Ze zdravotního hlediska je vždy podstatné to, jak se stravujeme celkově a dlouhodobě. Zdravotní rizika jsou ovlivněna z větší části naším životním stylem a životními podmínkami, v menší míře pak dispozicí k onemocněním či zdravotním rizikům v populaci (pochopitelně vždy s ohledem na většinovou populaci, například jiná dispozice je u hispánské, černošské nebo evropské populace). Roli samozřejmě hraje i úroveň a dostupnost zdravotní péče.

Obecná doporučení pro konzumaci tuků

Ve vyspělých zemích je zvykem vydávat výživová doporučení adaptovaná na zdravotní rizika konkrétní populace či obyvatelstva příslušné země. Tak je tomu dlouhodobě i v České republice. Pokud jde o doporučení pro oblast tuků, je doporučováno celkové množství tuku ve stravě (pro dospělou populaci bez vysoké fyzické zátěže) v takovém množství, aby energie získaná z tuku tvořila maximálně 35 % z celkové optimální energetické dávky. Pokud jde o nasycené mastné kyseliny, jejich množství by mělo tvořit méně než 1/3 z celkové dávky tuku (10 % z celkového množství energie). Do tohoto množství se zahrnuje veškerý konzumovaný tuk v potravě, tedy nejen ten viditelný.

olej

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Zásadní je proto orientace v popisech složení potravin na obalu, zejména v části informující o nutričním složení, tedy i o obsahu nasycených a nenasycených mastných kyselin. Hodnocení jakékoli potraviny, která se z tohoto kontextu vyjme a hodnotí se jako samostatná položka, vede k chybným změnám ve stravování, a to obvykle i ve snaze o jeho ozdravění. Ve vztahu k tukům vidíme v poslední době dva takové směry – vyzdvihování kokosového tuku jako extrémně zdravého a kritizování palmového oleje jako špatného. Co se tedy stane s naším stravováním, pokud podlehneme těmto trendům?

Kokosový tuk vs. palmový olej v jídelníčku

V případě preference kokosového tuku (obsah nasycených mastných kyselin 90 %) významně zvýšíme obsah nasycených mastných kyselin v našem stravování. Tím se dostaneme
do přímého rozporu s výživovým doporučením a v dlouhodobém horizontu zvýšíme již tak vysoké riziko například kardiovaskulárního onemocnění. Konzumenti kokosového tuku jím obvykle nahrazují veškerý volný tuk.

U palmového oleje je to jinak. Obsah nasycených mastných kyselin je cca 50 % a většinou ho nekonzumujeme přímo, ale v potravinách a pokrmech, kde je obsažen, standardně jako součást směsi rostlinných olejů. Proto není ani ve vztahu k výživovým doporučením tak snadno hodnotitelný. Velmi záleží na celkové skladbě stravy a na všech zdrojích nasycených mastných kyselin, tedy na celkovém množství nasycených mastných kyselin ve stravě, nejen na obsahu palmového oleje.

DOPORUČENÍ ZÁVĚREM

  • Upřednostňujte pestré stravování a vyvážený jídelníček se všemi potravinovými zdroji: maso, mléčné výrobky, zelenina, ovoce, přílohy.
  • Zdroje nasycených mastných kyselin se snažte v jídelníčku redukovat nižší konzumací jejich největších zdrojů: kokosový tuk, uzeniny, tučná masa a masné výrobky s vyšším obsahem tuku, jemné a trvanlivé pečivo, zejména druhy s náplní a polevou, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, živočišné tuky.
  • Tuky na přípravu jídla a mazání na pečivo vybírejte přednostně rostlinné s vyšším procentem nenasycených mastných kyselin.
  • Výrobky obsahující palmový olej hodnoťte podle tabulky nutričních (výživových) hodnot s ohledem na celkový obsah nasycených mastných kyselin.
  • Vždy hodnoťte velikost balení či jedné porce – nutriční hodnoty jsou obvykle uváděny
  • na 100 g/100 ml výrobku, ale může to být i na 1 ks či porci (například žloutkový věneček, porce čokoládového nápoje).

Mgr. Tamara Starnovská

Fórum zdravé výživy

Reklama