Domácnost

Pes trosečník, aneb deset dní po krk v jímce

Bernský salašnický pes Max je miláčkem rodiny. Mohutný dobrák a mazel by neublížil ani mouše, i když nezvaným hostům dokáže nahnat hrůzu, takže je i skvělým hlídačem. Má však jednu vadu. Rád se občas toulá a jeden takový výlet ho málem stál život.

Max jako správný ovčácký pes se drží svého „stáda“ a svou rodinu miluje. Ale když v obci hárá nějaká fenka, „nazuje si toulavé boty“ a jde za hlasem svého srdce. Zatím se z námluv nebo různých průzkumů vždycky vrátil, nebo byl včas „vystopován“ a přiveden. Následovalo domácí vězení, (kotec, nebo řetízek), ale k tomuto řešení se majitelé uchylovali jen neradi a zcela výjimečně. Uzavřený dvůr venkovského statku byl dostatečně velký, aby se v něm pes cítil svobodně a přitom nemohl utéct.

dog

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Ale jednoho dne se chybička vloudila a někdo z rodiny zapomněl zavřít vrata. Max toho využil a utekl. V nenápadném mizení „po anglicku“ byl mistr, takže si toho hned nevšimli.

Když zjistili, že je pryč, vydali se ho hledat. Prošli všechna známá místa, kde se nejčastěji nacházel, ale nikde nebyl. Vzali auto a hledali v okolí. Vystřídali všechny možnosti včetně útulků, obecních úřadů a policie, ale jakoby se po něm slehla zem.

Po deseti dnech už to vzdávali a smířili se s tím, že Maxe už nikdy neuvidí, když přišel soused se svým voříškem. „Našel jsem vašeho Maxe“. „Kde?“ Vyskočili a zároveň se děsili odpovědi. „Tedy já ne, ale tady Tom“, kývl hlavou směrem k chundelatému psíkovi.

Šli kolem zrušeného vepřína za vsí a jeho pes tam „vyštěkal“ Maxe. Vězel až po hlavu ve staré jímce. Žil, i když mu už moc sil nezbývalo, ale byl mladý, zdravý... a měl štěstí v neštěstí. Obsah jímky se po těch letech proměnil v „neškodné“ bahno a z rozbité střechy kapala voda, takže se mohl alespoň trochu napít. To mu zřejmě zachránilo život.

Dříve padesátikilového Maxe vytáhli z jímky jako by to byl věchýtek. Zabalili ho do deky, odvezli domů, vysprchovali a osušili. Přivolaný veterinář psa ošetřil a poradil, jak se o něj v nejbližších hodinách starat.

Max byl doslova kost a kůže, slabiny samý bolák, oči zhnisané, ale jeho síla a vůle žít natolik silná, že se už druhý den postavil na nohy a po týdnu to byl zase ten veselý (i když vyhublý) Max, kterého znali dřív.

Tenhle neuvěřitelný příběh skončil pro Maxe šťastně, ale jestli si někdo myslí, že ho odnaučil toulání, tak se šeredně mýlí.

Jen zchátralý vepřín už je zbourán a Max už nepodniká tak dlouhé „výlety“. Je to přece jen už starý pán.

Čtěte také:

   
20.07.2016 - Zvířátka - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [11] nea [*]

    Sml67

    superkarma: 0 20.07.2016, 16:13:55
  2. avatar
    [10] raddre [*]

    gerda — #9jak u kterých Sml30, když jsme kastrovali mainské mývalí, byli jsme upozornění, že kastrací je choutky po opačném pohlaví neopustí a měl pravdu, ted máme Ragdolla a je to stejné i když je to vyložený gaučák a bojí se i v náručí na čerstvém vzduchu,když přijde jeho čas jsou velké boje udržet ho v domě, natož v pokojiSml23

    superkarma: 0 20.07.2016, 13:34:28
  3. avatar
    [9] gerda [*]

    Já teda nevím jak u pejsků, ale u kocourů tohle dobře řeší kastrace, přestane je to táhnout za kočkama v říji a víc se drží doma.

    1. na komentář reaguje raddre — #10
    superkarma: 0 20.07.2016, 12:15:12
  4. avatar
    [8] aviaki [*]

    Něco podobného se stalo psovi mojí babičky - český špic. Taky se toulal po vsi, pak se ztratil a asi po 5 dnech ho někdo našel v novostavbě - v částečně zatopeném sklepě (suterénu), jak tam stojí na nějakém prkénku ve vodě. Taky to přežil a taky ho to nepoučilo.Sml23. Byl to hodně společenský pejsek. Mimo jiné chodil se školkou na procházky - vždy když šel štrůdl dětí okolo, prolezl pod vraty, šel s nimi a cestou zpět se zase vrátil domů, s mým tátou chodil do hospody (citát babičky: "Jardo, zase jsi byl v hospodě - pes smrdí kouřem.."), na záhumenku jezdil na traktoru (starý Zetor - sedadla po stranách vzadu, že se tam i člověk, který se pevně chytil madel těžko udržel), tam si běhal po polích a když zabafal traktor, tak se přiřítil a zase naskočil....Sml58

    superkarma: 0 20.07.2016, 11:14:18
  5. [7] cilani [*]

    Super, vím, že mi pes zdrhá, ale to je vlastně v poho, však ho vždycky najdeme.. Sml68

    superkarma: 1 20.07.2016, 10:49:47
  6. [6] ZdenaZ [*]

    příběh se štastným koncen Sml67

    superkarma: 0 20.07.2016, 10:44:36
  7. [5] iřka [*]

    Chudáček,hlavně že vše dobře dopadlo.Sml59

    superkarma: 0 20.07.2016, 10:38:45
  8. [4] bobani [*]

    tihle psi se mi líbí

    superkarma: 0 20.07.2016, 09:13:12
  9. [3] Rikina [*]

    No jo, pes útěkář, to je "radost", to si obvykle majitelé užijou. Sml15 Odnaučit se to prakticky nedá. Tenhle měl dost kliku, že ho našli ještě včas. Sml80

    superkarma: 1 20.07.2016, 08:19:45
  10. [2] Andreadornova [*]

    Příběh se šťastným koncem Sml59

    superkarma: 1 20.07.2016, 07:46:09
  11. [1] hapehape [*]

    Pejskové umí své pány potrápit, ale především potěšit, protrpěl si, ale zachráněn a hodná ruka pánova pomohla.

    superkarma: 0 20.07.2016, 06:32:23

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme