skler

Víte, co je to roztroušená skleróza? Asi vás jako první věc napadne, že jde o nemoc, která postihuje lidi ve vyšším věku a způsobuje jim zapomnětlivost. Jenže tak to není, slovo skleróza je pocitově zabarvené, ale fakta o ní jsou zcela jiná, děsivá... Vždyť roztroušená skleróza mozkomíšní je nejčastější neurologické onemocnění a u nás jím je postiženo až 200 lidí na každých 100.000 obyvatel. Postihnout vás může v jakémkoli věku, ale nejčastěji sahá do řad žen mezi 20. a 40. rokem života!

Přečtěte si příběh šestadvacetileté Petry

Byli jsme na výletě a začala jsem vidět dvojitě. Myslela jsem, že je to únavou, byla to krásná túra... druhého dne jsem ale cítila ochrnutí tváře, zvracela jsem, bylo mi prostě zle. Tak jsem zašla k doktorce, a ta mě poslala na neurologii: Jedno vyšetření a nic.

Šla jsem v klidu domů a myslela si, že to bylo přece jen z únavy. Od té doby jsem měla jen drobné problémy, které jsem si vždycky nějak „logicky“ vysvětlila - třeba že jsem zakopla, protože jsem nedávala pozor na cestu, že mě brněla ruka, protože jsem si ji přeležela.

V roce 2006 jsme jeli s přítelem do Irska, a tam mě začala bolet noha a ruka. Byli jsme tam několik měsíců vydělávat peníze a bolesti jsem si zase vysvětlovala, myslela jsem, že je to z přepracování. Jenže po návratu jsem náhle pohybově ochrnula. Tentokrát už mi na neurologii udělali kompletní vyšetření a zjistili, že mám roztroušenou sklerózu.

Fakta o roztroušené skleróze

  • Je to nevyléčitelné onemocnění imunitního systému. „Dnes jsme při včasné diagnóze a správné léčbě schopni alespoň kvalitu života pacientů prodloužit na 147 %,“ tvrdí docentka Eva Havrdová z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
  • V České republice trpí touto chorobou 150 lidí na každých 100.000 obyvatel. „Nejnovější průzkumy ale ukazují, že to bude spíše 200 lidí na každých 100.000 obyvatel,“ říká neuroložka Havrdová.
  • Postihuje pacienty v každém věku, ale nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života.
  • Příčiny onemocnění neznáme, ale podléhá mu 2krát více kuřáků a 2,5krát více žen než mužů. Nejrizikovější skupinou jsou tedy kouřící ženy mezi 20. a 40. rokem života.
  • Nemoc má nepředvídatelný průběh a jejím prvním příznakem je tak zvaný „klinicky izolovaný syndrom“. „51 % pacientů s tímto syndromem onemocní roztroušenou sklerózou záhy, 81 % pacientů do dvou let,“ říká Eva Havrdová.
  • První projevy: zrakové, senzitivní či motorické.
  • Nesprávná léčba nemoci může způsobit (například nesprávnou medikací u konkrétního pacienta v závislosti na jeho životním stylu) i jiné choroby: leukémii či zánět mozku.
  • Co dělat proti této nemoci? To zatím nikdo neví, protože neznáme její příčiny. „Ukazuje se, že jako prevence je dobré užívání vitaminu D, například u žen v době těhotenství bych toto považovala za nutnost,“ tvrdí Havrdová.
  • Nemoc má pro pacienty a jejich rodiny i silný socioekonomický dopad, protože jejich život se postupně zcela mění.

průběh RS

Jak nemoc začíná

Eva HavrdováZ Petřina příběhu je to patrné. „Nejprve se u pacienta projeví nepravidelné ataky, jako je například ochrnutí končetin, špatné vidění, krátkodobá slepota... Tyto ataky by nikdo neměl brát na lehkou váhu!“ varuje neuroložka Eva Havrdová. Problém ale nastává v diagnostice. „Od zdravotních pojišťoven je na lékaře veden ekonomický tlak nemoci s nákladnou diagnostikou nediagnostikovat, přičemž si pojišťovny neuvědomují, že díky včasné léčbě můžeme produktivní život pacienta prodloužit takřka o třetinu a tím i navýšit jeho příspěvek do systému zdravotního pojištění,“ útočí Eva Havrdová na chování zdravotních pojišťoven a tak trochu apeluje i na ostatní neurology.

Jaká vyšetření spolehlivě odhalí roztroušenou sklerózu?

„Pacient má na vyšetření, byť je sebenákladnější, právní nárok!“ říká Eva Havrdová. Ke spolehlivému určení roztroušené sklerózy jsou zapotřebí následující tři vyšetření...

  • Magnetická rezonance
  • Test mozkomíšního moku
  • Evokované potenciály

Kdy je čas k návštěvě neurologa?

„Bolí-li vás ruka či noha více než 24 hodin, měl by vám neurolog udělat všechny potřebné testy,“ tvrdí docentka Havrdová. Pokud se tak nestane, má paní docentka radu: „Nemá smysl se s lékařem hádat, oslovte jiného.“

Změna života

„Nejhorší bylo uvědomit si, že moje tělo funguje jinak,“ říká pacientka Petra. Postupně se u ní projevují více a více příznaky, které jednou povedou k neurologické invaliditě a ochrnutí (běžně v rozmezí mezi 10. až 20. rokem onemocnění). Zvýšená únava a unavitelnost, pomalejší tempo ve všem. „Musela jsem docela změnit svůj život a sportovní aktivity, ale nevzdávám to, protože vím, že kdybych to vzdala, byla bych k ničemu.“

Reklama