A máme tu první příspěvky k tomu dnešnímu - zajisté úžasnému, skvělému, šťastnému dni...
Ke dni, kdy se nám nic nestane, kdy budeme veselí, budeme v pohodě, vše zlé se nám vyhne....

 

..... Připadám si už jak zaklínačka ;o)

 

Takže jednoduše: Prostě vaše první příběhem jsou tady! Děkujeme!

 

(A stejně ten dnešní den bude plný sluníčka a úsměvů, nic zlého nás nečeká, smůla se nám vyhne na tisíc mil, my budeme plni energie....  a ... prostě nám bude hezky!)

 

Nioneta

 


 

Milá redakce,

tak jsem se taky rozhodla přispět na Vaše téma „Pátek třináctého“.
Jak už tomu tak bývá, je tomuto dni přisuzováno to špatné. A v mém případě to platí na 100 %.
Když jsem ještě navštěvovala základní školu a byl pátek třináctého, tak jsem většinou přinesla špatnou známku.


Jednou jsem dokonce ztratila pár měsíců staré hodinky........ to bylo doma tóčo.


Ale co už bylo opravdu na zabití, tak jsem v pátek 13. roku 2000 jela do zaměstnání a při parkování jsem nabourala auto, které patřilo jednomu mladému klukovi, který pracoval v podniku, který byl hned vedle našeho. Vzhledem k tomu, že jeho auto mělo tzv. „tuning“ nemusím Vám vyprávět, že byl skoro nepříčetný.
Můj přítel má zrovna tento den narozeniny a my plánovali, že někam vyrazíme. Ale bohužel jsme museli výlet odložit, kvůli vyřizování dokladů!
Jsem zvědavá co mě čeká 13. 5. 2005.

 

Lucka 1

 

***

 

Na pátek 13. v podstatě nevěřím, i když červíček pochybností někde vzadu hlodá, co když na tom něco je?

Na tento pátek 13.  mám dohodnutou poslední rozhodující schůzku o mém přijetí v (možná) mém novém zaměstnání, tento datum určila majitelka firmy a já jí termín potvrdila. Ale vůbec jsem si neuvědomila to datum!!!! Stejně bych tam jela, práce je práce, ale Vy jste mi tuto zneklidňující kombinaci připomněli a za to Vám teda pěkně děkuju.
Tak mi aspoň držte palce :-))

Pavlenta

***

 

Možná můj příspěvek tak úplně s tématem nesouvisí. Ale pro mě je nejhorším dnem právě ten dnešní pátek 13. Přesně před rokem jsem totiž naposled mluvila se svojí dlouholetou a nejlepší kamarádkou. Aniž jsem to tehdy tušila, přišla se se mnou rozloučit.

 

Za pár dní si vzala život... Stále se mi v myšlenkách vrací náš poslední rozhovor a ona mi moc schází.

Dáša.

 

Reklama