Pariz

Bylo to jako blesk z čistého  nebe. Chvilkové pomatení smyslů, spontánní nápad… A může za to tak trochu Facebook, kde běžela reklama na akční letenky. Na výběr dvě destinace – Paříž, nebo Řím. Má volba byla jasná a rychlá. Za pár minut jsem měla letenky do Paříže objednány i zaplaceny. Cena okolo dvou tisíc za dva dospělé za zpáteční letenku je určitě více než dobrá.

Zajistit letenky bylo až příliš jednoduché. Složitější část celé přípravy na krásný prodloužený víkend teprve následovala.

Kde budeme bydlet a co vlastně v Paříži chceme vidět?

Ubytování byl vcelku oříšek. Nabídka je obrovská a já jsem ani nevěděla, do které části Paříže své hledání směřovat. Určitě by to nemělo být daleko od centra, ale ani příliš drahé. Pomohla mi kamarádka Katka, která v Paříži byla už několikrát a byla spokojená s ubytováním na Montmartru. A tak jsem narazila na síť hotelů, které najdete po celé Evropě – Ibis. V Paříži mají celkem 47 hotelů, stačí si jen vybrat.

Naše volba padla na Ibis Sacré Coeur 18ème, kousek pod katedrálou Sacre Coeur. Téměř přesně na polovině cesty mezi stanicemi metra Pigalle a Anvers. Opět nás potěšila cena, v přepočtu asi tisíc korun na osobu za noc se snídaní. Za tuhle cenu jsme nečekali žádné zázraky, ale hotel jsme potřebovali opravdu pouze na přespání a moc času jsme v něm trávit nechtěli. Objednat a kartou přes internet zaplatit hotel byla hračka. Během pár minut jsem měla v ruce e-mail s rezervací a už nám nezbývalo nic jiného než přežít těch pár týdnů do odletu.
Ubíhaly vcelku rychle a ve volném čase jsem se bavila shromažďováním informací o Paříži a plánováním našeho programu. Tady musím opět a ne naposledy poděkovat Katce, která mi hodně pomohla.

Konečně letíme!

pariz

Let do Paříže trvá i s nezbytnými manévry na letišti asi jednu hodinu a 45 minut. Za tu dobu si letadlo ani pořádně neužijete. Dostanete colu, housku, a než tohle občerstvení zkonzumujete, jdete na přistání. To pro nás bylo na pařížském letišti Charles de Gaulle.

Přílet letadla byl k terminálu 3 a odtud je to jen kousek pěšky k terminálu 1. Z něj se do centra můžete dopravit nejlevněji autobusem 350 nebo 351. V letištní hale si koupíte carnet, což je sada 10 jízdenek na autobus či metro. Samostatný lístek vás bude stát € 1.60, při zakoupení  carnetu vyjde na € 1.10. Na cestu z letiště do centra od vás řidič autobusu vezme tři lístky.
My jsme si zvolili bus 350, který jede až na Gare de l'Est a cesta trvá přibližně hodinu a půl. Vystoupili jsme však už na zastávce Porte de la Chapelle, odkud jsme to měli jen pár kroků k zastávce metra La Chapelle.

Najít náš hotel po vysednutí z metra byla otázka několika minut. Ubytovací procedury proběhly hladce a rychle a celý hotel nás příjemně překvapil. Obyčejné, ale velice hezké vybavení, prostorná koupelna, pohodlná postel. Více jsme si nemohli přát.

Co jsme všechno viděli...

Na pokoji jsme se samozřejmě moc neohřáli a už nás to táhlo ven. Sluníčko krásně svítilo a my jsme byli připravení držet se našeho plánu – romantika a žádná přehnaná turistika. Nijak zvlášť jsme na sebe nevrstvili oblečení a vydali se na krátkou procházku po nejbližším okolí. První známou turistickou atrakcí, na kterou jsme narazili, byl Moulin Rouge. Po cestě jsme neodolali a vyzkoušeli croissant a francouzskou bagetu. Nafouknutý rohlík, jak říkají croissantu naše děti, nás příjemně překvapil svou výrazně máslovou chutí a bageta nám chutnala skoro stejně jako ta, kterou koupíte v našich supermarketech. :-) Vážně…

Romanticky jsme se procházeli uličkami Montmartru, a když jsme procházeli kolem stanice metra, zvítězila v nás zvědavost a vydali jsme se ze zastávky Blanche do Charles de Gaulle Étoile. Jenom vykoukneme… jen se očkem podíváme na Vítězný oblouk. Ale opravdu to nešlo jinak a obdivovali jsme Arc de triomphe několik hodně dlouhých minut. Po krátké poradě jsme si vymysleli, že když už jsme v centru, podíváme se i na Eifffelovu věž. Opravdu jen z povzdálí. A nahoru určitě nepůjdeme!

pariz

Po cestě krásnými pařížskými uličkami jsme došli na skvělý pouliční trh, kde jsme mohli oči nechat na všem nabízeném zboží. Jako milovníci dobrého jídla jsme nepokrytě záviděli širokou nabídku mořských plodů, ryb, šneků, sýrů a nejrůznějších kulinářských specialit. Koupili jsme si krabičku jahod, které se úplně rozplývaly na jazyku, a při procházce kolem Seiny jsme je spokojeně mlsali.

Pomalým krokem jsme došli až k Tour Eiffel. Nevím, jestli do ní není náhodou zabudovaný nějaký magnet na lidi, ale naše rozhodnutí podívat se na ni pouze z dáli nás velice rychle opustilo. Ani jsme si nevšimli jak, a stáli jsme v dlouhé zatočené řadě na vstupenky. Bohužel jsme nedali na radu kamarádky Katky, která doporučovala, že na Eiffelovce je dostačující vyjet prvním výtahem do druhého patra a třetí patro vynechat. Koupili jsme si lístky až nahoru, a to byla trochu chyba.
Už v druhém patře jsme pochopili, že i když svítí sluníčko, tak vítr je v Paříži opravdu úporný a na začátku března ještě dosti studený. Než jsme se pokochali Paříží ze všech stran, byli jsme na kost promrznutí. A to nás čekalo to nejhorší. Další řada na výtah do třetího patra. V té jsme promrzali další hodinu.
Po oběhnutí třetího patra jsme museli uznat, že Katka měla pravdu. Druhé patro je dostačující, levnější a úplně stejné jako to třetí. Jen vysypete z kapsy (nebo karty) více Euro. Konkrétně vás pěší výšlap do druhého patra bude stát  € 4.50, cesta výtahem tamtéž € 8.10 a cesta až do třetího patra € 13.10.

Po půlhodinovém čekání na výtah dolů jsme byli moc rádi, že jsme zase na pevné zemi, kde přece jen tak moc nefoukalo. Další plán byl jasný. Koupili jsme si na pokoj večeři, která se skládala z francouzské bagety a mnoha druhů sýrů a po odpočinku jsme chtěli vyrazit do ulic noční Paříže.

pariz

Plán však opět zklamal a po vydatné francouzské večeři jsme oba odpadli a usnuli asi v šest hodin večer a probudili se až na druhý den ráno…

Příště – svítání nad Paříží, Champs Elysées a spousta dalších krásných míst v Paříži.

Reklama