Závažná nemoc jednoho z partnerů je vždy pro vztah dost zátěžová situace, se kterou se oba musí vyrovnat. Přečtěte si příběh čtenářky Moniky, která se nedokáže smířit s partnerovým umělým vývodem z tlustého střeva a neví, jak dál.

střeva

Crohnova nemoc je závažná neléčitelná choroba, která způsobuje chronické záněty i srůsty ve střevech. Ty jsou doprovázeny vysokými horečkami, urputnou bolestí břišní stěny i krvavou stolicí. Bohužel je někdy střevní stěna natolik porušena, že ani operace nedokážou pacientům ulevit, a pak je třeba přistoupit ke kolostomii - umělému vývodu z tlustého střeva. A to buď dočasně, aby se poraněné části střev ulevilo, a to se mohlo samo regenerovat, nebo i natrvalo, když je postižení střeva příliš závažné.

Pacient s kolostomií má tedy část střeva vyvedenou do dvou až pěticentimetrového otvoru umístěného zpravidla v levé části podbřišku. K otvoru je pak připevněn sběrný sáček ze speciálního materiálu, který zachytává volně odcházející plyny a stolici.

Několikrát denně se musí sáček měnit a důsledně, ale opatrně pečovat o čistotu vývodu - sliznice se totiž snadno poraní a dochází ke krvácení.

Všechny druhy stomií mají pochopitelně negativní vliv na pacientovu psychiku. Nemocný si musí zvyknout na spousty nových návyků a výraznou úpravu životního stylu, nezanedbatelná je i estetická změna jeho těla. Nemělo by se však zapomínat ani na pocity partnera, který se s nastalou situací také musí psychicky vyrovnat.

Přečtěte si příběh studentky Moniky (22), která neumí přijmout partnerovu kolostomii a sama už pořádně neví, jak dál.

Moničin příběh

Ucítím na sobě ten hrozný pytlík, představím si, co v něm je, a udělá se mi zle. Na začátku jsem intimnosti odmítala s odůvodněním, že se musí zotavit po operaci. Teď na mě ale doléhá čím dál víc, pořád se chce dotýkat a líbat, ale já pořád musím myslet na ten jeho vývod - několikrát si ho měnil přede mnou, a ten obraz mám, věřte, pořád v hlavě.

Několikrát jsme se milovali - chtěla jsem mu to dopřát, protože o to moc stál - ale já pak vždy tajně odešla na záchod a brečela. Kdykoli o mě tím sáčkem jen zavadil, hned se mi zvedl žaludek.

Přítel je přesvědčený, že mu vývod za půl roku odstraní a všechno bude zas v normálu. Doktor ale říkal, že se obdobná situace může kdykoli opakovat na jiném, nebo i tom samém úseku střev, a pak by hrozil i vývod trvalý.

Taková představa je pro mě nepřijatelná. Po pravdě nemám ani tušení, jak to všechno zvládnu toho půl roku, dýl už si to vážně nedovedu představit.

Začínám přemítat nad tím, jestli přítele vůbec ještě miluju. Mám ho ráda, to jo, ale fyzicky mě vůbec nepřitahuje a jeho dotyky mi už nejsou příjemné. Na jedné straně si říkám, že opustit ho v takovém stavu by byla ode mě strašná sobeckost a sviňárna - takhle si novou známost najde jen stěží. Ale zase si říkám, že jsem dost mladá na to, abych se připoutala k muži jen proto, že je mi ho líto. Zůstat s ním jen z lítosti, to vůči němu přece taky není fér! Fakt už si nevím rady a každý den upadám do větší a větší deprese.

Čtěte také...

Reklama