Reklama

loki

Mají se k sobě jako pes s kočkou. Říkáme, když chceme vyjádřit vztahový nesoulad. Ale my, milovnice těchto zvířat, víme své. „Kamarádství“ psa s kočkou je natolik zábavné, že nebudete potřebovat televizi.

Jsem „pejsková“ a manžel „kočičkový“, takže nám bylo jasné, že nezůstane jen u jednoho. Když nás opustili naši „staří kamarádi“, brzy jsme si pořídili štěně. A kotě na sebe nenechalo dlouho čekat.

Nemám s kočkami zkušenosti, na rozdíl od psů, takže mi hned první seznamovací den připravil pernou chvilku. Vezla jsem je autem na chalupu. Psa ve speciální ohrádce vzadu, kocourka v přepravní tašce vpředu. Chvíli bylo ticho, ale jakmile pes zavětřil „vetřelce“, začal štěkat. A vetřelec mňoukat. Pes mi „řval“ do ucha a kocour se dral ven. K „pohodové“ jízdě tunelem už jen chybělo, aby se mu to povedlo.

Hádejte dvakrát. Šikula si našel skulinku v zipu, protáhl pacičku, pak hlavičku. Taška „porodila“ kocourka a ten se vydal na výlet. Hlavně ho nenechat utéct, blesklo mi hlavou a vzala jsem si ho na klín. Řidiči se chytají za hlavu, ale měla jsem štěstí. Kotě usnulo, pes přestal štěkat a v klidu jsme dorazili do cíle…

…kde je čekalo první setkání „tváří v tvář“.

Zvídavé štěně si chtělo očichat novou „plyšovou“ hračku, ale ta najednou změnila tvar. Zvětšila se o dvě čísla, stala se placatou, ježatou, komicky poskakující a syčící. Pouštěla hrůzu, a dávala najevo, že není radno se přibližovat.

Ale dlouho jí to nevydrželo. Mnohem zábavnější byla hra na honěnou a na „schovku“.  

A po tom všem dovádění spánek v huňatém psím kožíšku. Skoro jako u maminky.

kote

Kdybych to nezažila na vlastní oči, tak neuvěřím. Pozorovat ty dva mě snad nikdy neomrzí. A i když navždy zůstanu „pejsková“, musím uznat, že kočky mají něco do sebe.

peskocka

Čtěte také: