Čtenářka s nickem Pajda nám do redakce poslala rozhořčený email, pod který se zde všichni podepisujeme. Ačkoliv jsme podobných zpráv už zveřejnili hodně, není od věci toto téma připomenout a apelovat na čtenářky, které se třeba v nejbližších dnech pejska chystají pořídit.

Nedá mi to, a i když většinou píšu pozitivně, nebo se o to aspoň snažím, tak tentokrát píšu proto, že je mi moc smutno. Rozmohl se totiž úžasný nešvar. Uprostřed vesnice zastaví auto, někdo vyhodí ven starého psa a auto se opět rozjede. Osud takového chlupáče je jasný. Zemře - buď pod koly vozu, nebo hlady někde za vesnicí.

Prvních pár dní se k němu nedá přiblížit a navíc také chvíli trvá, než se zjistí, že pes je opravdu opuštěný a sám.

Důvod je jednoduchý: po vesnici se vždycky potuluje něčí pes. Utekl za svým majitelem, pustily ho děti, které nedomyslely, že musejí odejít do školy, psa nebavilo být na poli a šel domů napřed...někteří takoví psi jsou většinou majitelům po boku a vídáme je jen z dálky. Jiní patří nechodícím lidem a nevídáme je vůbec.

  • Jen hodně naivní a řekla bych rovnou duševně slepí lidé si mohou představovat, že na vesnici si někdo rád pejska vezme. Ne, nevezme.

Pes je tady pro nás nutností a kdo může, psa dávno má. Pes je přítel, se kterým se vítáme, když přijdeme do prázdného domu. Pes je druh, který pomůže, podá věci a vytím přivolá pomoc, když se něco stane a my jsme doma sami. Pes je kamarád, který s nám chodí ven, na zahradu, na pole a na vinohrad. Běhá s našimi dětmi a hlídá náš dům. Není to módní doplněk, který jen tak vyhodíme, kdy už přestane být in.

Pomáhám hodně lidem se zvířaty a vím, že řada z nich tady nakoupí napřed pro psa a pak teprve pro sebe. Kamarádka veterinářka by vám mohla potvrdit, kolika lidem tajně přispívám na očkování nebo na jinou péči, kolik domácností je bez peněz a odkládají na „marketové“ granule doslova po koruně, aby se chlupáč měl aspoň trošku dobře. A nejsem sama.

A co vyhozený pes? Scénář je vždycky stejný: lidé ho nenechají hladem. Začnou ho přikrmovat, ovšem tím, co jim zbývá.- vařené brambory, zbytky, rohlíky...ti šťastnější psi se po čase naučí, kdo je krmí a kde se dá spát a přežijí do prvních mrazů a ti úplně nejšťastnější skončí jako další (druhý nebo i třetí pes) u nějaké stařenky na dvorečku. Většinu z nich ale zajede auto nebo utečou hledat svého původního pána a zemřou někde na poli, opuštění a promrzlí. Pokud je pes agresivní, zasáhnou myslivci. I tady na vesnici máme děti a nemocné, kteří se neubrání, když je pes napadne. Pokud se povede a psa necháme umístit do útulku, musí za něj obec platit. Ovšem malé obce zápasí o každou korunu. Nejsme nijak nadšení, že máme platit za bezohledné sobce, kteří se nestarají o svůj majetek.

Od Vánoc máme ve vesnici třetího takového psa - a to je květen. Vlna „pejsků za vysvědčení“ teprve začne...opravdu je tak strašné splnit svoji povinnost a dát nepotřebného psa do útulku? Nebo dát inzerát a psa podarovat někomu, kdo si ho opravdu může vzít? A když se takhle chovají lidé ke zvířatům, jak se asi chovají k ostatním lidem?

Pajda

Děkujeme za příspěvek. A jak se na toto téma díváte vy, milé čtenářky? Napadá vás nějaké řešení?

Reklama