Reklama

Blančin partner se jí ve slabé chvilce přiznal, že si jednou po jejich velké hádce zašel do nočního klubu, kde to bylo se vším všudy. I když je to už více než rok zpátky, když to Blance řekl, zasekla se a nechce s ním už spát. No, není pak lepší mlčet?  

Blance je 29 let, Romanovi o dva roky víc. Žijí spolu už pět let, předtím hodně cestovali, užívali si života, pomalu už také plánovali založit rodinu.
Jsou milý pár. Nikdy se nějak moc nehádali, když už, tak na to hned druhý den zapomněli. Ale i v takovém harmonickém páru může dojít k pořádné hádce. Stalo se to před více než rokem, kdy přišel Roman z „pracovního“ večírku hodně opilý. Ne že by byl abstinent, to ne, na pivo si s kamarády zašel, i s Blankou si rádi zašli na víno, ale tentokrát to opravdu přehnal.
A jelikož byl Blančin otec alkoholik, ona se už od dětství těchto stavů bojí.

bordel

Přečtěte si také:

Než by ho však nechala vyspat, to nejhorší, co mohla udělat, bylo, že na něj začala útočit a nadávat mu.
Došlo k hádce, která vyvrcholila Blančiným pláčem a vyhozením Romana z bytu.
„Jdi se vyspat tam, kde ses ožral!“
Roman něco zablábolil, ale restaurace, kde měli večírek, už byla zavřená. Přece nebude chodit po ulici nebo spát na lavičce?
Růžovým světýlkem na něj zářilo srdíčko Nočního klubu.
Vešel dovnitř, ještě něco málo vypil, ale neusnul dole na sedací soupravě, nýbrž nahoře v postýlce sexuální pracovnice.

Vystřízlivění

Když se vrátil ráno domů, byl o nějakou tu tisícikorunu lehčí, strašně ho bolela hlava, měl okno, ale na to, že skončil v náručí ženy, která mu neustále tvrdila, jak je „krasivij“, si vzpomínal.

Blanka už byla v práci. Roman si vzal volno. Když se vrátila, nemluvili spolu. Ještě pár dní trvala tichá domácnost, ale pak se usmířili a všechno se vrátilo do starých kolejí. Roman slíbil, že už se nikdy tak moc neopije, a také to dodržel. Alkohol k životu nepotřeboval, co ale potřebuje k životu, je Blanka, kterou teď skoro ztrácí.  
Ve slabé chvilce se jí totiž přiznal, že tehdy „ten večer“ byl v nočním klubu, a aby neměl výčitky, přiznal se jí ke všemu. To neměl dělat.
I když Blanku stokrát ujistil, že je zdravý, že bez ochrany to tam nejde, nevěří mu a je jí z něj zle.
„Jak to můžeš vědět, vždyť jsi byl úplně opilý?“
„Blani, vím to. Ale přece kdybych něco chytil, už by se to zjistilo, je to víc než rok, a tolikrát už jsme se spolu milovali.“

Ale je domilováno. Blanka se při představě, že byl Roman v posteli s nějakou sexuální pracovnicí, zasekne – a nemůže. Nejde to.

Od doby Romanova přiznání uběhl už skoro měsíc a za celou tu dobu spolu ještě nespali.
Blanka dokonce uvažuje o rozchodu. Ale není škoda zahodit do té doby krásný a fungující vztah kvůli jednomu škobrtnutí, a ještě k tomu v opilosti?

Co radí psycholog Mudr. Pavel Jahn
Měsíc je na vstřebání takového oznámení málo. Blanka se cítí ponížena, její strach z nějaké nemoci je podle mého názoru zbytečný, už by se projevila. Ale pro klid duše, a jestli ji má Roman opravdu rád, doporučuji pro jistotu lékařské vyšetření. Aby byla v klidu.
Neobhajuji čin Romana, ale v tomto případě bylo opravdu lepší mlčet. Pocit viny a jeho přiznání ničemu neprospělo. Blanka by si však měla uvědomit, že pořád je lepší jednou klopýtnout než se zamilovat a mít jiný vztah dlouhodobý. Měla by Romanovi odpustit, měli by založit plánovanou rodinu a žít dál jako doposud.