Bulvár

Pes jako tele dorážel na kočár


Přeji pěkný, i když až moc zasněžený den.

Pláč, rodný bratr smíchu, určitě patří do lidského života. Každý jistě plakal v dětství, stejně jako v dospělosti. Ať radostí, či smutkem.

Já si vzpomínám na historku z mého dětství. Bylo mi asi 11 let, když se do našeho sousedství přistěhovala mladá rodina.

Mladá paní byla na mateřské s půlročním synkem Kájou. Rychle jsme se spřátelily a po čase mi k mé hrdosti svěřovala malého na hlídání.

Jednou v létě jsem si s kočárkem vyjela na procházku po našem městečku. Najednou z jedné boční ulice vyrazil statný pes (no, úplně jak ten Baskervilský). Pes jako tele. Začal dorážet a skákat na kočár.

Vzala jsem nohy na ramena a utíkala ze všech sil, až se hlavička malého Káji třepetala. Co čert nechtěl, na konci chodníku byl dost vysoký obrubník a já na to zapomněla. Narazila jsem do něj a malý Kája vyletěl z kočáru jak z praku. Dopadl na vozovku a samozřejmě začal srdceryvně plakat. Já taky.

Co teď?

Naštěstí bylo blízko zdravotní středisko a já s plačícím Kájou a se slzami jako hrachy na tvářích vletěla do ordinace.

Sestřička celou situaci viděla z okna, hned malého prohlédla. Nic nezjistila, ale pro jistototu zavolala sanitu (lékařka totiž už byla mimo). Taky zavolala Kájovu maminku, aby s ním jela na rentgen do nemocnice. Já zatím seděla u sestřičky a cloumal mnou pláč až hrůza.

Po hodině se sanita vrátila - všechno bylo v pořádku.

Já si tak oddechla, že jsem začala bulit nanovo, tentokrát radostí. Kájova maminka i sestřička mě uklidňovaly a já mohla jezdit s malým Kájou dál. Naštěstí kočár nebyl poškozen.

No a představte si, že jsem toho obrovského psa už nikdy nepotkala a ani nevím, komu vlastně patřil.

Den plný smíchu a málo pláče přeje

Januše

Dobré ráno Januše a ženy-in,
nevím jak u vás, ale Praha je opět také plná sněhu. Naštěstí už nepadá, jenom to všude klouže.

Januše, děkuji Vám za dnešní příspěvek na téma Pláč. Doufám, že jste po tomto zážitku na velké psy nezanevřela a maminka Káji Vám vše odpustila.

Co Vy a pláč? Pláčete, brečíte, fňukáte? Co je většinou důvodem Vašich slz? Napište nám! Nejzajímavější příspěvky odměníme - dárečky už jsou připraveny :-)!

                                                        redakce@zena-in.cz
 
   
18.01.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] kubalova [*]

    damanka: mutina: Já vím...ale nejhoršíje srážka s blbcem.A na to nemám ani čas ani náladu.Podle pošťačky si ještě nikdo nestěžoval,ačkoli od maminek s dětmi jsem slyšela jak taky nadávají.Jenže když do toho nejdou místní...

    superkarma: 0 18.01.2006, 15:51:32
  2. avatar
    [7] mutina [*]

    kubalova: taky jsme měli v sousedství paničku s takto vychovaným psem. Domluvili jsme se se sousedy a pravidelně jsme podávali hlášení na městský úřad. Dostala na pokutách tolik, že dala psa pryč. Já si s ním taky uměla poradit, ale co malé děti? Ty z něj byly vyděšené k smrti.

    superkarma: 0 18.01.2006, 14:41:19
  3. avatar
    [5] kareta [*]

    Pořád tvrdím, že psi MUSÍ být vycvičení , za komančů to bylo tuším tak, že kdo složil zkoušky , platil nižší (nebo žádné?) poplatky. No, a cvičený pes většinou nezdrhne.

    superkarma: 0 18.01.2006, 11:08:45
  4. avatar
    [4] kubalova [*]

    Taky jsem potkala hafana.Vlčák jeden nevychovanej to byl,běžel a najednou byl u kočárku a scvaknul zubama snad 2 cm od tvářičky mojí .Měla jsem sebou naše statečné tehdy 6.měs štěně a to ač sotva poloviční zareagovalo rychleji a srdnatěji než já.Nacpalo se mezi kočárek a hafana a vyštěkalo ho,takže utekl.Z okna se dívala panička a nijak nereagovala.
    Pak jsme toho psa potkali ještě několikrát,to už jsem byla statečnější a řvala na něj ,co mi dech stačil.Naštěstí to byl posera a zdrhnul.Zarážející je,že panička byla vždy v okně.A nevychovanej hafan si běhá po ulici sám klidně dál....Naštěstí ke mě už má respekt...

    superkarma: 0 18.01.2006, 10:37:12
  5. avatar
    [3] Odemětobě [*]

    Mně toto dělal pes u mých rodičů,i když to byl jen malý kříženec.Hryzal do všech točících se koleček-jízdní kolo,kočárek,tříkolka.Člověk nevěděl,na koho dávat pozor,jestli na sebe nebo na psa.V 11 letech ses zachovala jako dospělák,já bych asi zpanikařila.

    superkarma: 0 18.01.2006, 10:20:36
  6. avatar
    [2] Lenika [*]

    Já bych na něho dupla a udělala" Kššššššc!" , tak jako to dělám teď

    superkarma: 0 18.01.2006, 10:13:46
  7. avatar
    [1] Helik [*]

    tak to jsi byla statečná.Já bych v 11 zcepeněla hrůzou,protože jako dítě jsem se strašně bála psů.

    superkarma: 0 18.01.2006, 09:47:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme