dog

V minulém díle seriálu o výchově psa (viz: Nácvik čistotnosti) jsme slíbili, že se dnes dozvíte odpověď Hanky Žertové na jeden závažný čtenářský dotaz, který by mohl časem vést až k agresivitě psa…

Otázka čtenářky Gabriely Hubáčkové

Dobrý den, kontakt na Vás jsem našla na internetu… Pořídili jsme si s přítelem štěnátko rotvajlera – brali jsme si ho v 1,5 měsíci - umí základní povely - ke mně, sedni, lehni a v blízké době se s ním chystáme na cvičiště ve Valašském Meziříčí. S pejskem nemáme žádné velké problémy - čurat venku se naučil velmi rychle a vevnitř se počurává jen zřídka kdy, nic nám nerozkousal ani nijak nezlobí.

Máme však jeden problém - když byl maličký, dostával granule, někdy rozmočené v mlíku, a ze začátku, když jsme mu je dávali, tak jsme u něj stáli, několikrát jsme měli i ruku jakoby v misce, aby si zvykl, že mu jídlo nikdo nevezme, a vyhnuli se tak nežádoucímu chování. V poslední době však se toto nežádoucí chování u něj začalo projevovat - pokud má v misce maso nebo cokoliv, co je cítit masem (například granule polité vývarem či s trochou omáčky) a člověk jej začne hladit po hřbetě či krku začne vrčet - pokud na něj začneme mluvit konejšivým hlasem, občas ustane, někdy však ani to nepomůže. Nikdy jsme mu jídlo nebrali, dokud to nesnědl, až tehdy, když na nás poprvé vrčel (necenil zuby, pouze vrčel), tak jsme mu to vzali a za určitou chvíli mu to zase vrátili. Nechtěli jsme mu nijak ubližovat, ale stalo se, že párkrát dostal například papučí po zadku nebo přes čumák, když vrčel a jídlo mu bylo vzato. Když má v misce pouze granule, nevrčí, je naprosto klidný. A stalo se nám také, že jsme mu dali vepřové ucho a chtěli si ho hladit, a on si ucho schovat mezi přední tlapky a zakryl jej hlavou a vrčel - snažili jsme se ho konejšívým hlasem uklidnit, že mu to nikdo nevezme, ale nedal si říct, tak jsme odešli a nechali ho samotného, asi za 10 minut jsme se vrátili a už se u něj dalo i sedět a hladit ho, a dokonce mu to i vzít bez toho, aniž by vrčel, byl naprosto klidný.

Byla bych ráda, pokud byste mi mohla poradit a říct, čím to může být, nebo popřípadě zda nevíte o někom, kdo by byl ochotný mi odpovědět. Napadlo nás, zda to nemůže být z velkého hladu, či z toho důvodu, že když jí a my jej hladíme, tak na nás nevidí, nebo zda je to známka agresivity. Pejska máme velmi rádi, jinak s ním nejsou žádné problémy a neradi bychom to řešili bitím. Neradi bychom z něj měli strach, a určitě bychom nechtěli, aby někomu ublížil. Toto nežádoucí chování se však projevuje hlavně vůči mně – ženě, na přítele si tak netroufne, a když ano, tak ho přítel ukonejší hlasem a on se zklidní, u mě to nepomáhá. Potřebovala bych poradit, jak mu ukázat, že i já jsem jeho páníček a musí mě respektovat a poslouchat.

Prosím poraďte, jak tento problém řešit a prosím, zda byste mi mohla říct, co toho chování zapříčiňuje. Děkuji za odpověď!

Odpověď Hanky Žertové

Hanka ŽertováZrovna tohle je trochu problém. Nerada radím ohledně agrese na dálku, když nevidím vzájemnou interakci a také reakci psa na to, co poradím... Není to vždy stejné. Takže jen obecně:

Podle vašeho líčení není zcela zřejmé, zda jde jen o vzájemné nedorozumění mezi vámi a štěnětem, nebo o počáteční projevy jeho sklonu k majetnické agresi. Doporučuji dát do misky jen malou část krmiva, stoupnout si opodál a dívat se mimo psa, aby štěněti bylo jasné, že tato porce je jeho a aby mělo klid na jídlo. Když dojí, hned mu tam pár soust přidejte a zase poodstupte. Nikdy nesahejte do plné misky. Měli byste se chovat tak, aby štěně pochopilo, že miska samotná nemá žádnou cenu. To, co je cenné, je jídlo, které přinášíte. Proto by se mělo postupně samo naučit poodstoupit a čekat na další příděl.

„Vzácné" věci (jako je vepřové ouško, ale i jakýkoli předmět, který může někde najít a ukrást) jej naučte na povel pustit tím, že je vyměníte za pamlsky. Začněte předměty, o které příliš nestojí. Řekněte klidně „pusť" nebo „moje", a když zvedne hlavu, dejte mu pamlsek. O předmět neprojevujte žádný zájem.

Štěně obvykle od takového předmětu samo odejde a přidá se k vám v naději, že dostane další pamlsky (ty mu také dejte a odveďte ho hodně daleko od předmětu).

Pomalu to zkoušejte se stále atraktivnějšími předměty. Když pes vidí, že vám na jeho hračce záleží, nebo dokonce o ni „bojujete", stává se pro něho velmi cennou, a tím více ji brání. Ale pokud je vám jeho předmět lhostejný a slovo „pusť" je jen předzvěstí dobroty, většinou i majetnicky založení psi tohle cvičení zvládnou.

Reklama