Cestou vlakem jsem musela, ač nerada, navštívit onu místnůstku. Naštěstí v rychlících a expresech jsou dnes WC už poměrně čisté. Nechtělo se mi brát s sebou celou tašku, tak jsem si vzala jen svou malou peněženku a do ní vložila režijní jízdenku a platební kartu.

Neměla jsem kapsu, tak jsem ji držela pod bradou. Po vykonání (naštěstí malém) jsem se otočila, abych zmáčkla splachovací tlačítko, a neprozřetelně jsem zvedla hlavu. V tom okamžiku u mě nastala skoro zástava srdce, protože jsem viděla svou peněženku padající do nevábného otvoru, pod nímž rychle ubíhaly koleje.

Okamžik čekání, jestli se peněženka zadrhne, nebo propadne, byl nekonečně dlouhý. Naštěstí ze zastavila, ale jen tak tak. Vzpamatovala jsem se a rychle sáhla do otvoru a svůj majetek zachránila. Na očistu, byť téměř neviditelnou, jsem pak spořebovala nekonečně papírových kapesníčků. Klid mi přineslo až očištění peněženky benzínem po návratu domů.

alko


Děkujeme za pěkný příběh :).

Inu, Vaše peněženka měla štěstí :).

redakce@zena-in.cz

Reklama