Petře, vy stojíte za projektem Hlídačky.cz. Řekněte, o co jde a co vás přimělo založit tuto službu?
Projekt Hlídačky.cz jsme založili už v roce 2013 jako online portál, kde si rodiče jednoduše můžou najít hlídání pro své děti. Hlavní motivací bylo, že mi vadil český styl mateřské dovolené, kdy je maminka s dítětem několik let sama doma a nemá čas na sebe. Problém u nás je, že se ženy o děti starají víceméně samy. V zahraničí je běžné, že rodiny mají chůvy a já bych chtěl, aby to bylo v ČR stejné. Po nějakém čase jsme pochopili, že hlídání není to jediné, s čím domácnosti potřebují pomoct. Do portfolia jsme tak přidali úklid a opatrování mazlíčků. Péči o seniory jsme spustili v listopadu 2017, protože sami řešíme problém, jak všechno stíhat. Běžná rodina v dnešní době musí zvládnout mnoho věcí. Oba rodiče zpravidla chodí do práce, starají se o děti, o domácnost a zároveň i o své stárnoucí rodiče nebo prarodiče.

Podle Českého statistického úřadu by se mohl počet lidí starších 65 let do poloviny tohoto století zdvojnásobit. Zatímco v současné době žije v Česku přibližně 1,5 milionu seniorů, v roce 2050 už to budou téměř 3 miliony. Péče o seniory přitom není dořešena. Chybí služby, díky nimž by lidé mohli být i ve vysokém věku soběstační a žít doma. Řada starších lidí odchází do domovů pro seniory předčasně, jen kvůli nedostatku podpůrných služeb. Podle Americké asociace osob v důchodu (AARP) preferuje domácí péči 89 % seniorů, Česko není výjimkou.

Jedná se o kvalifikované pečovatelky se vším všudy?
Ne každá hlídačka je zároveň pečovatelkou. Najdete zde například i studentky, které kvalifikaci teprve získávají a seniorům pomáhají zatím jen s běžnými věcmi, jako je nákup. Domov důchodců je pravděpodobně správnou volbou ve chvíli, kdy jsou senioři už plně odkázaní na péči ostatních. Dokud jsou ale jakž takž samostatní a mohou mít klidné stáří v pohodlí domova s pomocí ostatních, většina z nich bude mnohem raději u sebe doma.

Jak takový výběr hlídačky probíhá?
Většina zaregistrovaných jsou ženy, ale najdou se i pánové. Domácnosti si mohou vybrat na základě profilů, kde se dozví spoustu informací. Každý nově registrovaný profil kontrolujeme, a pokud je vše v pořádku, zveřejníme. Poté se slečny mohou nechat ověřit pomocí služby mojeID (e-mailová adresa, telefonní číslo, adresa, totožnost). Nejvyšším stupněm je osobní ověření u nás v centrech, kde se s hlídačkou pobavíme, zkontrolujeme občanský průkaz, čistý výpis z rejstříku trestů a popřípadě doklady o vzdělání a jiné certifikáty. V neposlední řadě nemůžeme zapomenout také na hodnocení ostatních uživatelů, což je pro rodiny ta nejcennější informace.

Dobře, jenže tady je to o více lidech. Co druhá strana, která si bude slečnu/paní najímat? Bude nějak kontrolována?
Každá slečna/paní má možnost dát jednoduše vědět, kdyby se objevil problém s inzerátem. Jak rodinám, tak hlídačkám doporučujeme udělat úvodní schůzku jako poznávací, aby všichni věděli, že si sednou. Ideální je, když si píší přímo přes naše webové stránky, komunikace je pak v případě potřeby dohledatelná.

Můžete říci, jak vy osobně byste vybíral takovou hlídačku, co by měla splňovat?
Každá rodina bude chtít něco jiného. Pro někoho je nejlepší hodná studentka, jiní budou preferovat zkušenější paní. Za mě osobně dávám přednost těm, které jsou prověřené. To vypovídá o tom, že to dotyčná  myslí vážně a je schopna udělat něco proto, aby byla důvěryhodná. Další věc, podle které bych se řídil, je to, co o sobě hlídačky píší. Z vlastního popisu se dá odhadnout, jaká slečna je.

„Když byla moje babička nemocná, bylo nutné za ní dojíždět třikrát týdně na hodinu a půl, abychom zkontrolovali, jestli je v pořádku, a pomohli jí s přípravou jídla. Kdybychom měli možnost najít někoho z města, kde bydlí, kdo by nás u babičky občas zastoupil, všem by to hodně pomohlo,„ říká Petr Šigut

Já vím, že staří lidé špatně snáší, když se o ně má starat někdo cizí...
Moje babičky už jsou na druhém břehu, ale co si pamatuji, obě se hodně dívaly na zprávy a není se čemu divit, že podle nich byl dnešní svět nebezpečný. Co se týče babičky spoluzakladatele Vaška, snažil se babičce vysvětlit, že slečna, kterou jí našel, je také něčí vnučka, jako on je její vnuk. Babička zprvu nechtěla o hlídačce ani slyšet, ale když Vašek jednou v neděli odpoledne přivezl na kávu také Šárku (,která hlídá také jeho děti), ledy povolily a dnes jeho babička Šárku vnímá jako součást rodiny.

Jak je to s cenami?
Nejsme agentura a funguje to u nás tak, že rodiny platí pouze členství (od 359 Kč), následně už si nebereme žádné provize. Když si hlídačku najdou, členství už platit nemusí a na všem se domlouvají individuálně a to také na výši odměn. Ty si hlídačky určují samy. Zatím se průměrná cena za péči o seniory pohybuje 110 Kč za hodinu, v Praze více, v ostatních regionech méně.

V rozhovoru byla zmíněná babička spolizakladetele Vaška. Nás zajímalo, jak právě ona vnímala to, že se o ni bude starat neznámá slečna. Zeptali jsme se i jí, na pár otázek.

Rodina se rozhodla, že vám najme slečnu, která se o vás bude starat. Proč si myslíte, že to udělali?
Můj vnuk má 5 dětí a hodně práce, takže vím, že nemá moc času. I tak ale za mnou jezdí skoro každý víkend. Říkala jsem mu, že mi to stačí. Stalo se ale, že jsem párkrát neslyšela mobil, když mi volal, takže raději přijel, protože měl o mě strach.

Nemáte pocit, že je to zbytečné mít po boku někoho, kdo o vás bude pečovat?
Zatím jsem vcelku schopná se obstarat sama, ale jde to čím dál hůř. Bolí mě záda, náročnější práce jako je umývání oken nebo práce na zahradě bych už nezvládla. Pravnoučata bydlí v jiném městě, kde chodí do školy a mají spoustu kroužků, takže se sem přes týden nedostanou a mnohdy ani o víkendu. Pečovatelku zatím nepotřebuju, ale vnuk chce, abych si na někoho zvykla, a asi chce spíš vědět, že jsem v pořádku.

Co od takové pečovatelky vy osobně očekáváte?
Aby byla milá, hodná a občas si se mnou zahrála karty.

Nebojíte se pustit si někoho cizího k sobě do bytu?
Úplně cizího člověka bych k sobě nikdy nepustila, nejsem blázen. Nechtěla jsem, aby sem vnuk někoho vozil. Jednou v neděli ale přivezl i Šárku a vyklubalo se z ní milé a hodné děvče. Tak jsem nakonec souhlasila a jsem ráda.

  • „Starším lidem chybí možnost si popovídat, sdílet svoje radosti a starosti. Touží po užším spojení s dětmi a vnoučaty, ale jsou rádi, když si mohou promluvit s kýmkoliv mladším. Nabíjí je to a posouvá dále.
    Obecně platí, že sociální kontakt prospívá zdravotnímu stavu a podporuje dobrý výsledek léčby,“ říká praktický lékař z ordinace Familymed MUDr. Vladimír Marek. Stejný názor zastává MUDr. Norbert Král z
    ordinace Vyšehrad v Praze. „Velká část pacientů skrývá svoji touhu po společenském styku za zdravotní problémy. Mám pacientku, která špatně slyší. Syna má v Německu, cítí se zcela izolovaná od okolí a trpí tím. Cokoliv, co by těmto lidem pomohlo vyjít z izolace, velmi vítám. Otázkou bude, zda příbuzní seniorů do pomoci svým bližním zainvestují,“ dodává MUDr. Král.

Čtěte také:

Uložit

Reklama