Všechno vzniklo tím, že jsem chtěla napsat zajímavý článek. Před necelými dvěma týdny totiž do Česka zavítal nechvalně proslulý gang motorkářů, kteří si říkají Hells Angels – Pekelní andělé. Motorkářů je v ČR spousta (dokonce v našem malém městě se každoročně koná jedno z oněch motorkářských setkání pod názvem Nářez brouků na palouku:-) ), ale Pekelní andělé – to je něco jiného.

 

Hells Angels MC jsou jedním ze tří největších motocyklových klubů na světě. Členové těchto klubů jsou označováni jako jednoprocentní, neboť nectí oficiální pravidla, zákony a instituce vytvořené majoritní společností a žijí podle vlastních pravidel a s vlastními vzory chování. Za účelem svého odlišení od běžných motorkářů používají symbol "1%" umístěný v obrazci ve tvaru diamantu. Nejen kvůli tomu mají negativní pověst – jejich název je často spojován se slovy drogy a zbraně, což netřeba dále dlouho vysvětlovat.

 

Do České republiky zavítali na víkend na takzvanou „konferenci“, která se konala na pražském koupališti Džbán. Vysvětlit pojem konference je v tomto případě dost jednoduché – přijeli pokecat, popít pivko, pojíst grilovaná masíčka, pokoukat na pěkné holky a zapařit na pořádný rockový nářez. Ovšem nádech něčeho vznešeného byl v tomto setkání pro několik českých, slovenských a polských motorkářů - čekatelů, kteří byli při té příležitosti „pasováni“ na nové členy gangu. K tomu prý stačí jen respektovat zákony klubu a vyčkávat. O tuto informaci se s veřejností podělil v České televizi přímo jeden z českých „Pekelňáků“. Dále se nechal slyšet, že kšeftování s drogami a zbraněmi tady opravdu nehrozí, neboť všichni se k nám přijeli jen bavit, nikoli pracovat, to mě opravdu moc pobavilo.

 

Tak jsem se, upřímně, celkem těšila, co Hells Angels u nás „zajímavého“ provedou, abych měla o čem psát. Dost mě „zklamali“ – neprovedli nic. Ti, kteří byli dost podezřelí, se k nám – díky dobře odvedené práci policie - vůbec nedostali a ostatní byli fakt relativně hodní. Dostali pouze 562 pokut, a to za vcelku běžné přestupky, které čeští řidiči páchají dnes a denně. Čili nic moc zajímavého. Článek nebude, pomyslela jsem si. Pak mě ale napadlo, že vlastně nemusím psát jen o Pekelných andělech. Motorkáři jsou tak jako tak zajímavé téma, a což teprve motorkářky! Navíc já jednu motorkářku znám a vy ji možná znáte taky - ze Žena-in.cz, pod nickem trdlo. Třeba nám poví něco víc o Pekelných andělech, o motorkářském kultu a možná i o sobě…

 

Nažhavila jsem tedy internetové dráty do USA ,a povedlo se!

 

Ahojky trdlo, můžeš nám prosím tě prozradit, ve které častí Států se nacházíš, kdy a jak ses tam dostala?

Ahojky... bydlím ve státě Tennessee, v malým „prdelově“ u lesa a je tu klid a ticho, a to miluju.. Jsem tu od roku 1984 a jsem tady, protože sem chtěl můj první manžel, já ho následovala a po pár letech tady jsem mu utekla – to je dlouhá a nerelevantní historie ;-) Momentálně jsem podruhý rozvedená a užívám si :-)

 

Jak ses dostal mezi motorkáře?

Poměrně jednoduše - ex byl muzikant, jezdil na Harleyi a s kapelou hrál na všelijakých klubových funkcích.

 

Čím tě motorky tak uchvátily?

Podle mne je jízda na motorce jak dobrodružství, kde se můžu kochat krajinou, motorkama a krásnýma zarostlýma potetovanýma chlapama, tak je to i relaxační a meditativní. Kdo má rád lítací sny, těm doporučuju jízdu na motorce - je to skoro jako lítání ve snu.

 

Jaký je rozdíl mezi motorkářskými kluby a gangy?

Tady se taky říká klub, když je oficiální. Gang je spíš takový negativní. Ke členům klubu mám respekt, i když by to nebyl život pro mne. Taky není slušný o nich mluvit a dělat kdovíjak je člověk zná, aby se dělal zajímavým. Bratři z klubu jsou pro ně jako rodina, někdy i víc. Drží spolu a někam patří, a o to jde. Vědí, že se jeden na druhýho můžou v jakýkoli situaci spolehnout.

Můžeš nám říct – ze svého pohledu – něco o Hells Angels? Tady v ČR byli medializovaní jako strašní rabiáti, kteří nerespektují zákony a mají své vlastní, prodávají drogy a zbraně... co ty o nich víš? A co na ně ostatní motorkáři - bojí se jich nebo je odsuzují? Jakou mají  Hells Angels v USA pověst?

Samozřejmě, hodně obyčejných lidí se jich bojí, dyť to jsou drsní chlapi. Jakou mají pověst - já bych řekla, že záleží na tom, odkud ji slyšíme. Navzdory jménu to nejsou žádní andílkové ;) - na druhou stranu policejní zprávy a média nejsou někdy zrovna nejvěrohodnější…

Řekla bych, že ten, kdo je opravdovej motorkář a ne víkendovej bojovník, ví, jak se kolem nich chovat, jak už sem říkala s respektem - nechají tě na pokoji, pokud ze sebe nebudeš dělat vola a nepolezeš jim do jejich záležitostí, nebo do obličeje. Urazíš jednoho - urazil jsi cely klub. Ano, hodně lidí se jich bojí - a myslím, že jsou do jistý míry rádi, že to tak je. Nechci ale vypadat, ze všechno vím a znám, nejsem členkou žádného klubu, a tak to mám jen zprostředkovaně.

 

O motorkářích se říká, že jejich životní styl jsou SEX, DROGY a ROCK´N´ROLL - je to pravda?

Sex, drogy, rokenrol? Jak kdo, to je strašně individuální! Jo, baví se možná drsněji než „obyčejní“ občané, ale nemůžu je takhle označit jedním šmahem. Najdeš mezi nima takový i makový, jako všude.

 

K motorkářům patří kožené oblečení - není v něm v létě vedro?

Ano, v létě je v tom vedro, ale málokdo jezdí uprostřed parnýho léta v plný zbroji. V létě vidíš džiny, trička nebo i bez, případně koženou nebo džínovou vestu. Na druhou stranu velice málo „harlejáků" uvidíš jezdit v šortkách, i když od asfaltu tě džíny ochrání spíš symbolicky, pořád je aspoň jedna vrstva něčeho mezi kůží a vozovkou. Trne mi, když kolem mě na dálnici proletí třeba ninja, a na ní šílenec v trenkách a sandálech. Kožený oblečeni, když pomineme užitečnost (je to taky výborná ochrana proti nepřízni počasí - věř mi, že v cestovní rychlosti jsou dešťový kapky na lidský pokožce jak kamínky nebo jehly, ale kožená bunda tě ochrání), tak kožený oblečení k motorkářům prostě patří.

 

Teď trochu odlehčíme – je známo, že motorkáři za sebou vozí krásná děvčata – vozíš ty za sebou krásný chlapy?

Asi tě zklamu, ale nevozím. S pasažérem jezdit neumím a nechtěla bych je mít na svědomí :-) Já to mám nejradši na zadním sedátku, než abych řídila sama. Naposled, když jsem trénovala na stařičké hondě, tak se mi to vymklo z ruky - špatně zabírající spojka a zaseklej kablík u plynu udělaly svoje - a dvěma gayům, co mají nádherně načančanej dvorek, jsem tím dvorkem projela v podstatě vleže na boku, tvoříc metr širokou a 10 cm hlubokou brázdu napříč trávníkem hodným golfovýho hřiště, až sem skončila pod nějakým křovím s motorkou na noze. Takže já radši za někým :-)


A co ostatní motorkářky, jezdí jich hodně? Mají své vlastní, ženské kluby? A pořád mě "trápí" představa těch pěkných, urostlých chlapů za zády… :)))

 

Jo, myslím, že ženských jezdí čím dál tím víc. Zrovna nedávno jsme tu měli jízdu pro dámy na motorkách, pokud mám správné informace, jelo jich asi 80.  K těm klubům - ano, mají i své vlastni kluby. I tak ale chlapa na zadním sedátku uvidíš málokdy, jestli je to motorkář, jezdí na svém; zadní sedátko je tradičně místo pro ženskou ;-)

 

Jaké další zájmy má česko-americká motorkářka?

Další zájmy? Můj domácí zvěřinec - 7 kočulí. Trošku maluju, mám ráda hudbu, počítače a internet, taky prima mužský.

 

Trdlo, moc děkuju za rozhovor.



Reklama