Možná vás překvapí, že znásilnění dítěte či mladistvé osoby většinou nespáchá pedofil. Nejen na tento fakt se snaží upozornit iniciátoři aktivity Nejenhomo.cz, která například pomáhá pedofilům s tzv. comming outem, tedy aby se veřejně přiznali ke své sexuální orientaci nebo deviaci.

Prague Pride je pochod sexuálních menšin. Letos se ho poprvé zúčastnili také pedofilové. V návaznosti na pochod založili také webové stránky, které o pedofilii informují.

Podařilo se nám zkontaktovat jednoho z tvůrců projektu, Petra Kasze. „Jedním z našich cílů je osvěta mezi lidmi – informování o tom, co pedofilie skutečně je, že to není pojem totožný s pohlavním zneužíváním dětí,“ vysvětluje Petr. „Dalším naším cílem je pomoc ostatním pedofilům smířit se s faktem, že na ně děti eroticky působí – víme, že jedině tehdy, ví-li pedofil o sobě, že je pedofil, může na sobě pracovat a naučit se s faktem, že je „na děti“, zodpovědně zacházet. Proto nabízíme na našem webu veškeré informace o pedofilii i komunitní podporu ostatních zkušenějších členů, kteří mohou nově příchozím členům poskytnout cenné rady a informace, jak s pedofilií žít relativně šťastný a plnohodnotný život. Podařilo se nám také domluvit spolupráci s několika sexuology, kteří na našich stránkách odpovídají v anonymní sexuologické poradně. Dokonce jsme ochotni a připraveni případné problematické členy k vybraným sexuologům, se kterými máme dobré zkušenosti, osobně doprovodit.“

S Petrem jsem vedl o pedofilii velice otevřený rozhovor. V jeho průběhu jsem se dozvěděl, že už jednou s naším magazínem spolupracoval (viz odkazy pod článkem), snažil jsem se tedy pokládat jiné otázky. A tak následující řádky jednak vysvětlují iniciativu Nejenhomo.cz, a krom toho chronologicky doplňují již vydané články...

Co konkrétně bylo impulzem k založení webu Nejenhomo.cz?
K založení webu nás přiměla iniciativa některých našich členů, kteří navrhovali, zda bychom se v rámci natáčení dokumentu Veroniky Liškové nezúčastnili Prague Pride jako jedna ze sexuálních menšin. Vzhledem k tomu, že k účasti se nakonec opravdu přihlásili čtyři naši odvážní členové, mým úkolem bylo vytvořit text webu pro lidi, kteří stránky této naší iniciativy navštíví a na kterém budou napsány stručné a srozumitelné základní informace o naší komunitě, o tom, co nás trápí, i o tom, co vlastně k dětem ve skutečnosti cítíme. Mnoho lidí má totiž velice jasnou představu o tom, kdo je to pedofil a jak smýšlí, ale bohužel tato představa je realitě na hony vzdálená.
Účastí na Prague Pride, kde jsme nesli transparent s odkazem na webové stránky, připravené speciálně pro tuto příležitost, jsme chtěli především v souladu s našimi cíli upozornit na předsudky, které kolem pedofilie panují, a dodat odvahu těm pedofilům, kteří se doposud z nejrůznějších důvodů báli (i anonymně na internetu) s kýmkoliv o tom, co k dětem cítí, mluvit. Z tohoto pohledu hodnotíme naši akci jako velmi zdařilou.

pedoKdo je tedy pedofil a jak smýšlí?
Pedofil je člověk, který cítí erotickou náklonnost k dětem. Většinou zhruba od začátku puberty (od 13 let) cítí, že se mu líbí děti nějak víc. Většina pedofilů se chová k dětem naprosto běžně tak, jako se k dětem chovají i ostatní lidé, takže na první pohled pedofila samozřejmě nepoznáte. Smýšlení pedofilů může být velmi různé, tak jako i smýšlení různých lidí bývá někdy velmi různé. Většinou si uvědomujeme zákonné i morální normy, které také většinou přijímáme za vlastní. Je tedy pro nás například nemyslitelné mít s dětmi „sex“.

A jak tedy chápat člověka, který sexuálně zneužívá děti? Nejde snad o pedofila?
Sexuálně zneužít dítě může kdokoliv, tedy jak pedofil, tak i člověk, který pedofil není. Podle prof. Weisse přibližně 90 % případů pohlavního zneužívání dětí mají na svědomí nikoliv pedofilové, ale lidé orientovaní většinově. Tito lidé zneužijí dítě většinou z důvodu svého osobnostního nebo sociálního defektu jako snadněji dostupný náhradní sexuální objekt.
Na pedofily tedy připadá zhruba desetina případů pohlavního zneužívání dětí. Ani u nich však zneužití dítěte primárně nezpůsobí pedofilie, ale také jiná porucha v podobě snížené schopnosti sebeovládání či osobnostního nebo sociálního defektu - pedofilie v takovém případě vede k nasměrování nevhodného chování směrem k dětem, není však jeho přímou příčinou. Za některými zneužití dětí od pedofilů jsou i problémy se sebepřijetím - známe mnoho případů, kdy si pedofilně zaměřený člověk svoje sexuální zaměření nepřiznal, a vlivem okolností se dostal do potenciálně rizikové situace, nad kterou nikdy předtím nepřemýšlel a na kterou tedy nebyl a ani nemohl být připravený; výsledkem této situace bylo zneužité dítě. To, že je pedofil, se dozvěděl následně až v léčebně, a teprve až tam mohl začít přemýšlet o tom, co již od puberty dávno cítil - totiž to, že se mu děti líbí, že ho eroticky přitahují. Myslím si, že těmto případům se dá předejít včasnou informovaností - pedofil by měl o sobě vědět, že je pedofil, a co to znamená, aby se mohl na potenciálně rizikové situace předem připravit.
Na tomto místě je také nutné zdůraznit, že většina pedofilů děti nezneužívá. Pedofilie není synonymem pro pohlavní zneužívání dětí, jak si mnoho lidí myslí.

Jak se s tou erotickou náklonností vy osobně vypořádáváte? Tedy co to pro váš sexuální život konkrétně znamená?
Už od začátku u sebe považuji pedofilii za něco pozitivního, za dar vidět krásu tam, kde jiný člověk třeba nevidí nic zvláštního. Vždycky se mi holčičky líbily, nikdy jsem neměl žádné myšlenky, že bych jim chtěl jakkoliv ubližovat, naopak díky pedofilii mám tendenci si dětí víc všímat a mám touhu tu krásu, kterou v nich vidím, chránit.
Pro můj sexuální život to nic zvláštního neznamená, akorát si občas při masturbaci představím dítě.

Malý medailonek: Petr Kasz

  • Sexuální orientace: pedofil
  • Věk: 32 let
  • Povolání: učitel na základní škole

Rodiče jsou už 34 let spolu, mám 2 sourozence.“

Řekl jste zajímavé slovo: sebepřijetí. Ostatně heslem kampaně Nejenhomo je „Nejen homosexuálové prožívají comming out“. Můžete nějak popsat svoji osobní zkušenost se sebepřijetím pedofilie?
Bylo mi 13 let, když jsem si poprvé všiml, že se mi líbí dívky ve věku 7 až 9 let tak nějak víc. Bylo to na prvním svatém přijímání. Byly moc krásné, měly nádherné bíle šaty. Tehdy tomu ale člověk nerozuměl, i když věděl jsem, jakým pojmem by mě spolužáci označili, kdybych jim řekl, jaké dívky se mi líbí. Na gymnáziu se mi nejvíc líbily primánky, sekundánky, ale pořád jsem si říkal, přece nejsem pedofil, mně se líbí, já jim nechci nijak ubližovat ani s nimi souložit. Prozření přišlo až ve 20 letech, kdy jsem narazil na webovou stránku jiného pedofila, a na chatu, kam tento kolega chodil, jsem se poprvé setkal s lidmi, kterým se děti líbily velice podobně jako mně. Do té doby jsem si myslel, že jsem takový na světě sám. Vždyť v novinách vždycky jen psali o lidech, kterým se „líbí děti“ a kteří s dětmi provozují sexuální aktivity. O lidech, jako jsem já, nikde žádné informace nebyly. V té době jsem se poprvé zamiloval do 10leté dívky. Teprve po dvou týdnech, co jsem byl do ní zamilovaný, jsem si to přiznal: Ano, jsem pedofil.

Kde u nás může pedofil procházející comming outem dostat kvalitní pomoc/rady, pokud nechce jít k psychologovi?
Moc možností není. V podstatě jedinou možností je Informační web o pedofilii www.pedofilie-info.cz, který jsme spolu s několika dalšími kolegy založili. Předtím existovaly (a samozřejmě paralelně existují) osobní webové stránky hrstky pedofilů, které již také nejednomu člověku pomohly sebe najít.

Sám jste učitel. Svěřil byste své dítě bez obav do péče učitele pedofila třeba na školu v přírodě?
Pokud bych toho člověka znal, věděl bych, že na něj nejsou nějaké negativní reference, tak rozhodně. Dokonce bych byl možná i raději, protože bych věděl, že ten člověk připraví dětem nějaký zábavný program, že se jim bude věnovat, že si ten čas s ním děti zkrátka užijí. Mezi pedofily mám několik kamarádů, a v případě, že bych měl vlastní dítě, by mi nedělalo nejmenší problém mnoha z nich svoje dítě bez obav svěřit.

Ví vaše partnerka, že jste řekněme uvědomělý pedofil? Jak na tuhle informaci ženy reagují? 
Partnerku ani manželku nemám. Nicméně moc bych si přál mít rodinu - manželku a děti. Předpokládám, že svojí manželce vše řeknu ještě před svatbou. Chci, aby předem věděla, do čeho jde. Uzavřené manželství bez této informace bych považoval za neplatné, to by bylo zatajení zásadní skutečnosti.
Nicméně svěřil jsem se již mnoha lidem. Reakce jsou veskrze dobré, dokonce jsem se svěřil i mamince dívky, do které jsem se před 6 lety zamiloval. Pokud už spolu máme nějaký kamarádský vztah předtím, většinou se po svěření tento vztah ještě více utuží. Je to pro mě úleva, když ta osoba ví všechno, nemusím se přetvařovat, a zároveň je to psychické osvěžení - že vás někdo neodsoudil jen na základě toho, že se vám líbí děti. Poslední žena, které jsem se svěřil, je kolegyně z práce. Vůbec nijak negativně nezareagovala, máme spolu velmi blízký vztah. Tohoto svěření si velmi vážím, protože vídat se s někým, kdo vše ví a chápe Vás, i mezi dětmi ve škole, to je k nezaplacení a rovněž velká psychická úleva.

Nehandicapuje vás pedofilie při hledání partnerky? Přece jen ve dvaatřiceti už bývá chlap zadaný...
Momentálně mě handicapuje to, že jsem už 6. rokem zamilovaný do Markéty, dnes 16leté slečny, a vlastně celou dobu čekám, než jí budu moci dát najevo svoje city. Mezitím jsem samozřejmě stihl „promeškat“ několik příležitostí na perspektivní partnerský vztah s osobou věkově přiměřenější, avšak i když rozumově si to zdůvodním, city obalamutit neumím. Dokud miluji Markétu, těžko můžu začít vztah s někým jiným. Tím spíš, když s Markétou máme nyní docela pěkný kamarádský vztah, a dokonce spolu občas vyrazíme i jen ve dvou na nějakou kulturní akci.

Vy jste mediálně docela známý, nedělá vám to problémy v práci u kolegů?
Svou skutečnou identitu od té internetové samozřejmě důsledně odlišuji, takže kolegové v práci netuší, že mají mezi sebou pedofila. Kolegyně, o které jsem již mluvil, to ví, a žádné problémy mi to nezpůsobuje, naopak, je perfektní, když máte možnost se téměř každý den setkávát s někým, kdo o Vás vše ví a kdo se k Vám chová naprosto bez předsudků.

Hodně lidí (a předpokládám, že i hodně našich čtenářek) má o pedofilii jen informace typu: „Pedofil znásilnil dvanáctiletou holčičku...“ a pedofily šmahem odsuzují, hází je do jednoho pytle, panicky se jich bojí kvůli svým dětem. Co byste jim vzkázal?
No kdyby jenom dvanáctiletou, ale kolikrát média napíší, že pedofil zneužil nebo znásilnil 13letou, 14letou, a někdy i starší! Přitom takový věk je pro pedofily již naprosto netypický. Avšak i malé dítě může zneužít a často také zneužije člověk, který pedofil není, ale o tom jsme už v článku mluvili.
Co bych vzkázal čtenářkám a čtenářům Vašeho magazínu? Aby soudili druhé lidi ne podle sexuální orientace, ale podle činů.

Užitečné odkazy o této problematice

Přečtěte si také...

Reklama