Reklama

 

Ahoj všichni v redakci,
 
o víkendu bylo takové horko, že jsem radši ani nevycházela (na sluníčku bylo 58 stupňů! - nic pro mě), takže žádné zážitky nemám. Krom toho, že jsem dočetla jednu super knížku a zhlédla 4 filmy na DVD.
Ale taky jsem si četla v deníčku, a tak opět kousek posílám, opět i se svými puberťáckými hrubkami :o)
 
5.7.1997
Dnes jsem byla podruhé na brigádě. Včera jsem prodávala zmrzlinu a nosila zákusky. Spolupracovnice jsou fain, hlavně paní Zdenka, která, když je dlouho ticho, zařve: "A mě se chce něco říct!"
Vzadu v hospodě pracoval Michal (ženatý, 23) a nějaký hezký kluk. Pořád jsme se na sebe usmívali a když jsem nesla zákusky otevřel mi dveře a usmál se. Pak přišel do cukrárny, stoupl si vedle mě a chtěl tonica.
Dnes tam nebyl, asi dělá ob den. Ale byl tam Honza, moc hezký kluk. Zval mě na panáka, a protože nepiju, řekla jsem mu ne, ale na sodovku jsem řekla jo. Ale protože musel ještě něco udělat a já jsem měla jít dom, tak to padlo. Ale byl na mě moc hodný a milý. Má na ruce prstýnek a tak nevím, jestli není ženatý. Nevypadá starý, tak 17 nebo 18. Když se mě Nina (spolupracovnice) zeptala, jestli mám kluka, bylo mi trapně, když jsem řekla, že ne, protože tam stál Michal (vypadal jako teplouš, když jsem ho uviděla poprvé, ale to sem nepatří).
 
11.7.1997
Začínám se bát, všude kolem domu je voda (pozn. Uh. Hradiště bylo bohužel obětí povodní). V břiše mi létají motýli, jak by řekl Taj. Ale jen já vím, že to není strachem. Asi jsem se zamilovala (pozn.ach jo, už zase).
Jak už jsem se zmínila, pracují se mnou 4 kluci: Jiří, Honza, David a Michal. Michal mě začíná být protivný (pozn. jako jeden z mála byl totiž ke mně upřímný - asi se mi to nelíbilo :oD). Tak divně se na mě dívá, trochu se ho bojím. Včera jsem si četla v práci knížku, řekl, že jsem knihomol, poznal, že mám nové šaty (když jsem řekla, že podle Quelle, nevěděl, co to je - zná prý jen nejnovější alkoholické nápoje) a lehce mě plácnul po břichu (no jo, mám ho velké  - pozn. to jsem ještě netušila, co znamená mít velké břicho - teprve teď mám tu správnou michelinku kolem pasu, hehe :oD). Honza včera nedělal, dělá dnes celý den a David to samé.
Včera obsluhovali Michal a Jirka, no a Jirka si mě včera získal. Je hrozně milý a už není tak zamlklý. Včera jsme si povídali (když byl čas), usmívali se na sebe. Říká mě Miry, Miruš, Mirčo, Mirečko a jednou mě dokonce řekl LÁSKO. Přejem mi prstem po zádech, ptal se co dělám zítra. Chtěl si se mnou zahrát hru s nožem (pozn. doteď nechápu, co jsem na téhle hře mohla spatřovat normálního - asi jsem byla vážně ujetá!!!!!).
Došli mě už 2 dopisy s 3T. Předevčírem jsem ten druhý vzala do práce a snažila se přeluštit některé německé slovíčka. Podařila se mi jedna věta (pozn. ó, jak jsem byla sečtěla a inteligentní - jedna věta za celý den, tomu říkám úspěch!). Michal se na to podíval, viděl 3T a řekl: "To se ti líbí? Dyť je to jak cigáni." Za to jsem na něho práskla, že pokecal zem šlehačkou (pozn. to jsem byla ale mstivá svině, co?:oD).
Pak přišel Honza, naklonil se nádherně nade mě a díval se, co čtu, když přišel MIchal a řekl, že si myslel, co tu neděláme.
Právě kolem baráku jeli policajti a za nima Klaus. Zamávala jsem mu a on mě (pozn. tak mladá a už tak politicky nadaná, no toto). Musím končit, rodina se vrátila.
 
23.7.1997
Už si s Davidem víc rozumím. Když jsem mu řekla, že je špinavý na noze, řekl, že se mu dívám po nohách (a dodal upřímnou soustrast) a já na to, že je šikovný a tak proč bych se po něm nedívala (mám se dívat po šéfce?). Včera nás taky šéfka všechny jen buzerovala a za Davida mě 2x sprdla. On doma rozbil hrnek a v práci štamrdli a pivo (pozn. to mi teda někdo vysvětlete, jak se dá rozbít pivo :oD).
Od pondělka budeme mít nový přírustek. zřejmě bude dělat číšníka. Jsem ráda, že se David už trochu oťukal  a povídáme si spolu, i když to ještě pořád není ono.
 
24.7.1997
Tak jsem se dozvěděla, že Honza není ženatý, ale zasnoubený. Hrozně dobře se mi s ním povídá. A s Michalem taky docela (pozn. a jsem dobrý češtin, jak pozoruju). Řekla jsem mu, že má vlezlé ruce (ale myslela jsem to ve srandě, i když je to pravda).
 
25.7.1997
Dnes mám rande s Jirkou, jůůů. Nikdy bych si nepomyslela, že budu s někým chodit. (pozn. tak tohle je fakt zápich - lepší hlášku tu už snad ani nemám!)
 
26.7.1997
Včera to rande jsem odvolala, protože v 10 večer se mě to zdálo pozdě (pozn.houbelec se mi to zdálo pozdě, maminka mě nepustila :oD). A posunula jsem ho na dnes, ale nebylo to jisté, protože Jirka měl kamsy jet. Nevyšlo to. Příště.
Honza řekl, že kdybych měla 18, zfleku si mě vezme (pozn. tenkrát to byla sranda, pár roků na to to myslel vážně, bohužel pro něj - jinak mi s ním bylo fajn).
Balil mě jeden rusák (pozn. byl to teda ukrajinec - ne každý, kdo mluví rusky, musí byt rusák :o)), mluvila jsem s ním rusky (David jenom hleděl) - vypadal jak Taryll.
 
29.7.1997
Honza se jmenuje xxxxx (pozn.tohle už bylo moc konkrétní, tak jsem to vynechala - i když to příjmení je dost srandovní, protože je to název mužského pohl. orgánu) a využil toho, že se ten rusák ptal, jestli jsme manželé, a posílá mi vzdušné polibky (včera řekl, že za celý den od své drahé polovičky ještě žádný nedostal) a Michal mě neřekne jinak než "nevěsto".
Když Honza odcházel (měl 2-denní strniště) vzkázal, abych přišla brzo dóm.
To by zatim mohlo stačit.
 
30.7.1997
Honza je vlastně Ján a pochází ze Slovenska. Kromě toho, že si posíláme vzdušné polibky (a on by chtěl i opravdové), mi na otázku jak můžeme být manželé, když nemám 18, odpověděl, že to někdy jde a že je zvíře (pozn. wow, že já husa se ho nedržela!:oD). Taky mě pozval, abych s ním jela přes víkend na Slovensko. Bože jak ráda bych jela. Jen kdyby mě mamka pustila.
Ten nový kluk se jmenuje Lukáš, pořád se po mě dívá (je docela hezký) a chtěl pučit BRAVO, i když ho pak nečetl (???).
 
19.8.1997
To už je dlouho, co jsem nepsala. Za tu dobu se toho tolik stalo. V sobotu nastoupila Zuzka a já jí řekla, že jsme s Honzou manželé. On se to dověděl (neměl službu, jenom tam byl dojítý) a i před ní řekl (byl přitom tak správně napučený), že všem vykládám, že jsme manželé a ani pusu mu nedám. A tak jsem ho objala levou rukou, naklonila se a dali jsme si pusu. Pak řekl, že už jde a chtěl pusu na rozloučenou. Dostal ji, i když nešel. Taky v ten den se za mnou stavili ti dva rusáci. Tomu hezčímu je 23 a já blbá mu nakonec dala adresu. Kdyby tak šel vrátit čas. Nikdy bych tomu prolhanému Honzovi pusu nedala a těm 2 tu adresu také ne.
V nedělu to bylo super. S Jirkou jsme se pořád lechtali. Skoro nikdo v hospodě nebyl, takže jsme na sebe měli čas. Křeček se má dobře (pozn. slíbil mi křečka, až bude mít jeho křečice mladé). Když jsme si povídali a lechtali, vzal žufánek (pozn. pro nemoraváky - žufánek = naběračka), že by mě s ním praštil, pak řekl, že to by mě neudělal, chytl mě kolem ramen a já jeho kolem pasu, přitiskli jsme se k sobě a políbil mě do vlasů, a pak mě polechtal. Když jsem dostala výplatu, řekl: "Kam mě za to pozveš?" A já na to, že mě přece on má ještě někam pozvat. Řekl, že to musí udělat, protože za chvíli bude konec prázdnin (neví, že tam chci dělat i soboty a neděle po prázdninách).
Včera jsem se dověděla (od šéfky - neříkala to přímo mě, ale neva), že se Honza líbal s cigánkama. Taky jsem ho viděla (asi kolem šesté), jak si s nima vykládá. Hajzl! A to je zasnoubený (pozn. což mi při tom našem pusinkování zřejmě vůbec nevadilo) a křesťan k tomu (pozn. no ještě tohle! od křesťana ruce pryč - bóže, bóže, to jsem ale byla tupounká).
Taky včera přišel do práce David (aspoň týden tam nebyl) a hned rýpal. Bylo mě z toho do breku. Asi si chtěl vynahradit to, co tady nebyl. Řekla jsem Honzovi, ať se mě zastane, ale on nic. Ale chtěl po mě pusu, na to sem mu dobrá. Celý den jsem byla naštvaná a všichni to na mě poznali (pozn. no jo, děvče, manželství je těžká věc :oD). David zas rozbil flašku a já jsem se mu smála. On mě řekl, že za to mě přeje, abych si zapomněla vzít antikoncepci nebo se mě protrhl kondom (pozn. teda ale takové věci se nepřejí, Davide, no fuj!).
 
2.9.1997
V neděli jsme si s Jirkou měli jít někam sednout (konečně!), ale nepřišel, mrzelo mě to. Ale ne tak, jako když jsem potkala u našeho Jendu (pozn. to jako Honzu) s cigánkama, s jednou se držel za ruce a dělal, že mě nevidí.
 
20.9.1997
Jsem nemocná. Pořád musím myslet na Honzu (pozn. smůla Broňo, sejde z očí, sejde z mysli).
 
 
Pokud jste se mými pubertálními výplody prokousali až sem, gratuluju! :o)
 
miriska
 

ZDE a ZDE naleznete předešlé okénko do deníčku naší čtenářky mirisky