Je to takové nevyslovené spojenectví, tichá dohoda. Většina lidí, kteří se míjejí na ulicích a mačkají v metru, ji mají – na klopě, na tričku, na batůžku. Přeletí se očima a sotva znatelně se jim zvlní koutky. Někteří kytičku večer sundají, ale jiní si ji na viditelném místě hrdě nechají několik týdnů i měsíců. Dokud není potřeba batůžek vyprat...

Že bychom měli my, Češi, tak mimořádný vztah k onkologii? Připadá nám nádorová prevence o tolik důležitější než situace opuštěných dětí nebo stavba škol v Africe? To asi těžko. Každý třetí z nás má ve skutečnosti reálnou šanci, že se ho (či jeho nejbližších)  bude onkologická problematika dříve či později týkat – takhle ale většinou neuvažujeme. O tom, komu a kolik dáme, se rozhodujeme spontánně a emotivně, nikoli na základě racionální úvahy.
„Český dárce většinou přispívá na veřejné sbírky, konané u příležitosti událostí vyvolávajících obecné citové pohnutí, o kterých se dozvídá z masmédií,“ říká se ve zprávě občanského sdružení Agnes, které se zabývá podporou a výzkumem neziskových organizací. „Peníze dává převážně v hotovosti do sbírkové kasičky organizace, kterou zná spíše z doslechu než z vlastní zkušenosti. Jde nejčastěji o nadaci, která podporuje děti, případně tělesně postižené nebo lidi postižené přírodní katastrofou. Jako dárce většinou zůstává v anonymitě, osobně nedostává informace o skutečném využití svého příspěvku ani potvrzení, které by mu umožnilo odečíst si ho ze základu daně.“ Je třeba říct, že Češi patří právě v tomhle drobném, pouličním dárcovství k těm nejštědřejším evropským národům. Co se týče dávání přes DMS (Donnor Message Service), v tom jsme absolutní jedničky.

No dobrá, proč jsou to ale zrovna kytičky, které se těší takovému zájmu? Proč ne magnety sdružení Život dětem... nebo třeba cihly? Květinový den (letos přejmenovaný na Český den proti rakovině, ale tak mu stejně nikdo říkat nebude) se pořádá už deset let. Jde o akci veřejnosti dobře známou, s dlouhou tradicí, tudíž všeobecně vnímanou jako důvěryhodná. Liga proti rakovině, zaštítěná známými lékařskými kapacitami, má také určitou váhu.
Sbírka se koná v nejkrásnějším měsíci v roce, v zářivém a barevném máji, plném života a naděje. Kdo by netoužil právě teď páchat dobro a zdobit se za tímto účelem květinami!? Zvláště když – a to prosím nepodceňujme! – jsou ty kytičky docela hezké. Což se o naprosté většině „charitativních předmětů“ opravdu říct nedá ani s oběma očima zavřenýma.

Tradice dní s květinovým symbolem vychází z irského konceptu tzv. Daffodil Days (Narciskových dnů), které pořádá The Irish Cancer Society již od roku 1988. Základní myšlenku této sbírkové akce převzala – po dohodě s irskými organizátory - v roce 1997 Liga proti rakovině Praha a založila u nás tradici Květinových dnů, při nichž dobrovolníci nabízejí žluté kvítky měsíčku lékařského (minimum je 20 Kč, většina lidí ale dává víc) a informují o prevenci rakoviny. Letošní ročník má heslo Dnešní děti – zítřejší svět! a je zaměřený na podporu zdravého životního stylu celé rodiny. Na tom, jak rodiče vedou své děti teď, totiž závisí, jaký bude životní styl jejich budoucích rodin – a tím i celé populace.

soutěž - vyšetření: taverna

První Květinový den u nás proběhl 14. května 1997, veřejnosti bylo při něm nabízeno 30 tisíc kvítků a vybráno bylo 350 tisíc korun. Květinové dny se postupem let staly nejznámější sbírkovou akcí u nás a počet prodaných kytiček i vybraných peněz se stále zvyšuje. Z tohoto hlediska byl nejúspěšnější 6. ročník (2002), kdy se podařilo získat více než 18 milionů Kč!
Liga za dobu své existence získala dosud na svou činnost neuvěřitelných 115 milionů. Na prevenci vynaložila z čistého zisku 40 %, zbývající prostředky byly použity na zlepšení kvality života nádorově nemocných a na podporu výzkumu a výuky. Liga financovala bazén a ubytovnu pro nádorově nemocné na Pleši a přispívá každoročně na činnost 50 členských dobrovolných onkologických organizací v celé ČR. Podpořila také vznik několika hospiců. V letošním roce finančně pomůže při dobudování pracoviště pro léčbu nádorů prostaty ve FN Bulovka.

Reklama