Domácnost

Pes nebo autobus?

 

Když jsme před 5 roky koupili dům v Radotíně a chystali se jej rekonstruovat, přišla maminka mého muže s nápadem, že k baráku patří pes, který by jej ohlídal před případnými vetřelci. Dodnes jsem přesvědčená, že v tom nebyl úmysl ochránit náš majetek, ale spíše její snaha vytrhnout trn z paty její kolegyni učitelce, které se doma narodilo osm štěňat bernského salašnického psa a potřebovala je někam umístit. Nejdříve jsem protestovala.

Jedině přes moji mrtvolu. Budeme přece přestavovat a pes se tady bude jedině motat. Nepomohlo ani mé upozornění, že starší syn je alergický. Sice ne na zvířecí srst, ale co není, může být. Zkrátka po měsíci se doma objevilo malé chundelaté stvoření velice podobné malému medvíděti. Okamžitě, jak už to bývá, se stal miláčkem všech, a protože jsem s ním byla nejčastěji, začal se mi také nejvíce věnovat a projevovat svoji psí náklonnost a lásku.

Díky němu jsme se brzo stali známými  v blízkém i dalekém okolí, protože pes pomáhá bourat bariéry a lidé se s Vámi dají daleko častěji do řeči. Potkáme-li někoho známého, vždy se zdraví nejdříve pes „Ahoj Bertíku!“ a až potom páníček nebo panička „Dobrý den“ nebo „Ahoj Dano“.

Náš miláček je ale také ochránce malých a bezbranných, což jsme o něm nevěděli. Minulý víkend jsem uslyšela v předsíni podezřelý šramot a objevila tam nemotorně poskakujícího kosa, který měl nějak pochroumanou nožičku. Zranění už bylo vyhojené, ale zůstalo s následky. Lítat mohl dobře, ale s pohybem po zemi měl potíže.

Nechal se docela lehce chytit a tak jsem jej dala ven na terasu, aby si v předsíni neutloukl. Asi za pět minut se situace opakovala a kos byl opět u pelechu našeho psa. Ještě tě sežere, pomyslela jsem si, a znovu jej vynesla ven. Po čtvrt hodině jsem šla vynést odpadky do popelnice a uviděla něco neuvěřitelného. Ten náš chlupatý miláček nosil kosa na zádech a kos absolvoval vyhlídkovou jízdu po zahradě. Kos byl naprosto spokojený a uvelebený s roztaženými křídly, asi vyrovnával balanc, na Bertových zádech.

Kosa jsme tedy adoptovali, spí se psem v předsíni a z našeho chlupáče se stala pečlivá opatrovatelka, a hlavně stále funguje jako autobus pro kosáka. Na procházky za hranice naší zahrady Bertík kosa zatím nevozí, ale možná k tomu také dojde, a pak nevím. To už bychom byli opravdovou radotínskou raritou. 

   
04.05.2005 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [11] PetraH [*]

    To je nádherné , taky bych ráda viděla fotečku

    superkarma: 0 05.05.2005, 12:17:08
  2. [10] r1911 [*]

    To by chtělo foto! Krásný příběh. V životě se kolikrát stanou věci, které by člověk nepředpokládal..

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:28:26
  3. avatar
    [5] Jupíí [*]

    superkarma: 0 04.05.2005, 17:35:52
  4. avatar
    [4] Susina [*]

    to je krásný...

    superkarma: 0 04.05.2005, 16:54:32
  5. avatar
    [3] kubikm [*]

    to je neuvěřitelné

    superkarma: 0 04.05.2005, 16:43:12
  6. avatar
    [2] peguša [*]

    moc pěkné

    superkarma: 0 04.05.2005, 16:23:42
  7. avatar
    [1] Deja [*]

    Dano, to je pěkný příběh. Mám z toho orosené oči

    superkarma: 0 04.05.2005, 16:04:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme