Styl

Pěkný holky hrají softball!

Víte, co je to softball? Někteří z nás jistě mají tušení, ale víte vůbec, že Česko může být právem hrdo na ženský softbalový tým, který se na mistrovství světa pravidelně umisťuje mezi první světovou desítkou? My ano, a přinášíme vám rozhovor s jednou z našich reprezentantek – Petrou Křiklánovou

CC

Před pár dny jsem se sešla s Petrou Křiklánovou, mladou aktivní sportovkyní, která se nedávno s národním týmem vrátila ze softbalového mistrovství světa v Nizozemsku. Jelikož jsem o softbalu do této doby věděla poměrně málo (mé znalosti obsáhly pouze název hlavního náčiní) musela jsem Petru pořádně vyzpovídat.

Petro, jsi první žena, o které vím, že hraje softball. Můžeš nám všem tento sport více přiblížit?
No, nevím, jestli mě to má těšit (smích), ale chápu, že u nás není zrovna moc známým sportem. Známější je spíše baseball. Softball je jeho rychlejší variantou. Je to tedy pálkovací sport vyvinutý z baseballu jako jeho rychlejší a jednodušší verze. Hrají ho dvě mužstva vždy o minimálním počtu  9-ti hráčů.

CCC

Jak jsi se k němu vlastně dostala? Náhoda, nebo?
Na první trénink mě přivedla starší sestra Terka, když mi bylo 10 let, hraju ho tedy už 16 let. Původně jsme obě začínaly hrát rugby s kluky, ale právě ve věku deseti let, kdy už kluci začínali být silnější a svalově vyvinutější než holky, jsem musela skončit. V té době se ženské rugby v ČR ještě nehrálo a tak bylo potřeba vymyslet nějakou jinou aktivitu. Terka už v té době hrála softball na základní škole, ke kterému jsem se přidala i já. Výhoda byla v tom, že jsme hřiště měly hned u školy a mohly si chodit házet kdykoliv jsme chtěly.

Petro, co tě na softballu nejvíc baví?
Jelikož softball stále tvoří poměrně malá komunita a všichni se mezi sebou známe, národní tým se tak často neobměňuje a tvoříme tak vždycky výbornou partu lidí. Všechny nás to moc baví, což dokazuje i to, že hráčky za něj nedostávají zaplaceno a přesto držíme (smích).  Další výhoda je ta, že se softballem se člověk podívá i po světě. Každoročně jezdíme hrát po Evropě na různé mezinárodní turnaje, nejčastěji pak do Holandska a Itálie, kde jsou tyto sporty zprofesionalizované. Od roku 2010 se každý druhý rok účastníme i mistrovství světa, které se koná i v exotických zemích jako byla třeba Venezuela nebo Kanada. Letos jsme se opět zúčastnily MS, poprvé pořádané na starém kontinentu v holandském Haarlemu.

CCC

A jak jste dopadly?
Skončily jsme na 11. místě.

To asi není váš největší úspěch, viď?
Trefila ses (smích). Největší úspěchem bylo 1. místo na mistrovství Evropy do 22 let a pak jsme se svým domácím klubem Joudrs Praha několikrát vyhrály extraligu žen. Pravidelně také jezdíme hrát do ciziny. Za největší úspěch považuji, že jsem si mohla zahrát dvě sezóny na Novém Zélandu.

Petro, co tě jako ženu na tomto sportu láká?
To, že ačkoliv si to mnozí nemyslí, může ho hrát téměř kdokoliv a navíc je to sport předně o taktice, takže se u něj musí i přemýšlet hlavou. A pokud to ještě nevíš, tak ho hrají samé hezké holky (smích).

FFF

Foto: Jan Beneš

Proč by například naše čtenářky měly softball zkusit?
Jak už jsme řekla, může ho hrát kdokoliv, není zase až tak silově náročný a musí se při něm přemýšlet. Hromada zábavy je vždy zaručena, vždyť až se vaše čtenářky zamyslí, určitě si uvědomí, že softball už někdy hrály – například na letním táboře, a užily si při něm spoustu zábavy. Takže proč ho znovu nezkusit.

Petro, děkuji za rozhovor a přeji dobrý odpal!

Čtete také:

   
15.09.2014 - Sportem ke kráse - autor: Veronika Pavlíková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme