Bulvár

Pavilon 7, příběh třetí: Seminárka na téma drogy – ŠPATNĚ!

Třetí, poslední příběh z mnoha, se kterým se vám svěří paní Pavlína. Mohl by se klidně jmenovat i jinak. „Seminární práci na téma drogy se nikdy nesnažte podložit vlastní zkušeností, ani v rámci autenticity.“

Pavlína (45) – Když se zaposloucháte do vyprávění a komunikačních kvalit paní Pavlíny, nepochybujete o tom, že má za sebou studium na vysoké škole, byť ho nedokončila.

Kdo by to řekl, že tato inteligentní paní s kultivovaným projevem má za sebou snad všechno, co se kolem návykových látek kdy otočilo. A proč?

Protože chtěla mít nejlepší seminárku!


p

Studovala jsem gymnázium a vedle normálního chování podle mě adekvátního věku jsem byla vlastně, alespoň co do učení, spíše lepší studentka.

Pravda, jednou jsem se v sedmnácti strašně opila a pokusila se o sebevraždu, což nebylo až tak strašné, protože to bylo hodně o našich a bylo to spíše demonstrativní než myšlené vážně.

Bylo mi 17 – napřed jsem pila, pak jsem se řízla a pak slupla, co se dalo z lékárničky a teatrálně ulehla. Čekala jsem na rodiče.

Zareagovali, ale netušila jsem, že pak strávím 2 měsíce na dětském oddělení. Trochu úsměvné.

Gympl jsem s úspěchem dokončila a moc jsem chtěla jít studovat psychologii. Moji rodiče byli ale skálopevně přesvědčení, viz můj divadelní model se sebevraždou, že jsem labilní, a raději by mě viděli třeba na ekonomii. Jenže já strašně chtěla tu psychologii, a tak jsem utekla z domova.

Nechala jsem se zaměstnat v knihovně na škole, kam jsem se chtěla dostat.

Měla jsem za to, že mi to pomůže později u přijímaček. Ze svého záměru jsem totiž neustoupila ani krůček.

Dostala jsem se tam na vlastní pěst. Byla jsem šťastná jako blecha.

Studia probíhala bez problémů a moc mě to bavilo. Byla jsem doslova zapálená a mezi profesory oblíbená. Při výběru seminární práce jsem ale udělala zásadní chybu svého života.

Vybrala jsem si téma drogy.

To by chyba ještě nebyla. V rámci autenticity a co nejlepšího výsledku jsem se obrátila na známé, jestli neznají nějaké narkomany, kam bych zajela a získala informace přímo od zdroje.

Doporučili mi opuštěnou chatu v Černošicích.

Bylo to strašné. Ti lidé, které jsem tam našla, byli zcela mimo tenhle svět a svět, ve kterém jsem dosud fungovala, který jsem měla ráda. Neměli pomalu žádné žíly.

Koukala jsem jako blázen a moc mě zajímalo, proč se dokáže člověk dostat až do takového stavu. Co je na tom tak lákavého, že takto končí?

Nabídli mi, abych si šňupla.

Byla jsem si sebou tak jistá.

Bohužel to byl pervitin, bohužel jsem po něm byla velice výkonná a bohužel to bylo fatální.


Začala jsem ho pravidelně užívat, když jsem například potřebovala vydržet, být dobře disponovaná na zkoušky a podobně. Nejela jsem v tom nijak zvlášť hodně, ale vlastně jsem si později už bez toho neuměla představit, že bych podala dobrý výkon.

Ve chvíli, kdy mi začalo docházet, že tohle není dobré a že bych s tím měla něco udělat, donesli kamarádi opiáty. Zkusila jsem to. Bohužel mě to uchvátilo.

Člověk se těžko uchrání, když udělal první krok a hlavně nad tím vskutku ne zcela racionálně přemýšlí. Bohužel.

Napřed jsem to kontrolovala, později ne a zakrátko už jsem i „vařila“ sama. Udělala jsem ještě druhák, ale do třeťáku jsem již nenastoupila.

Chtěla jsem se léčit.

První léčení jsem absolvovala v Lojovicích. Bylo to strašné. Běhali jsme v zimě venku, dostávali skotské střiky, převáželi půl dne na kolečku uhlí sem a tam. Odjela jsem. Léčbu jsem sice nedokončila, ale fetovat jsem už nechtěla. Vydrželo mi to jen ale tři týdny.

Neměla jsem asi motivaci přestat.

Navíc mi v tu dobu umíral tatínek. Jela jsem domů a starala se o něho spolu s maminkou. U toho jsem brala. Tatínek zemřel. Tehdy jsem se skupinou lidí vařila, a dokonce prodávala drogy i do Německa, kam jsem je sama vozila.

Pak jednoho dne přijela zásahovka, následovala vazba.

Na vazbě zjistili při prohlídce, že jsem těhotná. Doporučili mi potrat s tím, že bych stejně potratila s ohledem na vysoké dávky drog. Odmítla jsem to a nepotratila.

Psychologický posudek na mě přijel dělat do vazby můj profesor ze školy. Bylo to paradoxní.

Později mě propustili s tím, že jednání jsem se dopustila zcela nepříčetná. Nikdy jsem se to nedozvěděla na pevno, ale myslím, že mi svým posudkem hodně pomohl. Snad proto, že jsem bývala dobrá studentka. Bývala.

Tehdy jsem strašně chtěla přestat a měla pro to i onu motivaci. Své dítě. Přestala jsem.

Narodila se mi krásná a zdravá dcera. Nebrala jsem, kojila a starala se o dcerku. Hned zkraje jsem vyhodila jejího otce ve strachu, aby mě nestáhl zpátky.

Poznala jsem jiného muže, vojáka z povolání.

Byl báječný, hodný a hodně mi pomáhal. Otevřela jsem si fitcentrum a solárko. Šlapalo to skvěle. Měla jsem hodně práce, ale zvládala jsem.

Přítel mi často říkával, ať si někam zajdu, ať se jdu na jeden večer bavit. A to jsem neměla. Nebo alespoň ne tam, kam jsem jela.

Navštívila jsem staré známé. Snad jsem se chtěla pochlubit, jak se mi vede, jak je všechno v pohodě, jak to jde i bez toho... nevím.

Každopádně jsem do toho obratem spadla znovu.

Jenže teď jsem už byla matkou a nechtěla přijít o život, který jsem si vybudovala. Proto jsem pokaždé šla okamžitě na detox. To se opakovalo.

Přítel se se mnou ale rozešel s tím, že už na to nemá sílu.


Moc jsem se snažila se z toho dostat. V té tobě jsem potkala Tomáše. Byl hodný, slušný a nenáviděl drogy. O svém problému i slabosti jsem mu řekla. Nezaváhal ani chvíli a pravil „že naše láska překoná všechno“.

Narodil se malý Tomášek.

Stále jsem vedla fitko a měla hodně práce. Snažila jsem se držet dál od všeho, na co by se dalo navyknout, jak člověk jednou tenhle problém má, hranice je velice slabá.

Zjistila jsem, že mi přítel zahýbá.

Začala jsem znovu. On se toho ale chopil, a když to z jeho pohledu nešlo jinak, kupoval mi sám heroin a dával mi ho na příděl.

Došlo mi, že to takhle nejde, a šla jsem se sama léčit. Stál pod okny léčebny a volal na mě, že to zvládnu, držel mi palce a povzbuzoval. Divné.

Vrátila jsem se zpátky s nadějí a našla ho v posteli s jinou ženou. Vyhodila jsem ho v ten moment. Sbalil se a odcházel s taškou pryč.

Dívala jsem se za ním z okna a čekala, až dojde k brance. Nedošel tam. Bylo mi to divné a proběhla jsem dům.

Našla jsem ho ve sklepě s jehlou v ruce. Píchnul si sám.

Patrně v naději, že ho vezmu zpátky. To jsem taky udělala. Nemohla jsem ho pustit takhle ven. Bylo mi hrozně. On, který nesnášel drogy!

A tak jsem ho trochu předávkovala, aby mu bylo zle a už na to víckrát nesáhl.

To se mi ale nepovedlo. Začal brát, a než jsem se nadála, už jsme vařili spolu. O děti se starala máma.

Jednou, a netrvalo to ani tak dlouho, jsem řekla dost. Řekla jsem mu, že tenhle život nemůžeme vést jako rodiče a že se půjdeme léčit oba.

Odmítl.


Odešla jsem s dětmi tedy sama do Karlova do komunity. Bylo to na dlouho, ale je to zpravidla hodně účinné. Člověk tady žije, děti chodí do školy, všechno je vcelku normální, akorát je pod dohledem.

Fungovala jsem. I hodně dlouho po návratu. Fitko jsem už sice neměla, ale nastoupila jsem jako provozní do obchodu. Trochu jsem sice popíjela, ale v mezích.

Později bez mezí.

Potakala jsem Tomáše a znovu do toho spadla.

Šla jsem už rovnou sem. Vím, že mi tu pomohou, a myslím to vážně. Pobyt tady jsem si sama z vlastní vůle několikrát prodloužila, abych měla jistotu.

Úspěšně jsem dokončila kurz sociálního pracovníka a těším se, jak budu pracovat s lidmi, kteří mají touhu přestat.

Nikdo o tom neví tolik jako ten, kdo to zná zevnitř. Nikdo k tomu v zásadě nemá ani takový odpor a současně tak blízko. Za týden mi končí léčba.

Teď už dokonce chodím na noc domů a ráno vždy nastupuji na celý den sem. Je to dobrá cesta a chci si být teď už jistá.

Mám tisíc motivací a věřím si.

Tomáše nechci potkat.

Mám své děti a ráda bych, aby věděly, že jsem dobrá matka, i přes to, čím jsem prošla. Dcera, dnes šestnáctiletá, studuje.

Chci jí být přítelkyní a oporou a znovu najít cestu k synovi. Chci se věnovat sociální činnosti.

Mám  byt i zázemí a hlavně velkou chuť a sílu.

Jsem o tom přesvědčená.


Buď, Pavlíno. Byla by veliká škoda, kdyby i tentokrát byla ze sociální pracovnice a ženy, která může mnoha lidem pomoci a být oporou, ta, která o pomoc zase jen musí požádat.

Držíme všechny palce nejen Tobě, ale i těm, kteří Tě jednou budou potřebovat, a Tvým dětem především.

I Pavla slíbila, že s námi po ukončení léčby spojí.

Snad to vyjde.

   
05.05.2010 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [27] oalison [*]

    Eva_Fl — #26 Tak já nevim kolik ti je, my měli ve škole povídání o drogách už snad ve 3 třídě, samozřejmě zjednodušeně a později jsme o tom měli přednášky na střední snad každého půl roku... Taky je to o rodičích aby se svým dětem věnovali atd... Jinak na tvé otázky, samozřejmě jsem jenom člověk, ale tím spíš že když vím, že k určitým věcem jsem náchylnější, snažím se jim vyhýbat a pokud mě to furt táhne halt musím za odborníkama. Kupříkladu já vím že se rychle opiju a druhej den je mi fakt blbě, tak si holt na oslavě dám tak skleničku a pak už piju nealko. Je mi fuk jestli na mě lidi koukaj divně, nebo mě lákaj, prostě řeknu NE, mám dost. A někde už jsem to psala, příčí se mi když někdo má závažný problém a obvykle první věta bývá: Pojď dáme si spolu panáka, bude ti líp.Sml57 A ono když pomyslím na Pavlínu o které se tu píše. Šla se podívat na feťáky, viděla jak vypadaj hrozně, v jaký špíně žijou atd. A nezlob se na mě, ale copak někdo se zdravým rozumem, si může říct, ty jo z těch lidí jsou trosky, zkusim si dát taky, copak je na tom tak skvělýho asi? Je skvělý to že se pak potácej ulicema beze smyslů, válí se někde ve squatu ve vlastních výkalech, kradou, lžou všem a  nejvíc sobě...? Hele taky jsem neměla vždycky lehký období a počítám že život mi asi ještě nějaký kopance ušetří, ale to každej kdo má problém má ho začít řešit, práškama, drogama, alkoholem?

    superkarma: 0 13.05.2010, 10:22:10
  2. avatar
    [26] Eva_CZ [*]

    oalison — #25 predstav si, ze kdyz mne bylo 15 let, zadny informace jsme nedostavali. protoze socialisticky clovek je prece stastnej uz sam o sobe, tak zadny berlicky nepotrebuje, ze jo?

    Do zavislosti spadli i lide, kteri ,,smysleli" podobne, jako ty. Ty ses nikdy nenapila? Ani sklenicku? Nikdy sis nevzala zadnej prasek? Nejis? Nesukas?

    1. na komentář reaguje oalison — #27
    superkarma: 0 07.05.2010, 19:38:56
  3. avatar
    [25] oalison [*]

    Asi to bude znít tvrdě, ale mě nikdy nebylo líto lidí kteří začali pít, fetovat apod... Myslím že informací o tom, co závislost z člověka udělá dostáváme denně dost a jestliže i přesto s tím někdo začne, tak je to jeho rozhodnutíSml80 Vždycky si vzpomenu na tělesně postižené děti, vozíčkáře a pod. jak ti se perou aby ten život zvládli a mladý zdravý lidi, si jen tak často z nudy nebo z hecu sami ničí život. Tuhle mě na ulici zastavila holka sotva 20 ti letá, že prý 5 dní nejedla. Chtěla jsem jí dát stravenku a ona že na tu mi kašle že chce prachy... Při pohledu na zornice jak talíře bylo jasno. No a co pak s nimi, pracovat nepůjdou, radši budou hnít někde ve squatu...

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #26
    superkarma: 0 07.05.2010, 12:24:25
  4. avatar
    [24] Eva_CZ [*]

    oalison — #23 Sml67Sml22Sml22Sml22Sml22 Jenze ono je po vuli takovym fofrem, ze se jeden nestaci divit.

    superkarma: 0 07.05.2010, 12:18:41
  5. avatar
    [23] oalison [*]

    psycho — #20 Tak tohle si na začátku říká podle mě snad každý.Sml80

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #24
    superkarma: 0 07.05.2010, 12:12:38
  6. avatar
    [22] átéčko [*]

    Eva_Fl — #18 anonymní žroutSml52Sml52

    superkarma: 0 06.05.2010, 12:24:39
  7. [21] xenie [*]

    Pokud umim pocitat, zacala 4x zas fetovat, a ac bych ji moc prala, aby prestala, proc mysli ze na paty pokus to vyjde ? Neodsuzuji, jen nejak nechapu co na tom ma, pripada mi jako by nemela jine zajmy, jen pracovat a aby to vydrzela tak drogy...Sml80 ovsem na rovinu priznavam, ze o zavislostech vim kulovy...Sml57

    superkarma: 0 05.05.2010, 19:42:42
  8. avatar
    [20] psycho [*]

    S jedama si může začít bez obav člověk, který má silnou vůli, protože ví, že kdykoliv může přestat.

    1. na komentář reaguje oalison — #23
    superkarma: 0 05.05.2010, 18:41:05
  9. avatar
    [19] Eva_CZ [*]

    V Lojovicich mi uplne nejmene vadilo, ze jsme behali venku ve dvacetistupnovych mrazech, ze jsme se musely sprchovat ledovou vodou ( pokud mozno venku ), ze jsme tahali sem a tam tezka kolecka s kamenim, stresnima taskama apod. Mne tam sral stupidni laicky personal, narcis Heller a cela ta priserna smradlava komunita. 2/3 neznaly zakladni hygienicke navyky, smrdely jak stary tlejici ryby. Krome uzasny fyzicky mi Lojovice nedaly vubec nic. Jen silenej strach, abych tam nemusela znovu. To byla tenkrat moje jedina motivace k abstinenci.

    superkarma: 0 05.05.2010, 15:49:49
  10. avatar
    [18] Eva_CZ [*]

    Vivian — #15 Zavislost na jidle se leci uplne stejnym zpusobem, jako kazda jina zavislost. Nevim, jestli v Cesku, ale tady jsou lecebny, skupiny - neco jako AA, anonymni zrouti apod.

    1. na komentář reaguje átéčko — #22
    superkarma: 0 05.05.2010, 15:46:24
  11. avatar
    [17] Eva_CZ [*]

    Vivian — #15 ja jsem si to rekla v minulosti asi milionkrat. A nakonec to vyslo. Kdyby takhle uvazovali vsichni, mohli bychom to zabalit.

    Ad Lojovice - jo, nekomu muze i koncentrak pripadat v pohode... Sml80

    Tyhle zensky ale taky tak nejak neverim, i kdyz ji moc preju, aby mela to stesti, nebo co. Ale tyhle reci tam ma KAZDA!

    superkarma: 0 05.05.2010, 15:45:05
  12. [16] mindulinka [*]

    Moc bych jí to přála, ale myslím si, že to nezvládne.

    superkarma: 0 05.05.2010, 13:06:04
  13. avatar
    [15] Vivian [*]

    Mně to připomíná mě s přejídáním a hubnutím... Taky jsem si už nejmíň stokrát řekla, že tentokrát už to zvládnu, tentokrát už mám tu správnou motivaci a už do toho nespadnu... Ale za nějaký čas se to vždycky vrátilo do vyjetých kolejí... Takže nevěřím tomu, že to její tentokrát je už definitivní.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #17
    2. na komentář reaguje Eva_Fl — #18
    superkarma: 0 05.05.2010, 12:42:44
  14. avatar
    [14] átéčko [*]

    gira — #13 Ale ona i pila, ji to vyloženě chybí. Něco brát.

    Klim — #12 Asi to tak opravdu je!Sml22

    superkarma: 0 05.05.2010, 12:40:05
  15. avatar
    [13] gira [*]

    Sileny, ale nesoudim, nehodnotim... co my vime, co nas koho potka (nemuseji to byt jen drogy). Preju ji, aby tu kontrolu nad sebou uz neztratila a ten bludny kruh definitivne nechala za sebou...

    1. na komentář reaguje átéčko — #14
    superkarma: 0 05.05.2010, 12:37:20
  16. avatar
    [12] Klim [*]

    Můj bývalý šéf tvrdil, že psychologii chodí studovat převážně ti, kteří to sami potřebují. Asi měl vlastní zkušenost, neb jeho partnerka byla vystudovaná psycholožka Sml30. A žena z příběhu jeho teorii potvrzuje. Taková chtěla pomáhat psychicky nemocným?!? Sml80

    1. na komentář reaguje átéčko — #14
    superkarma: 0 05.05.2010, 12:18:38
  17. avatar
    [11] átéčko [*]

    Nevím nevím. Asi do toho padne znovu. Teatrální výstup s prášky, potom hned tvrdá droga a ne jedna.

    Myslím, že Pavlu láká i to prostředí a tihle lidé.

    Myslím, že by měla nejvíce myslet na děti, protože těm připravila nelehký život.

    superkarma: 0 05.05.2010, 11:46:05
  18. avatar
    [10] Petrushe [*]

    To je smutný příběh, doufám, že bude mít šťastný konec Sml22

    Ad. Lojovice - cca před deseti lety jsme tam byli na takovém školním "výletě", naše učitelka nás tam vzala na víkend, abychom viděli, jak člověk může dopadnout...přišlo mi to tam celkem v pohodě, ale je fakt, že jsme nestihli poznat to prostředí dost do hloubky. Ovšem tam to byl samý smutný příběh Sml15

    superkarma: 0 05.05.2010, 09:37:10
  19. avatar
    [9] maje [*]

    maje — #7 já jsem blbá. teď jsem si to po sobě přečetla.Sml28 tomu, že to holka zvládne, tomu moc nevěřím.

    superkarma: 0 05.05.2010, 09:15:50
  20. avatar
    [8] Michaela Kudláčková [*]

    Eva_Fl — #1 ..jo jo - opravím díky :)

    superkarma: 0 05.05.2010, 08:59:09
  21. avatar
    [7] maje [*]

    OlgaMarie — #4 ale vzpomeňme na radka johna, když psal knížku memento. taky bral občas - ALE POD DOHLEDEM lékařů - drogy, pohyboval se v té společnosti. ale jak jsem psala, tak tomu moc nevěřímSml24Sml24

    1. na komentář reaguje maje — #9
    superkarma: 0 05.05.2010, 08:49:37
  22. avatar
    [6] dajdada [*]

    sice jí taky přeju aby to zvládla, ale jinak dál bych asi byla sprostná. Takže radši nic..........

    superkarma: 0 05.05.2010, 08:40:18
  23. avatar
    [5] ifulinkaa [*]

    moc bych jí přále štěstí,ale jelikož již tolikrát podlehla,nevěřím,že má mnoho šancí,poktá staré známé,jednou se napije a je znova v tom,je to silnější,než matěřská láska :-(

    superkarma: 0 05.05.2010, 08:14:36
  24. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    Mně se důvod vyzkoušení si drog na sobě, zdá až moc vznešený. Návykové látky jsou únikem od něčeho a bohužel k ničemu. Věřím, že už se s odborníky dobrala důvodu, proč začala a bude mít sílu žít. Motivaci měla a má, teď je důležitá ona síla a upřímnost s pravdou jí určitě pomohou! Sml72

    Také si myslím, že byla spíš v Lojovicích. 

    1. na komentář reaguje maje — #7
    superkarma: 0 05.05.2010, 08:12:00
  25. avatar
    [3] maje [*]

    lehko se odsuzuje, těžko chápe. každopádně ty svoje ideály měla i předtím a nevyšlo to. a je fajn, že chce být dobrou matkou, ale tou měla být už 16 let. je pravda, že zas až tak moc nevěřím, že zrovna teď to vyjde a už do toho nikdy nespadne. přesto bych jí to moc přála.

    superkarma: 0 05.05.2010, 06:58:08
  26. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    No. Idealy ma pekne, snad je si podari byt mezi temi par lidmi, kteri boj se zavislosti vyhrali ( i kdyz vyhrano ma clovek az na konci zivota ).

    superkarma: 0 05.05.2010, 02:54:09
  27. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Nez to doctu, jedna technicka : myslim, ze 1.lecbu neabsolvovala v Lovosicich, ale v Lojovicich. Uz i podle popisu te ,,uzasne lecebny" si myslim, ze se nemylim.

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #8
    superkarma: 0 05.05.2010, 02:49:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme