Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih a na sever. Dodnes je toto území považováno za jedno z neposvátnějších, nejzáhadnějších a nejuctívanějších míst světa. Málokomu se podaří se tam podívat. Naše cestovatelka Petra Lamlová si splnila svůj sen a do bájné říše Inků se podívala.

Pět let jsem studovala španělštinu a už tehdy mě velice zajímala starověká kultura Inků, Mayů a Aztéků. Specializace na Latinskou Ameriku byla tedy jasná. Načetla jsem si vše o bájné říši Inků, ale to, že se tam jednou podívám, bylo pouhým vzdáleným snem. Ten sen se mi nakonec splnil.

S kamarádem Davidem jsme dali dohromady termín, během tří týdnů naplánovali naši společnou túru po Peru a v květnu jsme vyrazili. Cesta nebyla moc příjemná, přestupovali jsme v Madridu, kde nám uletělo letadlo, takže jsme byli nuceni tam přenocovat.
Začátek nic moc, ale pak to stálo za to!

Hlavní město Lima

Hlavní město Lima je pěkný bordel. Ve městě žije více než třetina obyvatel a na okrajích města jsou samé chudinské čtvrti, kde není zavedena elektřina a chudoba je vidět na každém kroku. Samozřejmostí je kontrast s bohatou vrstvou, která žije v obrovských palácích za vysokými zdmi. Prohlídku města jsme si nechali na zpáteční cestu, takže se k Limě ještě vrátím.

Náhorní plošina Nazca

Hned druhý den jsme odjeli do města Nazca, na jih Peru. Nazca je pouštní oblast, kde najdeme jeden z nevyřešených divů světa. Náhorní plošina Nazca je plocha o rozloze přes 500 km2, ve které je vyryto přes 300 obrazců obrovských rozměrů. Obrazce jsou viditelné pouze z letadla nebo balónu a dodnes nebylo známo, proč a kdo je vytvořil. Jak je možné, že staří Indiáni uměli vytvořit tak obrovské obrazce. Oni uměli létat? Proč je tvořili? To mě vždy velice zajímalo.

Obrazce jsou nejčastěji v podobě zvířat, ryb, hmyzu, ale i lidské postavy, různé geometrické obrazce, nebo jen linie dlouhé i několik kilometrů, které berou dech.

Jak jsem zmiňovala, obrazce jsou viditelné pouze z letadla. Cesta byla pekelná, malé letadýlko, které se stále propadalo a natáčelo na všechny strany, mi rozhodně dobře neudělalo, ale vidět náhorní plošinu Nazca se prostě musí! Co myslíte? Proč staří Indiáni tyto obrazce tvořili?

Huacachina

Při zpáteční cestě do Limy jsme se stavili v oáze Huacachina. Krásné jezírko obklopené palmami a mrakem písku. Vylézt na jednu z obrovských dun byla docela makačka.

Cuzco

Naše další cesta vedla do Cuzca. Zvolili jsme variantu letadla, než se kodrcat přes hory 13 hodin v autobuse. Letiště v Cuzcu je jedno z těch méně oblíbených na světě, protože je přímo v zástavbě města uprostřed hor ve výšce 4.000 metrů nad mořem. V případě nepřízně počasí se letadla vrací zpět. Měli jsme štěstí a vše klaplo. 

Přílet do Cuzca bývá spojený s bolestí hlavy, protože je zde řídký vzduch. Jsme ve 4.000 metrech nad mořem! V hotelu vám hned připraví „maté de coca“, což je čaj z lístků keře koka. Jeden šálek tohoto čaje je připraven zhruba z jednoho gramu koky, jenž obsahuje cca 5 mg kokainu, který je základem pro kokain. Léčí se jím vysokohorská nemoc. Místní lidé lístky koky žvýkají.

Cuzco je nádherné město s úžasnou atmosférou. Náměstí plné domů s vyřezávanými balkóny a s katedrálou Santo Domingo bylo v roce 1950 postiženo zemětřesením, které bohužel třetinu města poničilo.

Cuzco bylo centrem incké říše plné náboženských a administrativních komplexů. Dobyto bylo v šestnáctém století dobyvatelem Franciscem Pizarrem, v dnešní době je na seznamu UNESCO.
Inkové přirovnávali město k pumě, kterou uctívali jako zvíře. Pevnost Sacsayhuaman, která se nachází kousek nad městem, tvoří hlavu pumy. Dodnes se dochovaly obrovské kamenné hradby a několik staveb.

Další dny nás čekal jeden z nejkrásnějších zážitků mého života:
jeden ze sedmi divů světa, posvátné místo - Machu Picchu.
Ale o tom a mnohém dalším zase příště.
Petra

plf

Příště: Machu Picchu a cesta k jezeru Titicaca

Reklama