Mnohé z vás možná ano. Připomněla nám ho čtenářka s nickem step1. „Když jste ale chtěli dát klukovi pusu, tak jste se k němu přilepily“, vzpomíná na jeho negativní stránky. Na co nedá dopustitdnes, to už se dočtete v jejím příspěvku.

Dobrý den, já jsem se začala malovat na střední škole. Tenkrát byl hitem polský „blyštěk“. Takový tuhý krásně voňavý lesk v kelímku. Když jste ale chtěli dát klukovi pusu, tak jste se k němu přilepily. S tím jsem absolvovala taneční.

Později ho vystřídal voňavý lesk roll-onn. Když jsem začala chodit do práce, moc jsem se nemalovala. Ale rty vždycky. Používala jsem rtěnku spíše v  hnědých odstínech. Té jsem zůstala věrná celý život, někdy s obměnou za meruňkovou.

Jinak nějakou pomádu na rty mám v kapse každého svrchního oblečení. A když cítím, že mám rty suché, tak je okamžitě namažu. I v létě, ale teď v zimě samozřejmě častěji. Je to rychlé a jednoduché. Pomáda je průhledná, takže člověk k tomu nepotřebuje zrcadlo.

Jednu mám i na nočním stolku. Čím je člověk starší, tím potřebuje těch malovátek nějak víc. A taky před tím zrcadlem stráví nějak více času, než se vydá mezi lidi. A samozřejmě je se svým vzhledem více nespokojený. Nelíbí se mi moje úzké rty se svěšenými koutky, a tak si pomáhám konturovací tužkou. Ještě štěstí, že se tím dá ledacos napravit.

Přeji všem ženám-in krásný den.

step1

Milá step1, na „blyštěk“ si také pamatuji, ale nikdy jsem ho právě kvůli jeho lepivosti nechtěla.

A co vy, milé ženy-in? Podělíte se s námi také o své vzpomínky, zkušenosti a zážitky se rtěnkami, lesky a různými patlátky? Které vám zůstalo v paměti a které máte nejraději dnes?

Napište nám na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Reklama