Bulvár

Pečovatelka Ivana: Nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného

A je to opět všemi oblíbený pátek a můj klasický páteční rozhovor. Tentokrát jsem nezabrousila do řad slavných jmen, ale požádala jsem o rozhovor svou mámu, Ivanu Škaldovou a vyrazila za ní do domova s pečovatelskou službou na Bulovce, kde pracuje.

Když jsem si plánovala svůj další rozhovor a rozmýšlela, kterou celebritu oslovím, řekla jsem si: „Počkej, proč by to měl být jen někdo slavný? Přeci jsou i tací, kteří si respekt a uznání zaslouží o mnoho víc než kdejaká star.“ V tom mě napadla moje milovaná mamka, Ivana Škaldová, která je pečovatelkou, a já ji za její práci opravdu obdivuji, asi ne každý by na to podle mého soudu měl, především po té psychické stránce.

Už když jsem přijela za ní do práce, dýchla na mě zvláštní atmosféra a všude jsem potkávala staré lidi, kteří se bavili na chodbě nebo se prostě jen tak procházeli. Najednou jsem se cítila tak nějak mimo svou kůži a pohled na ně mi vháněl slzy do očí, ani nevím proč.

Sedla jsem si s maminou a začala jí pokládat otázky, na některé jsem ani já doposud vlastně neznala odpovědi.

Mami, jak ses vůbec dostala k práci pečovatelky?
Když jste byly malé (já a moje sestra, pozn. redaktorky) hledala jsem práci, která by byla pro mě především časově výhodná, abych se mohla odpoledne věnovat svým dcerám. Teď to může vypadat, že práce pečovatelky není náročná, je, ale svou práci si odvedete především dopoledne a v určité části odpoledne, ale stále zbývá větší část volnější. Tedy, pokud nemáte zrovna odpolední službu, kdy pracujete až do podvečerních hodin, ale to je jen pár dní v měsíci.

foto 1

Má mamka s jednou ze svých svěřenkyň, které je 93 let a kterou nazývá zlatíčkem. Musím uznat, že se nedivím, že jí tak říká, byla neskutečně milá, ale bylo mi jí moc líto, ač se má asi dobře.

Byl problém, že jsi neměla zdravotní školu?
Nebyl, absolvovala jsem pak pár kurzů, jako je pečovatelský nebo sanitářský, abych se naučila vše potřebné ke své nové práci.

Co vše obnáší taková práce pečovatelky?
Mám na starosti určitý počet klientů, většinou 8 až 12, a mou náplní práce je jim poskytnout potřebnou péči. Samozřejmostí je donášení obědů, dělání nákupů, uklízení, starost o ně po hygienické stránce, pokud to sami nezvládají. Také jsem vždy kolem jedenácté připravena v jídelně, kde vydávám obědy pro ty, co jsou schopni si dojít po svých. K práci patří i drobná administrativní činnost, jako je např. soupis obědů a vybírání úhrad.

foto 2

Každý si svou novou práci nějakým způsobem vysní, byla ta realita pak jiná, než jak sis to představovala?
Mamka se odmlčela a zamyslela se… Ten začátek byl hodně těžký, to přiznávám, především se naučit, jak na kterého zapůsobit. Na každého se samozřejmě musí jinak, každý má jinou povahu, jinak snáší stáří… Člověk se prostě musí naučit vystihnout jejich potřeby a nálady.

Změnil se tvůj pohled na staré lidi?
Určitě! Každý je vnímá především jako všude přítomné mrzouty, ale je tomu jinak. Najdou se i tací, co zrovna nepřekypují mírumilovnou povahou, ale většinou za tím stojí třeba to, že jsou na vše sami, nemají si s kým popovídat atd. Jinak to jsou ve většině případů opravdoví „miláčci“. Proto teď, když vidím nějakou starou babičku, která třeba táhne těžkou tašku, hned se jí zeptám, jestli nechce pomoci, a to by měl každý, nikdy nevíte, kdy tu pomoc budete potřebovat vy.

foto 3

Co smrt? Pamatuješ si ještě na to své pomyslné poprvé, kdy jsi našla někoho mrtvého?
Na první se přiznám, že si nepamatuji, ale do teď mám v hlavě jednoho svého 27letého kluka Františka, který byl po úrazu páteře, takže byl ochrnutý, pouze ležel. Starala jsem se o něj dva roky, chodila jsem ho krmit, umývat, vždy jsme si skvěle popovídali. I přes svůj handicap byl pozitivní člověk a jednou při své každodenní návštěvě jsem ho tam bohužel našla mrtvého, což bylo něco hrozného. Hned jsem volala záchranku, přijela i policie a já musela okamžitě pryč. Vydýchávala jsem to ještě hodně dlouho.
Když odpověděla na tuto otázku, zaleskly se jí v očích slzy, které jen těžko zadržovala.

V domově s pečovatelskou službou tedy nejsou pouze staří lidé?
Ne, ne, u nás jsou různé věkové kategorie, ty, co potřebují naší péči, ať už z jakéhokoliv důvodu. Jediné, co je zde podmínkou, že zde musí být soběstační lidé. I když teď zde máme paní, která je upoutaná na lůžko, ale je u nás z toho důvodu, že bydlela sama v bytě v Bohnicích a bohužel jí explodovala televize, vyhořel jí byt, tak jí městská část nabídla provizorní ubytování u nás. Máme ale zažádáno do domova důchodců, kam paní v nejbližší době přemístíme, jelikož tam o ni bude lépe postaráno. My nemáme takové prostředky, abychom ji tady zaopatřili.

foto 4

Drahé kolegyně a kamarádky v jednom

Máš své oblíbence, a naopak?
Nejde říct, že některé nemám ráda, ale jsou tací, kteří prostě nejsou úplně příjemní. Ale když jsem ještě chodila do terénu, jako pečovatelka, měla jsem paní, kterou jsem měla hrozně moc ráda a strašně moc mi připomínala moji babičku. Paní se dožila neuvěřitelných 102 let a od svých 95 let byla v různých zařízeních, nakonec skončila v domově důchodců v Českém Brodě, kam jsem za ní pravidelně do její smrti jezdila, ale ne pracovně...

Jak dlouho tuhle práci děláš?
Letos to bude 18 let a nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného.

Čtěte také:

   
20.06.2014 - Rozhovory - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. [20] MarciZ [*]

    chválihodné , obdivuhodné, poslání vykonávané se srdíčkem

    superkarma: 0 23.06.2014, 23:01:22
  2. [19] ruzka [*]

    je to těžká práce,paní má můj obdiv

    superkarma: 0 23.06.2014, 18:24:58
  3. avatar
    [18] vodfon, kolie [*]

    hezká babičkaSml16 vodfon — #17

    superkarma: 0 23.06.2014, 17:09:51
  4. avatar
    [17] vodfon, kolie [*]

    vodfon — #16 hezký článekSml16

    1. na komentář reaguje vodfon — #18
    superkarma: 0 23.06.2014, 17:00:11
  5. avatar
    [16] vodfon, kolie [*]

    Jsem zdravotní sestra, taky Ivana, naší práci, musí mít člověk v srdíčkuSml67

    1. na komentář reaguje vodfon — #17
    superkarma: 0 23.06.2014, 16:57:32
  6. avatar
    [15] Eva_CZ [*]

    peetrax — #13 to mel byt pokus o humor!

    Sml58

    superkarma: 0 23.06.2014, 00:12:31
  7. avatar
    [14] kobližka [*]

    No,prosím,že to jde! Udělat rozhovor s někým,kdo se nehřeje na výsluní jakési pofidérní popularity.Kéž by takových bylo víc,i starý člověk si zaslouží milé a příjemné jednání a zacházení.Práce je to nedoceněná a nedivím se,že každý prostě nevydrží.Určitě mnoho takových pečovatelek dostihne syndrom vyhoření.Ale ti,kdo zůstávají,mají můj obdiv!

    superkarma: 0 22.06.2014, 16:00:41
  8. avatar
    [13] peetrax [*]

    Eva_Fl — #12 všichni tady nejsme se ze sereblit pokakaní, to mi věř, zas nás nehaž do jednoho pytle, tohle zevšeobecňování je fakt k ničemu. Taky neříkám, že všichni Amíci jsou vyžraný tupý prasata. Sml57

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #15
    superkarma: 3 21.06.2014, 18:37:45
  9. avatar
    [12] Eva_CZ [*]

    peetrax — #11 mne jsou info o takovych lidech mnohem milejsi, nez o nekom, koho tam nazyvate celebritou. I kdyz pravda stara Stikova ma taky neco do sebe. Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52

    1. na komentář reaguje peetrax — #13
    superkarma: 0 21.06.2014, 17:00:26
  10. avatar
    [11] peetrax [*]

    Mnohem prinosnejsi clanek nez ten o umelych kozach nejake sereblity. Sml67

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #12
    superkarma: 1 20.06.2014, 19:31:17
  11. [10] slávenka [*]

    Paní, nebo slečno Markéto, máte skvělou maminkuSml67

    superkarma: 0 20.06.2014, 17:18:53
  12. avatar
    [9] denkas [*]

    Klobouk doluSml22Já bych na to neměla ,opravdu ne.Sml23Jedna moje známá dělala v ústavu,kde jsou mentálně a tělesně postižený,vydržela měsíc a div se z toho psychicky nezhroutila.

    superkarma: 0 20.06.2014, 13:51:04
  13. avatar
    [8] Suzanne [*]

    Šly by takové Ivany klonovat? Sml16

    superkarma: 0 20.06.2014, 11:30:46
  14. avatar
    [7] enka1 [*]

    SmekámSml67

    superkarma: 0 20.06.2014, 11:09:07
  15. avatar
    [6] gerda [*]

    řinka — #4 věřím, toto je totiž práce, která má smysl.

    superkarma: 0 20.06.2014, 09:26:33
  16. avatar
    [5] Kadla [*]

    Článek super, ale teda "opravdovÝ miláčci", to mě dostalo Sml23

    superkarma: 0 20.06.2014, 08:43:41
  17. avatar
    [4] řinka [*]

    Tak tenhle článek jsem si dnes přečetla s chutí.Momentálně absolvuji kurz sociální péče financovaný EU,začínáme po padesátce.Přivedly mě k tomu kamarádky,které zde pracují.Je pravda,že to není domov pro seniory ale chráněné bydlení.

    Zjednodušeně to znamená, že pracovníci pomáhají lidem s mentálním či kombinovaným postižením žít život co nejvíce podobný životu ostatních lidí - uživatelé služby bydlí v běžném bytě nebo domě a mají běžné starosti (chození do práce, vaření, úklid, praní, hospodaření s penězi), i radosti (přátelé, výlety, domácí zvíře, návštěvy cukráren či restaurací).

    Uživatelé služeb navštěvují sami divadlo, kino, kavárnu, sportovní centra atd. dle svého výběru.

    Tady na ukázku plakát Vítání léta,které již proběhlo,osobně se již moc na tuto práci těším.

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    superkarma: 0 20.06.2014, 06:57:44
  18. [3] Rikina [*]

    Ano, tahle práce si zaslouží obdiv a uznání, a měla by se náležitě hodnotit i finančně, aby to nedělal kdekdo. Protože kde jsou takové Ivany? Za poledne s lucernou aby člověk hledal. Sml80 Co jsem kdy viděla v důchoďácích, LDNkách a podobných zařízeních, to je kolikrát něco strašného a jeden by brečel. Chápu, že je to těžké a ne každý je schopen se dobře a profesionálně starat o druhé - včetně mě. Já si to zkusila, a naštěstí to netrvalo dlouho, i když to byla péče o osobu blízkou, bylo to velice únavné a vyčerpávající, a mít to v práci každej den, zblázním se. Tím spíš by se ale mělo dbát, aby ti, co v tomto oboru pracují, byli jako paní Ivana, a aby jejich klienti nebo pacienti nebyli pro ně jen otravná povinnost, co se "šolíchá" jak se dá nebo jen co se musí. Sml15

    superkarma: 0 20.06.2014, 06:31:54
  19. avatar
    [2] gerda [*]

    Eva_Fl — #1 je to práce, které si vážím ze všeho nejvíc. Měla by být společensky víc oceňována, protože se bez ní nelze obejít. Vyžaduje nejen dobré srdce, ale i fyzickou a duševní sílu. Já pečuju ráda, ale zatím je to v oblasti úklidu, vaření, pochůzek - dosud jsem nemusela pečovat o osobní hygienu. To neumím a taky nevím, jak bych to zvládla. Třeba ostříhat nehty na nohách. Tady bych se bála, abych to nějak nezastřihla a nezpůsobila bolest. Chápu, když dřív péči o nemocné vykonávaly řádové sestry. Chce to celého člověka, plné nasazení. Já bych si "nosila práci domů", při mé povaze by mě to psychicky drtilo.

    superkarma: 0 20.06.2014, 05:40:48
  20. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Maminka je borec. Ja na tohle nemam. Starala jsem se o pani, bylo ji 94 let. Ubijel me stereotyp jejich dni, kazdy den stejny, jen k snidani byla ve stredu obmena - misto ovesne kase mela 1 michane vejce na topince. Pani uz byla dementni a ja jsem odpovidala stale dokola na jednu a tutez otazku, mlela porad stejne veci a mne to silene znervoznoznovalo, vedly z ni ruzne hnisajici hadicky a ja jsem po koupani ta mista cistila a osetrovala, mela ruzne vyrazky a svedeni a ja jsem mazala a lecila.... bylo mi ji neskutecne lito a mivala jsem na ni vztek. Ale byla jsem na ni hodna, to zase jo, jen mi to nekdy neslo tak prirozene, jak by asi melo. Ona me milovala... Pak se spatne otocila v posteli a praskla ji pater. 2 roky pak byla po mistnich lecebnach a pak se stalo, za co se moc modlila, umrela... Kdyz onemocnela, vyletel mi tlak do nebeskych vysin a ja jsem byla uplne vyflusana. Nejsem ta prava na tuhle praci. Smekam pred temi pravymi.

    1. na komentář reaguje gerda — #2
    superkarma: 0 20.06.2014, 03:34:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme