Rodina

Páteční pohádka: O dýmce, co nesnášela tabák

V pátečních pohádkách, které pravidelně vychází v magazínu Žena-in.cz jste se už dozvěděli, jak čaroděj Bartůšek prošel Peklem, co trápilo starostu městečka Hádkov, nebo třeba, že i věci mají svojí duši a mohou mluvit. Dnes vám budu vyprávět o jedné dýmce, která měla veliké trápení: nesnášela tabák!

O dýmce, co nesnášela tabák

Představ si, že v Pohádkové zemi se také vypráví pohádky. No jo, už je to tak. Zrovna nedávno jsem tam jednu zaslechl. Vyprávěl jí takový starý vousatý pán skupince dětí, které mu přinesly buchtu s mákem k zakousnutí.

A o čem jim vyprávěl? Byla to taková těžká věc. Smutná taky, ale nakonec dobře dopadla, však ono to ani jinak v pohádkách nejde. No, tak tedy vyprávěl o jedné nemocné dýmce...

* * *

Jeden vyhlášený výrobce dýmek měl velké trápení. Vyrobil jednu moc pěknou dýmku, byla elegantní a dobře seděla v ruce, její ladné tvary lahodily každému oku dýmkového kuřáka.

Netrvalo to dlouho, vlastně jen pár minut, jen dýmku vystavil, hnedle tu byl zákazník, který si ji koupil. Jenže...

Jenže ten zákazník se druhý den vrátil celý rozčílený.

- CINK! PRÁÁÁÁÁSK! -

Ohlásily zákazníka dveře do tabáčnického krámku, kde výrobce dýmek své dýmky prodával.

„Člověče!" začal hned zákazník z plných plic hulákat, „člověče, co jste mi to prodal, člověče! Dyť to je šmejd!!!" praštil dýmkou na pult: „Koukejte mi vrátit peníze!"

„A co se stalo tak strašného?" zajímalo výrobce dýmek.

„Hele, nevykrucujte se! Vysolte peníze zpátky - ta dýmka vůbec nejde zapálit!"

Výrobce jen kroutil hlavou, ale peníze zákazníkovi vrátil. Když zákazník odešel, zkontroloval dýmku, ale nenašel v ní žádnou závadu. Pokrčil tedy rameny, celou ji pročistil a znovu vystavil. Jenže...

Jenže každý kuřák dýmky hned pozná, jestli už byla dýmka někdy nacpaná. Dýmka, to je pro něj posvátná věc, má jich i několik, na všelijaké příležitosti, na různé tabáky... A rozhodně by žádnou z nich nikdy nikomu nepůjčil!

A tak si tu nádhernou dýmku sice všichni prohlíželi, ale koupit ji nikdo nechtěl. Výrobce se sice všem snažil vysvětlit, jak to bylo, ale kdepak. S takovou dýmkou nechtěl zkrátka mít zkrátka nikdo nic společného. Až si výrobce začal zoufat: „To se snad proti mně spiklo samo Nebe, copak je tohle možné?! Ach jo..."

Posadil se do koutku svého tabáčnictví: „Taková pěkná dýmka seš..." svíral v ruce svůj skvostný výrobek, „... tak proč tak zlobíš? Proč trucuješ? Ach jo..." Rozhodl se, že sám dýmku vyzkouší. Pečlivě ji naplnil dobrým tabákem, upěchoval a zavěsil do koutku úst.

„Mno, moc pěkně sedíš v puse," pochvaloval si.

Vzal sirku a zkusil tabák v dýmce zapálit. Potáhl párkrát, než se tabák rozhořel, jednou zabafal, když tu z ničeho nic...

„Kuck! Kuck Kché! Kché!" dýmka mu vyskočila z pusy, začala sebou mrskat a zhasla.

„No, co-co-co je to?" rozzlobil se dýmkař a zkusil zapálit tabák znovu. Jenomže se stalo to samé.

„Setsakrametská práce! Co s tebou, ty jedna neposlucho!" položil dýmku na pult a začal přemýšlet, proč dýmka pokaždé zhasne... „Jako by se vždycky zakuckala. Hm... hm... No, nedá se nic dělat, vezmu tě k doktorovi."

...

Pan doktor byl zvyklý léčit lidi, ale výrobce dýmek na něj dělal smutné oči, tak tedy svolil, že se na dýmku podívá. Zkoumal ji tedy, poslouchal stetoskopem, i na rentgen ji poslal, až nakonec dýmkaři sdělil stršlivou věc: „Milý pane, nevím, jak je to možné, ale vaše dýmka má astma."

„Astma!" vykřikl dýmkař.

„Je to nemoc dýchání, zdá se, že se vám dýmka dusí, kdykoli přijde do styku s kouřem."

„Ježkovyvoči, ale co s tím mám dělat?"

„No," zamyslel se doktor, „kdyby šlo o běžného pacienta, doporučil bych pobyt na čerstvém vzduchu a lázeňskou kůru, ale v tomto případě..." naklonil se k dýmkaři: „Vyhoďte ji a budete mít klid."

„Cože!" vyskočil výrobce dýmek a praštil do stolu. „To tedy ne! Rozumíte, ne! Je to nejlepší dýmka, kterou jsem kdy vyrobil!"

Doktora jeho vzrušení nevzrušovala, pozdvihl obočí a suše poznamenal: „To pochybuji."

„Pche! Maucata, vašnosto!"

- PRÁSK! -

...

„No, říkal na čerstvý vzduch s tebou, tak tedy vyrazíme na... hm... na dovolenou," vymyslel dýmkař, když vyšel z ordinace. A také tak učinil: zavřel krámek, sbalil si kufr a vyrazil do kopců, kde měl jeho vzdálený příbuzný chatu.

Na chatě v horách strávil pěkných čtrnáct dní. Chodil s dýmkou do lesa na houby, sedával s ní na zápraží chaty, zkrátka bral ji ven tak často, jak jen mohl. A zdálo se mu, že dýmka vypadá den ode dne lépe. Tak se tedy rozhodl...

Posadil se před chatu na lavičku, pečlivě dýmku naplnil a upěchoval, zavěsil ji do koutku úst, potom vzal sirku a tabák v dýmce zapálil. Potáhl jen jednou a zase se ozvalo...

„Kuck! Kuck Kché! Kché!"

Dýmka mu vypadla na zem, vypadala docela lekle a udušeně. A také, že udušená byla.

„Safraporte!" dýmkař ji popadl a s nadávkami odhodil tak daleko, jak jen byl schopen.

...

Bělostná dušička mrtvé dýmky vystoupala až k nebeské bráně. Svatý Petr, strážce té brány, se na ní zadíval a hned věděl, že zrovna taková hezká dýmka by se hodila jejich Pánubohu. Tak dušičku hned vzal a svému nadřízenému ji odnesl.

„Pěkná dýmka je to, pěkná," pochvaloval si Pánbůh. Nahlédl do spisu, ve kterém byl zaznamenaný celý její život. „Mhm, a koukám, že byla, chuděra, nemocná a z té choroby se udusila... Nu což, lékař jí nařídil čerstvý vzduch, toho tady v Nebi máme habaděj. Odteďka s ní budu vyfukovat nebeské beránky, ti jí nemohou ublížit."

* * *

Jak šel čas, mrtvá dýmka dole na světě docela zarostla travou a mechem. Jednoho dne ji přesto našel při procházce jeden moudrý pán. No, prostě o ni klopýtl a dýmku z jejího mělkého hrobu vykopl ven. A podivil se: „To je mi pěkná dýmka. Sice jsem málem upadl, ale jaké mám štěstí!" Vzal dýmku, očistil ji a pořádně si ji prohlédl.

„Zdá se mi to, nebo jsi docela bez duše?" poklepal na ni: „Už je to tak. I což, to vůbec nevadí, já stejně nekouřím - tak já tě budu nosit jen tak pro parádu!"

Ale protože Pánbůh věděl, že dýmka je teď v dobrých rukou, rozhodl se, že jí duši vrátí. Tak se stalo, že kdykoli se pán posadil a vzal ji do úst, stoupaly z ní měkké bílé obláčky vlny nebeských beránků.


Tak nám dýmka z té šlamastiky nakonec vyklouzla. Ale vyklouznou ze šlamastiky i prošlapané boty? To se dozvíte příští pátek v pohádce O prošlapaných botách.

Páteční pohádky

   
22.01.2010 - Děti - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [8] Františka Švecová [*]

    Jo, menší zlo je elektro cigareta, to je pravda. Já si jí ted koupila i se šperkem, obojí za super cenu.

    superkarma: 0 08.01.2014, 11:23:06
  2. [7] Valinka Farná [*]

    Lepší, než tabák je dnes už elektronická verze cigarety. Je škodlivá, ale ne tak jako klasické kouření.

    superkarma: 0 21.11.2013, 12:13:27
  3. avatar
    [5] Fazol [*]

    Sice pozdě,ale el.cigaretu používám běžně.Je super obyč mi už smrdí a za chvilku asi přestanu s tabákovým dopingem uplně.

    superkarma: 0 03.02.2010, 22:15:28
  4. avatar
    [4] enka1 [*]

    Jakub D. Kočí — #2 nemám a zatím nemám ani na ni. Pokud vím,zkušenosti má Eva Fl.

    superkarma: 0 24.01.2010, 10:38:17
  5. avatar
    [3] Blues [*]

    Jakub D. Kočí — #2 Manžel používá elektronickou cigaretu - a je spokojený.

    superkarma: 0 22.01.2010, 22:16:38
  6. avatar
    [2] Jakub D. Kočí [*]

    enka1 — #1 Elektro-cigareta... mhm, máš nějaké zkušenosti? To by byla zajímavá reportáž...

    1. na komentář reaguje Blues — #3
    2. na komentář reaguje enka1 — #4
    superkarma: 0 22.01.2010, 10:18:19
  7. avatar
    [1] enka1 [*]

    No jo, pokrok je pokrok. Skončila na principu elektronicého cigára.Zdravé kouření - to bych potřebovala.

    1. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #2
    superkarma: 0 22.01.2010, 06:37:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme