Reklama


Víte, že pejskové k jídlu přistupují jinak než lidé? A lidé na to někdy pochopitelně zapomínají.

Rozhodnutí pořídit si psa jde ruku v ruce nejen s povinností ho velmi často venčit, ale i se závazkem správného krmení. Bohužel i dnes se lze setkat s lidmi, kteří si pořizují psa jen proto, aby „se mohlo nečemu dávat zbytky od stolu“…

Což není zrovna správný přístup. Pravda, taková vepřová nebo hovězí kost čas od času pejskovi prospěje, zabaví ho a procvičí mu chrup. Ostatně když jsme u kostí, tak je obecně známo, že kuřecí kosti nejsou pro psy vhodné, protože se lámou tříštivě, a tak hrozí nebezpečí poranění tlamy.

A jak tedy na tu správnou psí výživu?
Pokud si berete pejska od chovatele, začínejte od štěněte. Poptejte se chovatele, čím štěňata krmí a tímto krmením malého pejska krmte zezačátku také. Postupně můžete přecházet na stravu jinou. Ale první dny není dobré pejska stresovat ještě navíc změnou jídelníčku. Změna prostředí a okolní smečky úplně stačí.

Pak stačí zajít do obchodu, kde lze neomezeně vybírat. Štěněcí produkty, junior produkty, adult nebo senior – pro každý věk je široká nabídka jednotlivých značek krmiv. Zkušení chovatelé čas od času jídelníček zpestřují čerstvým masem, zeleninou nebo těstovinami. Vše se odvíjí od konkrétního plemene.

Stejně tak nelze paušalizovat četnost krmení. Některá, hlavně větší plemena se krmí jednou denně, případně jeden den v týdnu vůbec. Menší plemena mají vzhledem k velikosti tělíčka větší energetický výdej a krmí se dvakrát denně. Vždy se informujte, jak tomu je u vašeho plemene, nejvíce informací dostanete od chovatelů.

Granule verzus lidské jídlo
Co si budeme povídat, lidské jídlo je přece jen chutnější než granule. A tak pokud dáte psovi vybrat, zcela jistě si vybere vypečené kuřátko s grilovacím kořením než granule typu light… Báječná stimulace chuťových buněk se bohužel nedá nijak obejít. Co je dobré, to je prostě dobré.

Naše jídlo není ale zapovězeno úplně, je možné ho využít jako stimulační prostředek při výcviku. Taková odměna ve formě pamlsku z talíře člověka jistě potěší. Ale ve chvíli, kdy pes dostává tyto pamlsky neustále, přestává fungovat systém motivace a odměny.

Krmení nevhodným jídlem typu „zbytky od stolu“ se může časem negativně projevit na psím zdraví. Většinou to ale nepoznáte na první pohled, to by pes musel být vyloženě dlouhodobě držen např. na bramborách, a to už hraničí s týráním.

Tak ale trpí klouby a kostra nedostatkem důležitých živin, jsou přetíženy ledviny, protože naše jídlo je nadmíru slané, psi mohou být častěji nemocní, náchylní k infekcím a mají nižší imunitu.
A tak se chovejte ke svému psovi zodpovědně a neničte mu zdraví jen proto, aby si pochutnal. Pes není člověk a pro zkrmování zbytků se obyčejně pořizuje prase, ne?

Doba žraní očima psa
Navíc nesmíme zapomenout na jeden zásadní povahový rys psů. Jsou zvyklí jíst po lovu, tedy po delších časových úsecích, a dle zákonů smečky jídlo doslova hltají, jsou schopni sníst poměrně velké množství potravy najednou. Nejlépe to vystihuje slovo požírání potravy. Tak jim velí příroda a tak se někdy může zdát, že pes je tvor nenasytný… Navíc člověk jako vůdce smečky je velikým pokušením. Když sám jí, pes čeká, jestli na něj zbyde (a pes vás nepřestane mít rád, když nezbyde). A člověk jí několikanásobně častěji, než to velí příroda psům. A tak nemusí  mít ani hlad, psi často žerou jen proto, že to dělá páníčkům radost.

Někteří mají větší chuť k jídlu než pud sebezáchovy a v jejích útrobách může skončit naprosto všechno. Od cizích exkrementů po míčky, hodinky, prstýnky… V krmení je důslednost velmi důležitá, a tak si vždycky vzpomeňte na kořeny psího chování ve smečkách. Občasný hlad je prospěšný.

Vzpomínám si, jak jsem jednou ve veterinární ordinaci byla svědkem rozhovoru staré paní a lékařky. Tématem byl možná taky starý, ale příšerně obtloustlý jezevčík… Paní doktorka babičce trpělivě vysvětlovala, že pejsek musí zhubnout, jinak se jeho srdíčko neuzdraví… a babička odpověděla: „Ale to nejde, on na mě vždycky tak smutně kouká… a chce piškotek…“ Nevím, jestli mi bylo víc líto pejska nebo té nadmíru lítostivé babičky. Nebo paní doktorky???

A ačkoliv mlsky k životu patří, tak všeho s mírou…