Bulvár

Pavel Vítek: Měl jsem krásné lásky i se ženami

Pavel VítekZpěváka a herce Pavla Vítka asi nemusíme sáhodlouze představovat. Byl jednou z pěveckých hvězd 80. a 90. let, kariéru sólovou ale na čas vyměnil za tu muzikálovou, kde slavil velké úspěchy (například Dracula, Les Misérables - Bídníci, Miss Saigon, Pomáda, Noc na Karlštejně...) Zpěvu se učil u Evy Pilarové, herectví na DAMU. Stal se také jedním z prvních protagonistů otevřeného postoje k homosexuálně orientovaným lidem a uzavřel jedno z prvních registrovaných partnerství u nás s Janisem Sidovským. My jsme si s Pavlem nepovídali jen o jeho profesi a sexuální orientaci, ale i o právě vydané cestopisné kuchařce a dalších zajímavých tématech...

Jméno: Pavel Vítek
Datum narození: 30. září 1962
Znamení: Váhy

První, co mě na vás hned zaujalo, je váš prsten - masivní stříbrný šperk, čnějící jako špice uhlazeného kamenu - jak jste k němu přišel?
Objevil si mě sám. Šli jsme s Janisem na ostrově Mykonos starým městečkem kolem obchodu se šperky. Najednou jsem úplně ucítil, jak si mě něco přitahuje... Byl to právě tenhle prsten, který má tvar obelisku - je tak trochu ufoidní, že?

Připadá mi trochu nepraktický, přijde mi, že vám musí na prstě překážet...
Naopak, při ráně pěstí by mohl být velmi praktický (smích), ale to já nedělám. Prostě se mi zalíbil. Už to vypadalo, že mi není souzen, protože měli jen jediný originál, a ten mi nebyl. Byl jsem hodně smutný, a když to viděla paní obchodnice, řekla nám, ať se jdeme na hodinku projít, že mi ten prsten předělá na míru. Janis měl s sebou naštěstí kreditní kartu, takže z toho byl nakonec pěkný dárek.

Žijete roky s Janisem Sidovským v partnerském svazku, jak třeba reagujete na vtipy o gayích?
Samozřejmě že, jako všechno, jsou i vtipy chytré a blbé. Když je fór chytrý, tak ho ocením, když je blbý, tak je stejně trapný, jako by byl na jakékoli jiné téma. Ale všeobecně tento typ humoru nevyhledávám.

Vítek, Sidovský (fotil: Jan Saudek)

Vaše partnerství jsme hodně rozebírali v rozhovoru s Janisem, vás bych se chtěl ještě na toto téma zeptat, jakým způsobem v sobě člověk objeví odlišnou orientaci - máte na to nějakou vzpomínku?
Bylo to v období dospívání. Uvědomil jsem si, že cítím citovou náklonnost spíš ke kamarádům, ačkoli to byla spíše náklonnost přátelská. Měl jsem ale přitom i spoustu hezkých vztahů se ženami, dokonce jsem byl i rok ženatý...
První moment tedy byl v zjištění náklonnosti ke klukům, pak nastala fáze, která je velmi složitá pro každého, a to připustit si fakt, že i když nechápeme proč, tak jsme ve svých nejintimnějších pocitech něčím odlišní.
Následuje moment vyrovnání se s tím, připuštění si toho a zařízení se podle toho. Život je o tom, kdo ke komu co cítí,a důležité je, aby to cítili oba, aby jim spolu bylo hezky a měli spolu kvalitní vztah,přirovnal bych to k souznění... Když si v sobě tohle vyřešíte, tak zjistíte, že vlastně žádný problém neexistuje. A pokud s tím okolí problém má i nadále, tak si s tím holt musí nějak poradit samo.

Žijete na Karlštejně, myslím tím samozřejmě obec Karlštejn - jaký je to rozdíl oproti životu ve velkoměstě? Ptám se proto, že spousta lidí se dnes stěhuje z měst pryč a pak jsou zklamaní, když zjistí, že jim sousedé vidí do talíře... prožíváte tohle nějak?
Nikdy jsem si nedovedl představit, že zrovna já, člověk, který vyrůstal v centru města, zatouží po venkově. Měl jsem nádherný ateliér na Vinohradech, ale prostě se to najednou dostavilo: touha po přírodě, klidu... přišlo to někdy kolem kristových let. Když člověk trošku vyzraje a malinko zmoudří.
Pavel VítekDál už to byla všechno náhoda, stejně jak s tím prstenem. Objevil jsem inzerát a ta fotka toho našeho budoucího domku mě prostě přitáhla. Za týden už jsme tam s Janisem jeli, přelezli plot, protože tam patnáct let nikdo nebydlel, očíhli si to. Potom se tam jelo s majitelkou a klíči, abychom si to prohlédli i uvnitř. V té době jsem měl úspěšný hit: Mám rád vůni tvý kůže, muzikál Dracula byl úspěšný, takže se sešly nějaké finance a my si mohli ten sen splnit.

Dobře, ale mě by spíš zajímal ten život, jaké to je přijít z města ven?
Máme jedno velké štěstí: náš pozemek je velký a opticky izolovaný, není k nám vidět, čili vlastně žijeme úplně v přírodě. Je to v něčem, ve srovnání s městem, jiné...

Negativa
  • Musíte počítat s časovou rezervou při dojezdu do Prahy.
  • Zimy jsou tuhé, jezdíte často po neprotažených zasněžených cestách a náledí - vyřešil jsem to vozem s náhonem 4x4 (usmívá se).
  • Nemáte sámošku přes ulici, čili musíte jezdit na velké nákupy. Sice to nesnáším, ale jednou za měsíc se to přežít dá.
Plusy
  • Žijete v přírodě. Les máme hned za humny.
  • Vztahy jsou tu přímější a osobnější. Časem jsme tam úplně zapustili kořeny. Když jdu se psem, tak si se sousedy povídám přes plot, takové to venkovské tlachání vás příjemně odreaguje (smích).

Jste tedy spokojenější?
Přesadil jsem se a jsem rád. Srovnal jsem si v sobě spoustu hodnot a úplně největší přínos je, řekl bych, ve zklidnění. Město a doba jsou čím dál tím více agresivní, arogantní, vystresované. Na počátku devadesátých let mi to začalo víc a víc vadit. Tak jsem změnil klima a dodnes si myslím, že to byla nejrozumnější věc, kterou jsem kdy udělal.
Projevilo se to na i mém rozpoložení a zdraví. Musel jsem začít pracovat na zahradě, vytápím celý dům dřevem, takže řežu, štípu... chodím se psy, běhám po lese... Bude to znít jako pouťová nabídka, ale: Žijte zdravě v přírodě!

Vy přece ale ke své profesi město potřebujete, nebo se pletu?
V době internetu to není tak hrozné. Agendu si vyřídím od klávesnice z domova. Za kulturou, kamarády či na představení jsem ve městě za cca 40 minut. A jinak město až tolik k životu nepotřebuji. Jsem opravdu vděčný osudu, že mám doma svůj klid - už bych neměnil.
I když možná bych měnil...

Vítek, Vondráčková, Sidovský

Tak schválně, za co se dá vyměnit bydlení na Karlštejně: budu hádat, za pustý ostrov někde v Karibiku?
Jste blízko... To by se mi líbilo, ale nemusel by to ani být ostrov, stačil by mi nějaký malinký dům na skále nad mořem...

...nebo maják?
Maják by se mi líbil strašně moc - to je můj sen. Maják, kde bych mohl část roku bydlet. Zvuk příboje a blízkost moře - docela mě ta myšlenka začíná dráždit.

Co přátelé, jak to máte dnes s nimi - přežili vaši vzdálenost?
Nevěřil byste, jak vzdálenost dvaatřicet kilometrů proseje řady kamarádů. Najednou to byl pro některé, byť i autem, problém. Pozitivum: zůstanou ti opravdoví. Ta kamarádství, která mi po odstěhování z metropole zůstala, jsou prověřená časem a vzdáleností.

Nebojíte se takto částečně odříznutý od civilizace zestárnout? Myslím tím fyzicky...
Samozřejmě nad tím také přemýšlím, ale lidi na venkově stárnou podle mě tak nějak líp, aktivněji. Práce kolem baráku, procházky se psy, zahrada a tak dál... prostě život v přírodě a s přírodou vás ozdravuje a drží ve formě. Navíc v našem okolí se lidé dožívají poměrně vysokého věku, nevím, čím to je.

A proto jste se tam cíleně přestěhoval...
(Smích) Ne, ale když to vidím na těch sousedech, kteří jsou o dvě generace starší, než jsem já, tak mám z Karlštejna úžasný pocit. Dobíjí vás energií, ostatně Karlovi IV. to místo našli astrologové, takže to asi nebyla náhoda.

Teď to skoro vypadá, že nemáte rád Prahu...
Kdepak, já mám Prahu moc rád. Občas, stejně jako někdo jezdí ven za přírodou, my jedeme zase do Prahy, jenom se tak projít třeba po Kampě, Starém městě... Praha je úžasné místo, když na něj člověk má čas a klid.

CestyCesty, které voní jídlem, kniha, kterou jste napsal s Janisem, prozraďte mi o ní víc...
Je to kulinářský cestopis, a ten název napovídá, o co v něm jde. Jsou to naše zážitky asi z padesáti zemí, které jsou spojené s recepty z těch oblastí. Je to hodně osobní kniha a pro čtenáře bude, řekl bych, velkým překvapením, poznat nás v té osobnější a domáčtější podobě. Několik našich přátel to četlo a řekli nám, že je to velmi čtivé. Přivezli jsme do ní recepty ze všech možných koutů světa.
Z ciziny si vlastně vozíme především koření, které potom používáme na všemožná jídla, co jsme okoukali. Vlezu i v cizině do kdejaké kuchyně - vždycky jim to jídlo hrozně pochválím a oni mě tam pak pustí. Potom koukám kuchařům pod ruce, a to byste nevěřil, jak jsou někteří kuchaři sdílní a jaké úžasné rady vám dají.

Co teď aktuálně vaše zpívání?
Po mnoha letech v různých muzikálech, od Draculy přes Angeliku, Bídníky až po Rebely, jsem pocítil určité vyčerpání rolí. Na čas jsem se rozhodl odejít, což neznamená, že se jim bráním - divadlo je divadlo a bez divadla bych asi být nedokázal. Ale věřím tomu, že vás osud vždycky vede tam, kam jít máte. Byl jsem patnáct let jedním z neobsazovanějších muzikálových herců. Najednou jsem ale zatoužil být zase sám za sebe. Aby lidé přišli na Pavla Vítka.
Když mi Janis loni vyprodukoval můj comebackový koncert na Karlštejně, který byl velice úspěšný, a reakce publika byly prostě úžasné, dospěl jsem k přesvědčení, že tenhle můj pocit je správný. Začal jsem intenzivně pracovat na opravdovém návratu. Chystám se do studia nahrát několik desítek písní...

Vojtek, Vítek

...to zní jako velký úkol...
Bude to komplet několika CD a DVD, budu k tomu tedy i natáčet videoklipy. Měla by z toho vzniknout taková zlatá kompilace největších hitů nejen mých, ale i těch, které jsem měl rád. Lidi se mohou těšit na spoustu evergreenů od 50. do 80. let, které máme dodnes všichni rádi a máme je „pod kůží".
Doufám, že v mém podání budou dělat lidem stejnou radost, jako kdysi dělaly mně a nám všem. Chtěl bych, aby těch písní bylo 103 - jednička a trojka jsou moje šťastná čísla. Bude to pro moje příznivce asi veliké překvapení, doufám, že i hezký dárek a moc se na to těším.
Jako autor a muzikant jsem se za ty roky naučil určité pokoře vůči melodiím a písním. Písničky beru jako jistou formu modlitby, meditace či citové komunikace, chcete-li... Písnička je nádherný útvar, který vám otevře duši a umožní prožít něco hezkého, povznášejícího. Proto se snažím všem těm starým dobrým písním nechat jejich původní čaro a nepředělávám je do žádných „moderních" poloh. Čistému vše čisté...

Jednička a trojka... a co kombinace 13 - věříte, že je nešťastná?
Ne - pro mě je to úplně úžasná kombinace, která mi přináší štěstí. Mám to vyzkoušené.

Zahrajeme si hru na asociace... zvíře?
Můj pes - bullmastif, který se stal nedílnou součástí mého života. Život bez psů už si nedovedu představit.

Barva?
Dvě barvy, které jsou kontrastní, ale přesto spolu souvisí, protože jsou to dva živly, které miluji. Terakotová barva pouště a indigová barva oceánu.

Vůně?
Mám rád, když voní hlína z jara, když venku začnou kvést fialky a ocúny, je to zvláštní směs hlíny, prvních květů a vlhkosti - vůně probuzení. Vůni jara mám rád.
A pak mám rád vůni dobrého jídla.

Vůz?
Kdybych nebyl zpěvákem, určitě bych dělal v automobilovém průmyslu, svět aut mě baví. Ještě než jsem jako malej uměl pořádně mluvit, vyšišlal jsem značky všech aut, co projely kolem. Zakotvil jsem u vozů 4x4 Subaru. Nejen že mají pověst nejspolehlivějších aut, ale pokládám je za technicky dokonalé. Navíc mají charisma. Teď mám v pořadí už čtvrté Subaru,Tribecu, a nedám na ta auta dopustit.

Vítek, Sidovský

Song?
To je těžké, nevím, jestli to dokážu od boku vypálit... ale ano, co mě úplně katapultovalo do jiných sfér, někam jinam, bylo, když jsem poprvé slyšel Dancing Queen od Abby. To bylo v dětství. Naposledy mě takhle dostala ve Vídni na svém koncertu Tina Turner a písnička Privat Dancer.

Co byste popřál čtenářkám magazínu Žena-in.cz?
Aby žily Život podle svých představ o štěstí a naplnění. Aby se uměly radovat z obyčejných všedností, protože právě tahle zdánlivá banalita dokáže udělat život hezčím....

Kam dál?

Je vám Pavel sympatický? Na který jeho hit si okamžitě vzpomenete? Viděla jste ho v nějakém muzikále? Chtěla byste mu také něco popřát?

   
15.10.2009 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [16] Wendulkaa [*]

    Sml30

    superkarma: 0 08.12.2009, 00:01:20
  2. avatar
    [15] Eva_CZ [*]

    Sasa — #5 by se to furt nepitvalo, kdyby vsude nezduraznoval, ze zije s buznou. Kdyz je rozhovor s nekym jinym, taky se neustale nezduraznuje, ze ten nekdo zije v hetero vztahu. At si zije treba s opici, ale at to furt nevytahuje. Ja osobne mam teplousu po krk.

    superkarma: 0 18.10.2009, 18:20:41
  3. avatar
    [14] Eva_CZ [*]

    Krysa — #9 Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52 neeeeeeeeeeeeeeee Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52

    superkarma: 0 18.10.2009, 18:18:36
  4. [13] Prazdroj [*]

    Je vam Pavel sympaticky? - neni

    "Terakotová barva pouště a indigová barva oceánu."

    teploussky blabol 

    Chtěla byste mu také něco popřát? - nechtel

    superkarma: 0 15.10.2009, 22:55:34
  5. [12] lonkue [*]

    Anai — #10 copak se stalo? nejaky homosexual te podrazil?

    superkarma: 0 15.10.2009, 15:19:24
  6. avatar
    [11] barkl2 [*]

    Nad očekávání příjemný rozhovor, chtělo to určitě hodně odvahy prohlásit, že pro fanynky už není k mání protože je na chlapy.

    superkarma: 0 15.10.2009, 12:23:48
  7. [10] Anai [*]

    Eva_Fl — #1 V Česku pořád jak má být, tak ty 4% všude Sml30 ... já jim pořád ještě fandím, ačkoliv zrovna nedávno se mi to krutě nevyplatilo... Sml15

    1. na komentář reaguje lonkue — #12
    superkarma: 0 15.10.2009, 11:55:03
  8. avatar
    [9] Krysa [*]

    SENSITIVESKIN — #8 ...pro popáleninové centra

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #14
    superkarma: 0 15.10.2009, 11:16:36
  9. avatar
    [8] SENSITIVESKIN [*]

    komu vlastně tedy nazpíval písničku MÁM RÁD VŮNI TVÝ KŮŽE ?Sml58

    1. na komentář reaguje Krysa — #9
    superkarma: 0 15.10.2009, 08:15:24
  10. avatar
    [7] kareta [*]

    Mykonos je pro homo a umělce super ostrov, pro heteráky co paří je vedlejší IosSml24

    superkarma: 0 15.10.2009, 08:00:49
  11. avatar
    [6] kareta [*]

    Jsem heterosexuální a uvědomila jsem si to poprvé ve školce, když jsem viděla pindíka u spolužáka. Od ZŠ jsem si tedy byla jistá. Sice jsem zkusila francouzáka ve školce s Alenkou, ale nic nám to neříkalo, tak jsem to nechala na později na kluky...Sml16

    superkarma: 0 15.10.2009, 07:59:58
  12. [5] Sasa [*]

    Je to můj spolužák ze základky (o rok níž), chodili jsme spolu na ty socialistické soutěže, on zpíval, já malovala. Byl to fajn kluk, takovej drobek. A jestli má rád kluky, holky nebo akvarijní rybičky je mi fakt srdečně jedno. Furt se to pitvá

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #15
    superkarma: 1 15.10.2009, 07:38:17
  13. avatar
    [4] Alka1 [*]

    Mně je na něm sympatické, že má rád psy, jeho sexuální orientaci neřeším. Sml24 

    superkarma: 0 15.10.2009, 07:27:37
  14. [3] Samík97 [*]

    Ať každý jedná podle svého, ale v Drákulovi byl jedinečný , i když nebyl v hlavní roli.Sml67

    superkarma: 0 15.10.2009, 04:33:43
  15. avatar
    [2] karamelka [*]

    Eva_Fl — #1 na mna je to tiez privela obcas, su ozaj vsade, plus dalsie visible minorities, ale tito dvaja su mi vcelku sympaticki.

    superkarma: 0 15.10.2009, 02:35:04
  16. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Na tom cloveku je mi sympaticka jen jeho laska k Subaru. Nepokladam ho za zadneho umelce, ani vyjimecneho zpevaka a ..... nejak mi ti teplousi zacali lizt na nervy, je jich jak nasr..o. Tuhle jsem prepinala ( mam svou TV, nezivim, ale prepinam )

    1. porad o kadernicich ( jejich vymena ) : teplousi

    2. nejaka soutez navrharu : teplousi

    3. porad o teplousich

    4. makeover - byty : teplousi

    Kurna, kde to jsme? Sml31Sml31Sml31Sml31

    Nastesti mame programu velkej vyber, tak jsem narazila i na par filmu s hetero lidmi. Snad. Mozna.

    1. na komentář reaguje karamelka — #2
    2. na komentář reaguje Anai — #10
    superkarma: 0 15.10.2009, 02:04:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme