Tenhle článek píšu na počest pálivému jídlu, které je typické pro asijskou kuchyni. Nedávno jsem se vrátila z cesty po Thajsku, které je zemí jídla. Na každém rohu něco voní, zručné Thajky u skromných stánků vaří své tradiční pokrmy, každý jí na ulici.

Vidíte ostatní Thajce, jak si v plastových igeliťákách jen tak v ruce nesou domů polévku nebo nějakou omáčku, popřípadě zeleninu a nudle. Thajská kuchyně se vyznačuje svou pikantností, horami všemožné zeleniny a dvěma přílohami, což jsou nudle nebo rýže.

Vždy si musím na tuto kuchyni zvyknout a jde to rychle, protože ji mám ráda. Naštěstí u řady pokrmů je vyznačeno, jak moc je pálivé, i když někdy skutečnost předčí očekávání. Jak jsou Thajci zvyklí na Evropany či Američany, hlásí dopředu, když si něco objednáváte, jak moc pálivé to asi bude.

polévka

Nevím, jak vy, ale já má ráda tak středně pálivá jídla, spíš jídla, která jsou štiplavá než pálivá. To, co je moc pálivé, často rovnou odmítnu, nebo když seberu odvahu, sním jen trochu a s upoceným čelem se tvářím, že už mám dost a hledám v kabelce kapesník na rýmu, která se mi kvůli pálivým složkám spustila.

Jenže některá jídla svou pálivost maskují. To se mi stalo s obyčejnou kuřecí polévkou. Měla jsem na ni chuť, byl to obyčejný kuřecí vývar s nudlemi a spoustou zeleniny. V klidu jsem si vychutnávala chutnou polévku, když v tom se to stalo. Spletla jsem si zelenou podlouhlou fazoli se zelenou pálivou čili papričkou. Ty zelené jsou ještě pekelnější než ty červené – jenže, ty si aspoň člověk nesplete, že?

Nejlepší kuchyní v Thajsku je ulice:

Tu papričku jsem ještě ke všemu rozkousala a v tu chvíli se mi málem zastavil dech, rozkašlala jsem se, nemohla jsem mluvit, lidé kolem mě se otáčeli, jestli nemám nějaký záchvat. Jako na potvoru nebylo čím pekelné sousto zajíst a napít se vody byl holý nesmysl. Musela jsem tedy tento stav vydýchat, což mi dělalo z počátku silné potíže. Přiznám se, že půl dne jsem měla z té papričky zastřený hlas a divný kašel...

Stalo se vám někdy něco podobného? Pro mě je to historka z dovolené, kterou mí blízcí rádi komentují, protože to bylo opravdu strašné, a od té doby se dokážu nimrat i v polévce.

Recept na rychlou zeleninovou polévku, dost podobnou těm asijským, od redaktorky rubriky Vaření, Elly, najdete v tomto článku: Domácí „instantní“ polévka.

Reklama