Reklama

park

Mám já to ale pech. Do redakce jezdím autem jen zcela výjimečně. Není tam totiž kde zaparkovat. Všude ty zpropadené zóny. A na placených místech můžete stát maximálně dvě hodiny. Čtyřicet korun za jednu. To obnáší lítat každé dvě hodiny k autu a ládovat nenasytné parkovací hodiny dalšími mincemi.

Když si to spočítám, dělá to bratru tři sta dvacet korun.“Co blbneš, já jim tam dám dvacku a ještě jsem nikdy žádnou pokutu neplatila“, chlubí se Míša, která do práce jezdí autem denně a parkuje na mnohem „okatějším“ místě než já. Jenomže to je Míša, dítě Štěstěny a když, tak netroškaří a rovnou jí auto odtáhnou, jak se stalo nedávno.

Takže proti ní jsem vlastně břídil, který se snaží nepřijít do konfliktu se zákonem, ale občas se chybička vloudí a stane se.

Jako na potvoru nebyl čas znovu přikrmit parkovací hodiny a co se dalo čekat? Bum, za stěračem lísteček z výzvou od Městské policie, že se mám do pěti dnů dostavit ke kárnému řízení za přestupek „překročení parkovací doby“.

Ach jo, to bude zase „pětikilo“. Mohla bych to sice svést na osobu blízkou, a zahrát divadélko, že za to nemůžu. Dokonce jsem o tuhle „službičku“ požádala dceru, ale té se na policii nechtělo. Budu si muset vypít svůj kalich hořkosti sama. Počkej, dcero, až budeš zase chtít půjčit auto. Udělám na tebe stejné „tůdle“ jako ty na mě.

Jsem zvědavá, jestli se mi to podaří nějak „ukecat“. Přece jenom zaplaceno jsem měla, na rozdíl od mnoha jiných aut, která tam stála bez lístečku i bez pokuty. Tak jak k tomu přijdu?

Možná to mají dobře spočítané.  Na placení nějakých parkovacích lístků se vykašlou, a když čas od času dostanou pokutu, vyjde je to parkování mnohem levněji než mě, pitomého poctivce.

Ale tak už to chodí v našem „absurdistáně“. To máte jako s MHD. Když budete jezdit půl roku na černo, ušetříte více než tři tisíce za měsíční kupóny. A když vás jednou za půl roku chytí revizor a napaří vám pokutu, i tak se vám to vyplatí.

Ale měla byste na to žaludek a nervy? Já tedy ne.