.

Pěvecké trio Makabara září pod Davidovou hvězdou

Novinky

Pěvecké trio Makabara září pod Davidovou hvězdou

Včera večer se v pražské Židovské obci uskutečnil koncert pěveckého tria Makabara, které tvoří zrakově postižené dívky, jejichž hlas a životní elán vám nedají spát. Stejně tak jako mně. A abyste i vy byly u toho, plná očekávání jsem se za dívkami také vydala. A můj zážitek byl zkrátka…víte co? Čtete dále!

„Stíháme, stíháme, ještě máme deset minut, ale dělej, nebo ten koncert fakt prošvihneme,“ popoháněla jsem nervozně přítele, který mi dnes dělal vzácný doprovod. Už od minulého měsíce, kdy jsem se setkala s Barborou Janovou, jednou z hlavních protagonistek pěveckého tria Makabara, jsem se totiž nemohla dočkat, až uslyším holky živě zpívat. „Aby ses nezbláznila, vždycky chodíš pozdě ty, to víš, že to stihneme, už jsme skoro tady, dívej,“odpověděl mi nerudně přítel. „Počkej, to je jako ono? To už jsme na Josefově?“ špitla jsem udiveně. „Budíček, miláčku!“ odvětil mi můj dnešní doprovod a já jsme na chvilku zapřemýšlela, že jsem měla jít raději se svou kamarádkou, z polemiky mě ale vytrhl telefon, volala mi samotná Bára.

vvv

„Veru, už jste tady? Prosím tě, u vchodu stojí ochranka, tak jí jen nadiktuj vaše jména, jste na seznamu hostů.“ „Jasně, Baru, už tu stojíme, ale nikoho nevidíme,“ odpověděla jsem před vchodem do historické budovy, v níž sídlí Židovská obec. „Počkej, to není možný, je tam takový chlápek, před vchodem, jistě jste dobře?“odpověděla mi svým typicky klidným hlasem Bára. V tu chvíli jsem přece jen uviděla muže menší postavy, který postával opodál a žádal po několika lidech občanky. „Baru, už ho asi vidím, v tom případě jsme do minuty tam,“ zaradovala jsem se a v naději, že za momentík holky uvidím, jsem se vrhla na pana „ochranáře“. „Dobrý den, jsme na seznamu hostů, jdu dnes na koncert dělat reportáž, můžeme dovnitř?“ vybalila jsem na muže menšího vzrůstu svou rychlou slovní smršť. „Slečno, tak za prvé mi řekněte vaše jméno a nějak se identifikujte, máte občanku?“ Jelikož, přiznám se, u sebe tento doklad moc často nenosím, polil mě pot a začala jsem zběsile štrachat ve své peněžence. „Jestli nemáte občanku, tak jiný doklad s fotkou,“ smiloval se nade mnou pán. „Stačí vám press karta?“ odvětila jsem zmateně a štrachala dál. „Ano, stačí, ukažte.“ Na pár sekund jsem začala uvažovat nad tím, že se kvůli takovým zbytečným formalitám nedostanu do koncertního sálu a holky zkrátka neuslyším. „Prosím tě, dej mi tu peněženku, já to najdu,“ vložil se do celého zmatku můj přítel, a co čert (ne)chtěl, obě dvě kartičky vmžiku našel. „OK, můžete jít, koncert za minutu začíná,“ dostalo se nám svolení a my konečně asi po deseti minutách vešli dovnitř…

vvv

Sál, jehož kapacita naznačovala, že se bude jednat o komorní koncert, byl již zcela zaplněný a já v davu hledala Báru. Nebylo těžké ji nalézt, je to krásná žena.
„Ahoj Barčo, to jsem já, Veronika, budete mít na mě po koncertu s holkama ještě chvilku času?“ optala jsem se radostně Báry. „Nazdar Veru, jasný budeme, jsem moc ráda, že jsi tady. Běžte si sednout do předních řad, a jakmile skončíme, tak se pak srazíme,“ odpověděla mi Bára, které to dnes náramně seklo a já jsem své kroky namířila přímo do první řady. Za moment všechny tři dámy vystoupaly na pódium, hlediště rázem ztichlo a my už jsme se mohli oddávat tónům židovských písní, na které se trio Makabara specializuje. Drobné slečny stály v celé své kráse před námi, já zavřela oči a vychutnávala si jejich plné, syté hlasy. Mráz, který mi šel po zádech ve spojení s místem, ve kterém jsme se právě nacházeli, ve mně vzbuzoval neobyčejný pocit. Pocit, že momentálně jsem se stala součástí neobyčejného zážitku. „Ty bláho, se mi z toho skoro zamlžily brejle,“ hlesl můj přítel, který seděl jako přikovaný a nechápavě zíral, jak holky, které navíc téměř po celou dobu zpívaly a capella, válí. „To jsem vážně nečekal, jsou výborný!“ nešetřil chválou a já jsem v tu věděla, že jsme oba dva ve správný čas na správném místě.

ccc

Asi po půl hodině, kdy dámy předvedly průřez svým repertoárem a za hlasitého potlesku se s námi rozloučily, přišla má chvíle a já jsem se k nim konečně probojovala. Společně jsme se po nezbytném focení odebraly do šaten, kde jsem mohla všechny hlavní protagonistky – Barboru Janovou, Marii Vostatkovou a Kateřinu Uličnou vyzpovídat.

ccc

Dámy, byly jste skvělé, moc jsme si to užila. Můžete mi říct, jak dlouho vám trvá, než takové písně nacvičíte?
Marie
: Moc děkujeme! Tak jelikož každá z nás má ještě své vlastní povolání, tak trénujeme, jak nám to časové dispozice dovolí. Letos slavíme už desátý rok existence našeho tria.

Bára: Nemáme pravidelné tréninky, zkrátka jak nám čas dovolí, tak se scházíme.

Co tedy, kromě zpívání v Makabaře, děláte? Co je vaší profesí?
Bára:
Jak už si vaše čtenářky mohly v našem rozhovoru přečíst, v oblasti zpěvu se také ještě věnuji pedagogické činnosti a na Masarykově univerzitě studuji hlasovou výchovu. 

Katka: Já jsem členkou operního sboru Národního divadla.

Marie: Učím v mateřské školce.

Dnes jste zpívaly předně hebrejské písně, jsou hlavní součástí vašeho repertoáru?
Bára:
Ano, specializujeme se na ně, jelikož nás naprosto uchvátily. Dále pak v našem repertoáru naši fanoušci naleznou lidové písně a jejich úpravy. Ale nikde není psáno, že se nebudeme dále rozvíjet.

Máte naprosto úžasné fanoušky, které vám může leckterý interpret závidět. Pokaždé na vás diváci takto kladně reagují?
Katka:
Ano, prakticky pokaždé sklízíme obdobné ovace. Své fanoušky máme moc rády a vážíme si jich!

Dámy, Bára mi říkala, že hodně cestujete, mohou se naše čtenářky napříč republikou těšit na vaše další vystoupení?
Marie:
Určitě ano, koncertujeme po celé republice! Stačí, když se vaše čtenářky podívají na naše stránky, kde je výčet našich vystoupení aktualizován.

Všechny trojhlasně: A moc se na vás i s naším asistenčním pejskem Affinkou těšíme!

Dámy, děkuji Vám za rozhovor!

Asi po dvaceti minutách, které jsem v zákulisí s tímto triem strávila, jsem vycházela do pražských ulic jako měsíček. Nejen, že dívkám byl dán obrovský dar – jejich hlasy jsou zkrátka impozantní, ale hlavně jsou to čupr krásné a milé baby, které zkrátka stojí za to slyšet a vidět! Proto budete-li někdy moct, zpříjemněte si volný večer jejich společností, nebudete litovat!

 

   
06.11.2014 - Redakční novinky - autor: Veronika Pavlíková

Komentáře:

  1. avatar
    [3] Suzanne [*]

    Jsou výborné, krásně jim to zní a mají šmrnc Sml29

    superkarma: 0 06.11.2014, 21:32:49
  2. avatar
    [2] vladka321 [*]

    Krásné ukázky, opravdu i mě lezl mráz po zádech a písně těchto dam jsem si vskutku ráda vychutnala. Děkuji za to, že jsem měla vůbec čest se o nich dozvědět Sml67.

    superkarma: 0 06.11.2014, 10:45:16
  3. [1] MaVy [*]

    krásný Sml16Sml16, jak se to pak rozjíždí a zrychluje Sml67Sml67, díky za tip Sml59Sml59

    superkarma: 0 06.11.2014, 09:23:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme