Charon a Kraken

Povaha psí, to je něco, co asi nejde jednoduše pochopit. Co pes, to individualita. Naší domácností prošlo několik psů a každý byl docela jiný. Zrovna teď máme doma skutečně vyvedený pár psích kamarádů - magora a ňoumu. Prosím, nechápejte tahle dvě slova hanlivě - dokonale vystihují povahu našich miláčků.

Jak je možné, že při stejné výchově se ze dvou psů stanou totálně odlišné osobnosti? Asi jsou to geny...

Magor Kraken je kříženec podenca, vlčáka a dobrmana, který má kořeny ve Španělsku. Ňouma Charon je čistokrevný deerhound. Jejich povahu budu demonstrovat na jedné typické situaci.

Na akci

Byli jsme na větší hře v bývalém vojenském prostoru. Spaní pod stanem a asi 150 lidí (kamarádů) vůkol, jinak jen les, les a les. Charonek okamžitě, po rozbalení stanu, zalezl dovnitř a první den odmítal vyjít ven - pochopil, že stráví týden mimo svůj milovaný gauč... Kraken měl během hodiny prozkoumané okolí několika kilometrů, věděl přesně, kde bydlí která veverka i zajíc.

Charon se konečně osmělil a rozhodl se prozkoumat, kdo letos na akci přijel a jestli mu někdo nedá nějaký pamlsek - to bylo druhý den dopoledne, v chvíli, kdy už Kraken s kámoškou Blackynou pětkrát obrátili každý stan a prošmejdili zásoby.

Třetí den se z ničeho nic probral uprostřed tábořiště ve křoví zajíc a odhodlal se k hrdinskému úprku. Celá smečka vyrazila za ním - vedená samozřejmě Krakenem, nechyběla Blackyna a další dva psí kmoši, vyběhl i Charon. Hádejte, kdo se vrátil první?

Charon přiklusal s drobnou oděrkou velikosti třísky a byl po zbytek akce děěěěěsně nemocný. Děkovali jsme bohům, že našel cestu zpátky do tábořiště, což nebývalo vždycky zvykem. Charon se totiž neumí moc vracet po vlastní stopě, většinou se zarazí a vyje, než ho najdeme...

Blackyna a ostatní se vrátili do pěti minut. A Kraken? Půl hodina - nic. Začali jsme být nervózní. Najednou se ten nezmar odněkud připajdal s roztrženou náprsenkou, krev z něj crčela na všechny strany. Ta rána by měla asi tak deset stehů, kdybychom ji nechali zašít... „Paničko, pánečku umírám..."

Sehnali jsme lékárničku a rozhodli se (byla neděle) ránu ošetřit sami. Když už měl Kraken vše řádně vydezinfikované, kamarádka Ivana se chystala na šití.

„Hlavně, aby nevykrvácel."

Naštěstí zelená vodička krvácení docela zastavila.

„Tys nám dal, pitomče..." vydechli jsme si všichni.

„Tak ho držte pevně," řekla Ivana, ale...

Zašustilo křoví. Z mrtvého pejska se stal živý pejsek. „Paničko, pánečku, teď nemám čas, támhle je zajíc. Čau."

A byl zase v trapu.

Existuje-li gumový pes, je to Kraken. Existuje-li prototyp psího truhlíka, jmenuje se Charon.

Mazlíčkové téma

Potřebujeme povzbudit, protože Charonek na tom neí poslední dobou zdravotně nejlíp, posílejte mi proto dnes příspěvky do Mazlíčkovho tématu! Příspěvek musí obsahovat fotku mazlíčka, o kterém píšete a nějakou historku, kterak mazlíček stonal a jak to dobře dopadlo!

Reklama