Češi patří ke světové špičce, co se houbaření týče. Podle mykologů se vydá do lesa alespoň jednou ročně na 6 milionů houbařů. Jenže se občas dopouštíme pořádných prohřešků, vůči přírodě i sobě samým. Máme pro vás pár dobrých rad, které oceníte.

1) Bez košíku ani ránu

Není nic jednoduššího, než vzít do kapsy igelitovou tašku a vyrazit do lesa s volnýma rukama. To je ale chyba. Raději vždy sáhněte po košíku, i kdybyste v něm domů měli přinést jen šišky. V igelitu se totiž houby brzy zapaří a bílkoviny obsažené v houbách se začnou rychle rozkládat. Podobně jako v mase. Když vám pak bude líto lesní poklad vyhodit, v žaludku vám nadělá pěknou paseku.

houby

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

2) Sbírejte je šetrně

Každý správný houbař má svá místa, kam se pro úlovky vrací. Jenže aby dorůstaly stále nové a nové, chovejte se k nim ohleduplně. Mykologové radí houbu neodřezávat, ale jemně ji vykroutit z podhoubí. Jinak by odříznutá část začala hnít a zničila tak i část podhoubí kolem sebe. Odhalené podhoubí nikdy nezapomeňte přikrýt, aby nevysychalo.

3) Tyhle nechte raději v lese!

Někdy dá pořádnou práci vůbec nějaké houby najít. A když už se v jehličí objeví, jsou buď červivé, nebo plesnivé. Také občas přivřete oko a ty méně „jeté“ vezmete na milost? Pak riskujete. A nespasí vás ani to, že špatnou část odkrojíte. Ač to není vidět, napadena bývá celá houba. A tak si ji doma uvaříte s příměsí toxinů v případě plesnivých hub a s pořádnou dávkou mikroorganismů v případě těch červivých. Sbírat bychom neměli ani houby přestárlé, rozmoklé či jinak viditelně nevábné. Ty vám skutečně dobrou službu neprokáží. Naopak. Zato v lese poslouží k dalšímu rozmnožování.

4) Za co dostanete pokutu?

Víte o tom, že ne všechny houby je možné sbírat? Ne, teď nemáme na mysli ty jedovaté. To se rozumí samo sebou. Existuje ale celá řada zákonem chráněných hub, za jejichž sběr vám hrozí tučná pokuta v řádech tisíců až desetitisíců korun. Patří mezi ně například hřib moravský, hřib bronzový, hřib královský nebo lanýž letní. Jejich seznam naleznete zde.

5) Jistota je jistota

Obecně platná rada je, že bychom měli sbírat jen ty houby, které skutečně známe. Zvláště u některých druhů může snadno dojít k záměně a následky bývají tragické. Pokud máte u některé pochybnosti, raději ji do košíku vůbec nedávejte. Popřípadě se na ni informujte u zkušených mykologů. Poradí vám například zde:

  • Česká mykologická společnost, Karmelitská 14, Praha 1, 118 00, tel. 257 530 842, e-mail: poradna@myko.cz.
  • Mykologické oddělení a houbařská poradna, Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, 659 37, Brno, tel.: 533 435 238, e-mail: vantonin@mzm.cz
  • Mykologický klub Jihočeského muzea, Dukelská 1, České Budějovice, 370 51, tel.: 387 929 311, e-mail: priroda@muzeumcb.cz.

Věděli jste, že:

Houby obsahují 90 % vody a jen kolem 10 % sušiny. Ta je složena z bílkovin (až 25 %), lipidů (až 3 %), minerálních látek (až 12 %) a různých sacharidů.

Čtěte také:

Reklama