelené listy, bílé květy a rudé plody, stejně jako jemná a omamná vůně podobná jasmínu, získala této snad původně etiopské rostlině přízeň zahradníků už v dávném starověku. Semena, skrytá ve vejcovitém plodu s nasládlou dužinou, se nejprve žvýkala, a až později, snad v Jemenu v 6. století po Kr., začala být vařena ve vodě.

Jak člověk ke kávě přišel?
Samo slůvko káva pochází ze staroarabského qahwah, jednoho z původních označení pro víno. O objevu kávy kolují řady legend. Podle jedné z nich věnoval kávu archanděl Gabriel proroku Mohamedovi, aby dokázal lépe plnit svůj úkol. Podle další objevil kávu jemenský šejk Omar, když ho vyhnali z rodného města a on putoval divočinou. Léčivé účinky nápoje mu nakonec získaly milost u samotného panovníka, a mohl se tak vrátit do své domoviny.

 

Káva v Evropě
Do Evropy se káva, jejíž tajemství Arabové žárlivě střežili, dostala až v 17. století. Brzy si získala své odpůrce i příznivce. Známá je například petice londýnských žen, které si stěžují, že po pití kávy jsou jejich muži neplodní jako poušť, ze které nápoj pochází. Gentlemani kontrovali vyzdvihováním výkonů, které po kávě podávali.

Co obsahuje káva?
Káva je známa především tím, že obsahuje kofein – psychoaktivní látku, vedoucí k povzbuzení organismu, zvýšení krevního tlaku a většímu vylučování tekutin. Kromě kofeinu však kvalitní káva obsahuje také nenasycené mastné kyseliny, rostlinné oleje, antioxidanty, vitaminy a stopové prvky. Přínosy a rizika pití kávy tak závisí spíše na její kvalitě a správné přípravě než na kávě samotné.

 

  • Káva působí jako diuretikum – podporuje vylučování tekutin z organismu.
  • Kofein, ale také theofylin a theobromin, obsažené v kávě, stimulují nervový systém, což může vést při vyšší konzumaci k jeho předráždění – třesu rukou, neklidu, nespavosti...
  • Všechny tři látky také zrychlují srdeční akci, zvyšují tlak a kyselost žaludečního prostředí. Mírně se zvýší i  teplota organismu a urychlí se metabolismus.
  • Theofylin prohlubuje dýchání. Spolu se zrychlením srdeční akce tak káva působí jako podpůrný prostředek při některých otravách, alergických reakcích a astmatických záchvatech.
  • Nenasycené mastné kyseliny, rostlinné oleje, antioxidanty, vitaminy a stopové prvky čistí organismus a zlepšují stav pokožky.

Výše uvedené skutečnosti by nám měly pomoci při rozhodování, kdy kávu pít a kdy ne. Kávě by se měli vyhýbat lidé s vysokým tlakem, trpící nespavostí a s překyseleným žaludkem. Naopak vyloženě prospěšná je káva pro jedince s nižším tlakem, trpící únavou a malátností. Podporuje také hubnutí, je ovšem důležité dbát na zvýšený přívod tekutin, do kterých kávu nemůžeme započítat.

Káva pro každého
Znalci kávy ovšem vědí, že tu svou si najde každý – existují kávy s nižším obsahem kofeinu, zato s dostatkem ostatních užitečných prvků. Šálek takové dobře připravené kávy z nás sejme nervozitu, projasní nám mysl, napomůže čištění organismu, zlepšuje stav pokožky a prohloubí dýchání. Kvalitní káva také v zimě prohřívá a v létě zlepšuje odčerpání přebytečného tepla z organismu.

Pijete kávu? Kolik a jak často? Jak si ji připravujete? S cukrem a mlékem? Turka nebo rozpustnou? Ochutnala jste někdy pravou arabskou kávu? Myslíte si, že by káva, stejně jako cigarety, měly být prodejná až od určitého věku?

Reklama