Reklama

Matky a tchyně nastávajících maminek se obvykle těší na vnouče a jsou někdy až moc ochotné radit a poučovat. Vycházejí přitom nejen z vlastních zkušeností, ale mají tendence připomínat “případy” ze svého okolí, známé jim někdy jen “z druhé ruky”, z doslechu.

Nemíníme budoucí babičky od poskytování rad a doporučení odrazovat, zejména směřují-li ke správné životosprávě, výživě, snížení tělesného a duševního zatížení a přispívají-li k úpravě vhodného životního prostředí.
Neměly by ale připomínat nepříjemné prožitky v souvislosti s vlastním těhotenstvím a porodem ani podobné prožitky známých apod. Je již v povaze lidí, zapamatovat si nepříjemné události, byť ojedinělé, a nevybavovat si přitom dlouhé řady událostí “normálně probíhajících”.
Měly by si uvědomit, že těhotná zprávy o komplikacích těhotenství, porodu nebo poškození dětí vnímá velmi citlivě, a vyvolává to v ní vlastní obavy.

Pokud nastávající babičky přečetly všechny předcházející kapitoly této knížky, jistě si uvědomily, jak velký pokrok učinilo porodnictví a péče o těhotné za několik posledních desetiletí.
Diagnostika těhotenství se posunula do prvních týdnů po oplodnění díky vyšetřování hladin choriálních hormonů a ultrazvuku.

Je možné odhalit poruchy vývoje embrya a plodu do první poloviny těhotenství, určit pohlaví plodu v děloze. Speciálními přístroji lze pozorovat plod v děložní dutině, odebírat z něj vzorky tkáně, z pupečníku lze nasávat krev plodu k vyšetření, plodu je možné dávat krevní transfuze. Již dnes je možné provést na plodu v děloze některé menší výkony. Formuje se obor fetální chirurgie.
Tyto skutečnosti by měly vést nastávající babičky, připomínat těhotným dcerám a snachám možnosti předporodní i porodní péče, vzbuzovat v nich důvěru v možnosti lékařské vědy a připomínat jim význam návštěv těhotenských poraden.
Nastávající babičky by si ale měly zároveň uvědomit i rozdílné postoje mladé generace k mateřství a jejich jiný životní styl a životní podmínky. Možnosti plánovaného rodičovství předpokládají těhotenství uvědomělá, žádaná – a proto tím zodpovědnější postoj k nim obou partnerů.