Bulvár

Pět statečných aneb škola, kde se ukazuje

„Líbí se ti ve škole?“ ptám se Kačenky a čekám, až jí maminka mou otázku přeloží.
„Ano, líbí,“ ukáže mi Kačenka a znovu se ponoří do prozkoumávání věcí, které pro prvňáčky nachystala paní učitelka.
„Připravovali jste se na školu?“ obracím se na Davídka.
„Celý rok,“ odpovídá za něj maminka. Malý David je trochu nervózní a moc toho zatím nenamluví. Ale i kdyby povídal o sto šest, stejně bych mu asi nerozumněla. Ne proto, že by byl cizinec, to ne, tady jsem cizinec já a musím se spolehnout na tlumočení rodičů a paní učitelky, protože jinak se s čile komunikujícími dětmi nedomluvím… Ani příslovečnýma „rukama, nohama“, i když to zrovna trošku jde. Jsem totiž ve škole pro neslyšící...

Prvňáčků mají letos v Radlicích jenom pět – pětici statečných, kteří zatím s pomocí maminek, ale už brzy samostatně, vyrazí do neznámých vod školních znalostí a dovedností. Ačkoliv ředitelka, učitelky i vychovatelky tady udělaly maximum, aby pro děti byla škola především hrou a zábavou, není to pro ně lehké. Malý Honzík pláče a drží se maminky jako klíště, uklidní ho až příchod vychovatelky ze školky, kterou taky navštěvoval. Viktorka je trochu zakřiknutá, ale už umí písmenka, a tak svou lavici najde podle jména, které jí tam paní učitelka napsala. Ona a Davídek jsou v Radlicích nováčci, i když David se na školu připravoval s pomocí učitelů místního speciálně-pedagogického centra. Honzík, suverén Martin a usměvavá Kačenka sem chodili do školky, a tak pro ně není změna tak velká.

 

 

Zdá se vám, že pět dětí je málo? Možná v nějaké jiné škole, ale tady, v Radlicích, jsou třídy od čtyř do osmi dětí. A s prvňáčky chodí ze začátku do školy i rodiče, než si děti zvyknou. Někdy je pak vystřídá osobní asistent, jindy musí děti zvládnout školní docházku samy. Hodně záleží na samotném dítěti i na ekonomických a časových možnostech rodičů. Ke škole v Radlicích patří i internát pro čtyřiadvacet dětí a deset míst pro mateřinku, takže některé děti tady zůstávají celý týden a domů se vrací jen na víkendy. Celkově se ve Střední škole, Základní škole a Mateřské škole pro sluchově postižené v Praze 5 vzdělává kolem sedmdesáti dětí se sluchovým i kombinovaným postižením. „Děláme pro děti adaptační pobyty, vítáme přítomnost rodičů a osobních asistentek a v případě potřeby připravíme dětem individuální vzdělávací plán,“ řekla mi ředitelka školy, Mgr. Věra Pavličková.

 

Kromě výuky, která probíhá podle běžných osnov, se děti mohou věnovat také nejrůznějším kroužkům, mohou se dokonce naučit tancovat, s rozvojem řeči jim pomáhá logoped, zkrátka je jim věnována veškerá možná péče. I na starších dětech je vidět, že je škola baví. Své si o tom myslí Filípek. Do školy se prý vůbec netěšil, ale teď se mu tady líbí. Jak by taky ne, když má nádherné auto, které mi prostě musí ukázat! Taky jeho spolužákům se ve škole líbí, i když je vidět, že jsou to pěkní rošťáci a paní učitelka s nimi nebude mít lehkou práci. Heslem školy ovšem je: „Pomozte tak, aby to dokázali sami,“ a tím se tady všichni řídí.

 

 

 

Je zvláštní sledovat, jak si mezi sebou děti povídají. Prvňáčci ještě moc neznakují, ale to jim nebrání v čilé výměně informací. „Podívej, jaký mám pěkný penál!“ chlubí se Kačenka. Martina zase zaujaly křídy. Jenom David se trochu nudí a asi by radši byl někde jinde. Znaková řeč mu zatím moc nejde, a tak si některé věci ukazují s maminkou na připravených obrázcích. Jeho mladší bráška se prý učí rychleji. Ale když si s Davídkem začne povídat paní vychovatelka, napjatě ji sleduje. Martin se rád pochlubí, že už umí namalovat vlnovku a dokonce i kočičí klubíčko, když mu paní učitelka trochu pomůže.

V mnoha věcech se sluchově postižené děti od ostatních neliší – i ony dovedou pěkně pozlobit nebo být hodné. „Kačenka je takové sluníčko,“ říká paní ředitelka o jedné z prvňaček. „Davídek občas zlobí,“ upozorňuje naopak maminka na svého rošťáka, „ale on ví, že nesmí. Musí se mu říct dost, vzít ho za ruku a posadit,“ ukazuje paní vychovatelce, se kterou si povídají znakovou řečí. Znakování a čeština jdou vůbec na téhle škole ruku v ruce – kdo může, mluví, kdo umí, znakuje. A možná je to právě tím, že se tady mluví hodně výrazem a gesty, možná samotnými lidmi, ale všichni působí nesmírně mile a otevřeně, nikdo nešetří úsměvy, děti se často dočkají pochvaly a pohlazení, všichni prvňáčci si vyzkouší práci u tabule a můžou si vybrat kartičku s obrázkem zvířátka, zkrátka učitelé, vychovatelé i paní ředitelka, která přijde všechny děti pozdravit osobně, dělají všechno pro to, aby se jim nejenom ten prví den ve škole líbil.

Zaujala vás škola pro sluchově postižené? Chtěli byste pomoct dětem? Pokud ano, můžete přispět na konto 2002790009/6000. Pokud se chcete dozvědět více o škole i o akcích, které pořádá, navštivte stránky školy.

 

 

Znáte někoho, kdo má neslyšící dítě? Dokázala byste si vzpomenout na nějakou známou osobnost, která byla neslyšící? Dovedete si představit, že byste se měla „domluvit“ s neslyšícím dítětem? Jak důležitý je podle Vás sluch pro vývoj dítěte?

   
05.09.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [23] MichaelaP1 [*]

    musí to být psychicky velice náročná práce. Obdivuju tyto lidi.

    superkarma: 0 06.09.2006, 10:54:12
  2. [22] Olca [*]

    takových škol by mělo být mnohem více

    superkarma: 0 05.09.2006, 21:11:41
  3. avatar
    [21] tomáš [*]

    Často nastupují neslyšící mládežníci na mé trase metra B...vždycky se ráda dívám, jak si spolu "hulákají" - ale ať se snažím jak chci, nechápu z jejich znaků nic...Vypadají úplně normálka, jsou moderně oblečení, na zádech batůžky...jako jiní žáci.Jen ty ruce je prozradí :-)

    superkarma: 0 05.09.2006, 20:08:26
  4. avatar
    [20] edith1975 [*]

    držím jim palce

    superkarma: 0 05.09.2006, 19:49:00
  5. [19] cvachova [*]

    takovým dětem i dospělým držím palce

    superkarma: 0 05.09.2006, 18:52:39
  6. avatar
    [16] bonda [*]

    Mám sluchově postiženého přítele, i když ne od dětství. Tím, že se mi pozorně dívá do tváře, když mluvím, dokáže mnohem líp vnímat moje pocity a rozpoložení, než ostatní zdraví lidé. Proto se všem zdají neslyšící děti tak milé proti těm normálním, co nás poslouchají jen na půl ucha.

    superkarma: 0 05.09.2006, 14:43:31
  7. avatar
    [15] Ťapina [*]

    bonda: Může být a velice často bývá. Cukrovky jsou dva typy.

    superkarma: 0 05.09.2006, 14:40:31
  8. avatar
    [14] bonda [*]

    see: Cukrovka přece není nemoc z tloustnutí.

    superkarma: 0 05.09.2006, 14:39:00
  9. avatar
    [13] Handa [*]

    Zajímavé

    superkarma: 0 05.09.2006, 14:18:27
  10. avatar
    [12] xjannickax [*]

    vypadá to hezky..

    superkarma: 0 05.09.2006, 14:12:56
  11. avatar
    [11] Ditulin [*]

    pěkná škola

    superkarma: 0 05.09.2006, 13:44:04
  12. avatar
    [9] Ťapina [*]

    Beruška1: Je minimálně v každém větším městě, určitě se dá dojíždět, i když je to složitější, ale možnosti jsou.

    superkarma: 0 05.09.2006, 11:19:36
  13. avatar
    [8] gwen [*]

    Věrulinka: Cože? Všechny děti?

    superkarma: 0 05.09.2006, 10:35:20
  14. [7] markousek [*]

    dětem irodičům přeji aby jim vždy chtěli ostatni rozumět

    superkarma: 0 05.09.2006, 09:11:06
  15. avatar
    [6] Beruška1 [*]

    Předpokládám, že takováhle škola není v každém městě, takže je vlastně možné dát dítě do této školy v Praze na celý týden, neb mají zajištěno i ubytování. Ale jsem ráda, že takto postižené dítě nemám, musí to být hodně náročné takové dítě vychovávat.

    superkarma: 0 05.09.2006, 08:45:11
  16. avatar
    [5] renata.mi [*]

    děti jsou mooc statečné a neháázejí flintu do žita :o)

    superkarma: 0 05.09.2006, 08:15:32
  17. avatar
    [4] Věrulinka [*]

    A přesto si zdravé děti neváží svého zdraví a již od školy fetují.

    superkarma: 0 05.09.2006, 08:13:20
  18. avatar
    [3] miluska [*]

    Tohle duverne znám

    superkarma: 0 05.09.2006, 07:32:50
  19. [2] FAXÍK [*]

    nemají to tyhle děti v životě jednoduché

    superkarma: 0 05.09.2006, 07:05:44
  20. [1] Januše [*]

    po přečtení článku jsem si uvědomila, že mám vlastně štěstí, že mé děti jsou "normální". Všem takto postiženým dětem přeji hodně síly a báječné lidičky kolem sebe.

    superkarma: 0 05.09.2006, 06:44:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme