Z čeho má (a měla) strach a obavy naše čtenářka s nickem PBD, to se dozvíte v jejím příspěvku. Prvním, který přišel k dnešnímu tématu.

Dobrý den, tmy už se nebojím, ta se bojí mě:) Ale jako malá jsem se jí bála,hlavně(spíš jen) u babičky. Bratránci nám totiž nakecali,že pod tou manželskou postelí,kde jsme se sestrou spávaly je černá ruka .A ta vylézá za tmy a chytá za končetiny,co nejsou pod peřinou..Sežraly jsme to i s navijákem a dlouhou dobu jsme spávaly pod duchnami takřka v pozoru a jen oči nám koukaly ven:)

Nohy mi párkrát zdřevěněly,a nejen nohy...Bylo to hrůzou z výšek,i když to osobě vím již XY let,občas jsem se to,kráva stará,snažila překonat a nakonec měly ostatní co dělat,aby mě nějak sundaly na zem:)

Pořekadlo „Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!“ nevím, jak bych uplatňovala:) Nevím,jak se šahá na strach z výšek:) Ale věřím,že u hadu,pavouků a podobné havěti to fungovat může,ale kdo ví.Já strach z těchto věcí nemám ale je mi jasné,že některé strach a fobie prostě člověk nepřekoná,i když se snaží..Jsme lidé,ne supermani,takže každý máme své strachy a obavy.

Jestli jsem někdy měla opravdový strach? Těžko říct,jestli opravdový. Jaký je opravdový strach? Myslím, že to nelze definovat,každý máme jiné hranice,jiné vnímání..
Ale velký strach už jsem měla. A to v případech,kdy se měl někdo ozvat,že kamsi v pořádku dorazil,neudělal tak a nezvedal telefony...Strach jsem také měla o dceru,nepředstavitelný strach který mi mimo jiné dal možnost pochopit,jak moc jsem občas trápila rodiče,když jsem se jim neozývala apod. Každý rodič zaslouží respekt,protože žít s věčnýma obavami o potomka a přitom normálně žít,vychovávat,milovat,utěšovat ..To zaslouží hodně sil. Takže maminky a tatínkové -smekám před Vámi.

Aktuálně si prožívám strach a těšení zároveň...chceme rodinu..strašně se na to těším a také se bojím,moc se bojím,že to dopadne jako s malou..Citům člověk neporučí,ale mám skvělého chlapa a vím,že až budu 2v1 (na čemž začneme „makat“ koncem prázdnin) že bude úžasný,pozorný..a že to všechno spolu zvládneme a vše bude v pořádku.

S tímhle strachem nebojuju,ani nevím,jestli se to dá..ale černé myšlenky a chmury zaháním vírou,vírou,kterou ve mě vzbuzuje partner,mí nejbližší a i já sama.. Ale je to občas boj, to Vám teda povím:)

PBD

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

______________________

Přeji Vám, abyste ten boj vyhrála. Strach je špatný rádce, ve vašem případě se jím nenechte ovládat.
A jinak, co se týče první poloviny příspěvku, takové bratránky bych brala, aspoň byla legrace :)
Díky, že jste napsala, mějte se pěkně a buďte odvážná ))
Saša

Tématem dnešního vydání je: Strach a jak ho překonat. Máte bobříka odvahy?

  • Bály jste se něčeho tak, že vám až zdřevěněly nohy?
  • Jak překonáváte strach?
  • Napište historky, ať už současné, nebo z dětství
  • Napište i historky vašich dětí
  • Je pravdivé pořekadlo, že „Strach má velké oči“?
  • Uznáváte pořekadlo druhé: Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!
  • Strach i odvaha mohou mít mnoho podob

Sáhněte si na dno své odvahy a napište nám o tom na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Těšíme se na vaše příspěvky

Jednu ze čtenářek odměním čerstvě praženou kávou Arabica (aby ji dala sílu bdít po celou noc) a zmatňujícím tónovacím make-upem od firmy Garnier  (aby nebyla bledá jako hrabě Drácula)

darecekk

Reklama