Zdraví

Pane doktore, já vám věřím!

„Pane doktore, já vám věřím,“ říkají často pacienti na počátku léčby. Tato prvotní důvěra se ovšem snadno může změnit v nedůvěru ba dokonce v přímý odpor vůči lékařem zvoleným postupům. I proto vstoupí 1.11.06 v platnost nová vyhláška, vyžadující informovaný souhlas pacienta. Ve Fakultní Tomayerově nemocnici je však informovaný souhlas samozřejmostí už nyní. O něm i o problematice informovanosti pacientů obecně diskutovali 21.9. s novináři ředitel nemocnice Petr Malý, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Dana Jurásková a tisková mluvčí nemocnice Jana Kocová.

 

 

Informovaný pacient je spolupracující pacient
„Nejde o to, získat podpis pacienta pod nějakými dokumenty,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a ombudsmanka FTNsP Dana Jurásková. Podpis pacienta je samozřejmě pro lékaře a nemocnici jakousi právní zárukou, ale je až posledním krokem. Pacient musí být především plně informován, a to lékařem, nikoliv ostatním personálem, musí být zodpovězeny jeho otázky, zkrátka měl by se stát spoluúčastníkem léčby, nikoliv jakýmsi léčeným objektem. Jedním z podstatných faktorů je vést pacienty ke spoluzodpovědnosti za vlastní zdraví. Důležité je také snížení rizika nedorozumění. Obecně platí, že informovaný pacient je spolupracující pacient, i když pro lékaře může být taková spolupráce zdánlivě náročnější, vyplatí se nakonec oběma stranám.

I děti mají právo vědět
V případě dětí nebo nesvéprávných pacientů podepisují informovaný souhlas právní zástupci, ale i dítě má právo, samozřejmě v rámci svých mentálních schopností, vědět, co ho čeká. Vysvětlování pak probíhá nejčastěji s pomocí hraček a obrázků. Obrazový materiál je ovšem součástí informací i pro dospělé pacienty. Lékař musí s pacientem mluvit ,,česky" – tedy tak, aby ho pacient mohl pochopit. Pro cizince samozřejmě existují formuláře informovaného souhlasu ve světových jazycích, pro nevidomé v braillově písmu a s neslyšícími komunikuje tlumočnice. V případě, že jsou pochybnosti o psychickém stavu pacienta, může si lékař vyžádat psychiatrické konzilium. U osob mladších osmnácti let je povinností lékařů informovat rodiče. Jedinou výjimkou je žádost o přerušení těhotenství - tu může samostatně a bez vědomí rodičů podat už dívka starší šestnácti let.

Když jde o život
Existuje řada zákroků, u kterých je informovaný souhlas pacienta podmínkou, v popředí však vždy stojí lidský život – takže v situaci časové tísně a přímého ohrožení života není informovaný souhlas požadován. Posléze však musí být pacient poučen o všem, co se s ním odehrávalo. Přitom platí, že kdykoliv v průběhu léčby – třeba i „na stole“ před operací může pacient svůj souhlas odvolat. Podepsání informovaného souhlasu pacientem zároveň nezbavuje lékaře zodpovědnosti za případné chyby v léčbě.

Ne každý chce být informován
Existují samozřejmě i pacienti, kteří si nepřejí být informováni. V takovém případě podepíší, že byli poučeni o možnosti být informováni, ale že odmítli. Základním pravidlem informování pacientů přitom zůstává, že lékař nesmí pacienta poškodit – informace tedy musí být vždy podávány s ohledem na stav pacienta. Jinak řečeno, pacientovi má být sdělena pravda, ale šetrným způsobem. Zároveň je důležité nechat pacientovi naději. Lékaři jsou také povinni komunikovat ve shodě – tedy informace, které poskytují pacientovi by si neměly odporovat. I proto je součástí zdravotní dokumentace pacienta edukační protokol – tedy záznam o tom, jak a o čem kdo pacienta už informoval. V případě, že pacient přichází od lékaře, s jehož postupem současný lékař nesouhlasí, měl by tento upozornit pacienta na vhodnost jiných metod léčby, neměl by však činnost svého kolegy nijak komentovat.

Právo na dokumentaci
Pacient nebo osoba pacientem zmocněná má vždy právo nahlédnout do své zdravotní dokumentace, sama dokumentace však je majetkem nemocnice. V případě, že má pacient zájem, musí mu lékaři poskytnout výpis z jeho dokumentace, případně kopie dílčích vyšetření, samotnou dokumentaci však musí vydat jen na rozhodnutí soudu. Toto opatření snižuje riziko, že se zdravotní dokumentace pacienta ztratí. Soudu jsou také lékaři povinni do dvaceti čtyř hodin oznámit, že přijali pacienta, který nebyl schopen podepsat souhlas s hospitalizací – pokud je tento stav dlouhodobý, určí soud pacientovi opatrovníka.

Hlavní je spolupráce
Hlavním a podstatným faktorem změn v přístupu k pacientům je komunikace a spolupráce – nejen mezi pacientem a lékařem, ale i s rodinou, případně i známými. Často jsou totiž rodina nebo přátelé důležití pro léčbu a plné uzdravení pacienta. Pro všechny – pacienty, rodinu, přátele, ale i pro lékaře a zdravotnický personál byla ve FTNsP zřízena funkce ombudsmana, na kterého se mohou všichni obracet s připomínkami, otázkami i stížnostmi. Podle současné ombudsmanky Dany Juráskové je tato možnost hojně využívána, a to nejen pacienty, ale i personálem.

Měla byste zájem vědět o Vaší léčbě maximum? Jaké máte zkušenosti s lékaři? Probírají s Vámi léčbu a vyšetření? Informují Vás o nejrůznějších možnostech? Nebo s Vámi zachází spíše jako „s kusem hovězího“? Považujete podepisování informovaného souhlasu za obtěžující byrokracii, nebo ho vítáte?

   
22.09.2006 - Zdraví - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [13] átéčko [*]

    Zrovna se také léčím (se zlomenou nohou). Lékaři vadilo, že ho kdosi budí, natož aby vysvětloval cokoliv. Pak mi sdělil, že mám přijít ráno, že v noci nemají rentgen. Taková informace by mi stačila napsaná na vratech a nemocnici se vyhnu. Dr .Baránek mohl klidne dospat do rána, a ne mi poradit, že s vyvrknutou na 99,9%nohou se dá chodit.
    Va vzdálenější nemocnici se sice také divili, že jdu až za 6hodin po úrazu, ale rtg fungoval, řekli mi, že noha je zlomená a dali ji do sádry.

    superkarma: 0 23.09.2006, 16:32:30
  2. avatar
    [12] Vivian [*]

    http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=14

    superkarma: 0 23.09.2006, 09:38:45
  3. [11] počítačka [*]

    Kamarád má heslo - když nevím, tak se neptám, abych nevypadal jak idiot. No, a já se ptám "furt". Klidně vytáhnu papírek a čtu dotazy. Ale vím, že vypadám jak .... Mám spoustu doktorů známých, tak znám názor z druhé strany. Ale ať si lékař trhne, JÁ POTŘEBUJI INFORMACE.
    Když mi umíral tatínek, nepřáli jsme si, aby znal pravdu. Vitální aktivní člověk a my věděli, že je všechno špatně. Byl skleslý i tak, určitě věděl, že to není v pořádku a ještě aby čekal na zubatou? Tak to jsme nedokázali, i když nám lékařka v LDN vyčinila. A když jsme ho chtěli domů, prohlásila, že si musíme sehnat sestru na injekce. Naštěstí tam pobyl tří dny byl konec. Je to už dva roky, díváme se na to s odstupem a jsme pořád rádi, že to neměl od nikoho potvrzené, že nebude. Pořád čekal, že se doléčí a jaro a sluníčko udělá svoje. Už to nezvládl. Takže můj názor: pečlivě zvažovat, jak a komu to říct. Ne každý člověk je na tom tak, aby se dokázal se vším smířit.

    superkarma: 0 22.09.2006, 15:27:47
  4. avatar
    [10] závislá na čokoládě [*]

    Tenhle týden jsem byla se synem v nemocnici na operaci, doktorka nám vše vysvětlila, byla v pohodě, v klidu, byla jsem úplně překvapená, že si udělala čas i se synem si hezky povídala, no perfektní doktorka. Podepsala jsem souhlas a čemu jsem nerozumněla, vysvětlila. Byla jsem překvapená, protože u operace syna v Motole to bylo úplně jinak. Přeji všem zdraví a ať doktory moc nepotřebujeme.

    superkarma: 0 22.09.2006, 13:28:38
  5. avatar
    [9] ivana.kuglerova [*]

    marcellina*: Uf, už jsem to opravila. Pardon... To je tady věčná válka... Příště klidně do vzkazu.

    superkarma: 0 22.09.2006, 12:25:26
  6. avatar
    [8] marcellina* [*]

    přes text je obrazek

    superkarma: 0 22.09.2006, 12:00:14
  7. avatar
    [7] Brixik [*]

    Taky bych rozhodně chtěla o své léčbě vědět všechno a bohužel se mi to nestává. Zrovna teď si léčím koleno, které mi trochu prokopl kůň, měla jsem to zašité a dostala do toho zánět, a když jsem chodila na převazy připadala jsem si opravdu jako léčený objekt, nikoliv informovaný pacient. Vůbec mi neřekli, jestli už můžu chodit, umývat si to a další věci. Chtěla jsem se zeptat, ale protože tam berou pacienty jak na běžícím páse, tak po docela bolestivém ošetření jsem už stála s papírem v ruce a vyprovázeli mě ze dveří, dřív něž jsem stačila otevřít pusu.... Vrcholem bylo, když mi vytáhli stehy o týden dřív, opět bez suohlasu, protože než jsem stihla cokoliv říct, tak byly venku. No a díra jak vrata se na mě šklebila, protože se to rozjelo. Takže teď chodím na převazy místo na chirdu k obvoďákovi a ještě tak 14 dní budu muset omezovat své aktivity , nehledě na tu hnusnou jizvu, která mi tam vznikne
    Omlouvám se za délku, ale pěkně mě to štve.

    superkarma: 0 22.09.2006, 11:35:24
  8. [6] Rikina [*]

    Měla bych zájem vědět o léčbě maximum, a to nejen o své, ale případně i o léčbě osob mně blízkých. Což je ovšem ještě větší problém, než informace o léčbě vlastní. Člověk se musí prostě ptát, a to pořád dokolečka, smířit se s tím, že se na něj hledí jako na otravného blbce, který zdržuje odborníka otázkami a navíc stejně nepochopí, co se mu říká. Chce to nedat se odbýt. Lékaři mají tendenci hledět na pacienta jako na něco, co málem neumí ani číst a psát, tudíž jakékoli vysvětlování je zbytečné. Nemluvit, nezdržovat, dělat, co se mu řekne, a hlavně si na nic nestěžovat. To je to, co se od pacienta žádá.

    superkarma: 0 22.09.2006, 10:08:27
  9. [5] lenča66 [*]

    V dnešní době se má nejlépe ten, kdo nemá žádné zdravotní potíže. Jinak všichni ostatní jsme jen "kusem", za který doktor dostane body - mám poslední dobou jen ty špatné zkušenosti. Nehledě na to, že díky "dobré péči" lékařů mi před 2 měsíci zemřela babička - nebylo ji dobře, v nemocnici na ni nic neshledali a během několika málo hodin po návratu od "odborníků" zemřela. Škoda, že si doktoři během své činnosti neuvědomují, že jednou se třeba dostanou i oni nebo jejich blízcí do situace, kdy budou potřebovat cizí lékařskou pomoc, že ?

    superkarma: 0 22.09.2006, 09:50:00
  10. avatar
    [4] Vivian [*]

    Sarir: myslím, že se to pomalu mění... Ono to chce aktivitu na obou stranách, ne jen ze strany zdravotníků... Spousta pacientů (především ti starší) dosud není zvyklá na to, že má taky nějaká práva, lidi vůbec nevědí, že se můžou ptát nebo že můžou dokonce něco odmítnout, takže pokud je zdravotník ve styku s takovými pacienty, tak ho ani nic moc nenutí měnit se... Pacienti si musejí zdravotníky vychovat Zjistit si, na co mají právo, a pak se naučit to právo uplatňovat. Naučit se ptát, nebát se...
    Zvlášť starší lidé mnohdy vidí v lékaři div ne Boha, který ví všechno nejlíp, takže proč se ptát?

    superkarma: 0 22.09.2006, 09:48:57
  11. avatar
    [1] sigi [*]

    První obrázek zakrývá text Jinak s doktory mám různé zkušenosti a rozhodně jim bezhlavě nevěřím.

    superkarma: 0 22.09.2006, 09:16:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme