Domácnost

Pajdin hrůzný příběh o šikanování

Můj příběh začal vlastně už v porodnici, když se mi po špatně vedeném porodu narodilo dítě s vrozenou vadou. Syn je dysgrafik (na té úrovni, že se čitelně psát nikdy nenaučí) a je hyperaktivní. Nadto je levák - což je i dneska pro některé učitelky nepřekonatelný problém. Ve školce byl bez potíží, ale učitelky mě upozorňovaly, že je pasivní, bázlivý, je prý na něm vidět, že vyrůstá mezi dospělými. Bodejť ne - doktoři mi další dítě doporučili nejdřív po pěti letech a v tu dobu už jsem hodně špatně chodila. Vlastně jsem měla jít do invalidního důchodu - což syn nesl hodně těžce.

V první třídě začaly problémy. Třídní mě neustále volala do školy, neustále viděla nějaké potíže, syn prý pořád zlobí, popichuje ostatní a neustále nějak komplikuje třídě život. Marně jsem poukazovala na to, že syn chodí ze školy s roztrhanými věcmi, že se vrací s podlitinami a že má strach jít mezi spolužáky. Přitom oba kluci, na které si stěžoval, měli starší bratry, kteří měli dvojky z chování kvůli agresivitě a napadání spolužáků. Ovšem paní třídní byla toho názoru, že ti mladší jsou andílci a jen můj syn je ten nejhorší ze všech.

Ve třetí třídě se stalo to, co se stát muselo - syna kluci napadli tak, že skončil v nemocnici. Po pádu na hranu klavíru přestal komunikovat, neustále zvracel a nebylo možné ho do školy dostat. Následovala léčba na psychiatrii, dlouhé období beznaděje, když mi bylo řečeno, že synův stav se nejspíš už nezlepší a že fobické záchvaty, které tato příhoda vyvolala, mají prvotní příčinu v poškození mozku při porodu, a tudíž asi půjdou zmírnit, ale určitě ne vyléčit... pokoušeli jsme se syna přeřadit na jinou školu, ale z každé školy, kde jsme to zkoušeli, zavolali do školy původní a co jim tam řekli si asi umíte představit. Ve všech případech z přestupu sešlo...

Jednou v noci jsem z čirého zoufalství napsala na stránky Sdružení na obranu rodičů proti šikaně... a za dva dny se mi ozval Michal Kolář. Do smrti si budu pamatovat, jaké to bylo - mluvit s člověkem, který chápal, že můj syn není grázl, který si za své potíže může sám, který mi dokázal vysvětlit, že pomoc je možná, že i dítě s postižením může chodit do normální třídy.

Je pravda, že toho moc udělat nemohl, ale dal mi sílu bojovat dál. U nás ve městě působila jako etopedka paní Renata Ježková - a na tu jsem dostala kontakt. Další člověk, který chápal, jaké to je, když dítě trpí... dozvěděla jsem se strašně moc o mechanismu šikany, o tom, jak vzniká, že je v podstatě neprokazatelná bez sociologického šetření přímo ve třídě, o tom, že běžný učitel je vlastně bez šanci, i když je případ dítěte pro pozorovatele zvenčí zjevný a jednoznačný. Problém kupodivu není v kontaktu dvojice agresor/oběť, ale v těch okolo, kteří záměrně mlčí nebo lžou. Ti, pokud nejsou ochotni se slabšího zastat, vlastně brání vyšetření celé věci. Myslím, že v běžném životě se to označuje jako „napomáhání trestnému činu" - děti aktivně brání vypátrání agresora.

Po další léčbě a pobytu v nemocnici se stal málem zázrak - syna přijali do jiné školy. Musel dojíždět hodinu sám přes celé město, což ze začátku nebylo reálné, ale dokázali jsme to. Jeho nová třídní byla bezvadná - přežila věci, ze kterých by jiní zešedivěli. Přežila to, že kluk ve čtvrté třídě nevešel do budovy bez plyšáka, kterého měl v kabelce kolem krku, že zkusil utéct uprostřed vyučování, že vyváděl „psí kusy" - a syn se zklidnil. Co víc - syn se začal uzdravovat. Dokonce jel na školu v přírodě - ředitelka zařídila, že jsem jela jako další dozor. Pro syna to ale bylo malé vítězství - odmala chodil do turistického kroužku a znalosti tam získané jeho spolužáky doslova ohromily. Tam jel jako outsider, zpátky jako rovnoprávný člen kolektivu.

Bohužel pro nás byla škola, kde syna přijali, jednou z nejlepších ve městě - a tak se víc jak polovina dětí hlásila na osmileté gymnázium. Na radu psychologů se syn hlásil také - ale na jiné, než jeho spolužáci. I když jsme bydleli skoro ve středu města, tak na gymnázium na druhém konci by se na sedmou ráno nedostal. Já v té době nesměla řídit a povolání mého muže znamenalo časté zahraniční služební cesty... Přijímací zkoušky udělal bez potíží, ale začlenění do nového kolektivu se neobešlo bez problémů a nová třídní to neustála. Její stálé stížnosti a pokusy dokázat, že syn na gymnáziu nemá co dělat, nás odradily natolik, že jsme po čtyřech letech opět změnili školu... a zatím to vypadá dobře. Spolužáci se se synem baví a snad půjde všechno tak, jak bychom potřebovali, i když přestup byl, jako vždycky, problém.

Dodneška se mi ale dělá zle, když se studenti o přestávce rvou a některý přiběhne žalovat: „Paní profesorko, oni mě šikanují!" Vždycky mám chuť mu říct, jak vypadá opravdická šikana...

Proto bych byla moc ráda, kdyby se o šikaně a o nutnosti zastávat se slabších a hlavně nelhat mluvilo. Nejen ve škole, ale hlavně doma. Pokud totiž ve třídě existují děti, které se nebojí říct pravdu a které se dokáží zastat toho, kdo zastání potřebuje, tak šikana nemá šanci. Mému synovi zdraví nikdo nevrátí, ale jiným to může pomoci...

Pajda


Milá Pajdo,
velmi děkuji za dlouhý a vyčerpávající příspěvek. Sám jsem na prvním stupni zažil chvíle, kdy jsem se bál sám chodit ze školy, protože na mě vždycky čekal výkvět starších spolužáků... Naštěstí jsem na druhý stupeň začal chodit do jiného města, a to tenkrát zabránilo vyhrocení situace.

Popsala jste, jak se cítí matka, když něco takového zjistí, ale popsat hrůzu, kterou cítil váš syn, je prakticky nemožné pro někoho, kdo něco podobného neprožil. Doufám, že už to bude v pořádku a že se mu podaří začlenit se do života bez problémů.

Napište nám svůj příběh o šikaně na adresu redakce@zena-in.cz

   
17.01.2007 - Dům a byt - autor: Richard Klíčník

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [51] kokatko74 [*]

    Sml15 zrovna něco podobného ,zatím ne až tak vážného řešíme s naším synem.Sále mě udivuje systém školství,vypadá to tak,že než čekat až se něco stane raději změníme školu my(syn už o to prosí sám,denně). Ale já si přesto myslím,že opustit by ji měl problémový žák a ne ten co mu je ubližováno....

    Syn je v sedmé třídě na ZŠ Ohradní,třída DYS,bohužel náš systém školství dává dohromady děti s poruchou učení dohromady s těmi,co mají poruchu chování. Syn je jen dysgrafik a hypoaktivní....

    Tento měsíc jdeme do PPP,povinné po dvou letech,aby mohl do takové třídy chodit.Jsem rozhodnuta,pochopitelně se souhlasem syna,požádat o přestup na jinou školu. V Praze mě žádná státní nenapadá,ani v té poradně pořádně neví. Prý je takových škol málo a dětí hodně. Jaká to novina.... Raději zaplatíme školu soukromou,přijde mi,že tak nějak je tam dítě bráno vážně.Bohužel ani po půlročním louskání na netu,jsem žádnou takovou neobjevila. Byla bych moc vděčná za radu,pokud někdo znáte vhodnou školu,předem děkuji.

    superkarma: 0 20.01.2015, 09:34:26

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [48] edith1975 [*]

    Můj syn je předškolák, mám hrůzu, až začne chodit do školy. Doufám, že to bude o.k. Přeji mnoho štěstí, i když Pajda je maminka a poradila si.

    superkarma: 0 17.01.2007, 18:35:47
  2. avatar
    [47] Juana [*]

    Vzpomněla jsem si na historku z dětství mého otce. Měli ve třídě taky jednoho, který ostatní mlátil, nadával jim - prostě dnešními slovy šikanoval slabší. Můj otec, v dětství dítko podvyživené, které bránila před kamarády jeho o rok a půl mladší sestra (dobře stavěná a už od malička huba prořízlá), to jednoho dne nevydržel, popadl cihlu a fláknul jí po tom dotyčném grázlovi. No rozbil mu hlavu. Druhý den prý přiběhla matka onoho grázlíka se zakrvácenou košilí do třídy a ječela, ať se všichni včetně učitele podívají, cože ten sígr můj otec provedl jejímu miláčkovi. Na to učitel, který moc dobře věděl, co je synáček zač, odpověděl, že tohle mu už měl udělat někdo dřív a že si to prostě zasloužil. Prý už pak měl od něj otec klid, už si na něj nikdy nedovolil.

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:21:21
  3. avatar
    [46] francoias [*]

    Je to opravdu moc smutné, o to víc, že se jedná o děti. Co z nich bude, až vyrostou ??? Přeji vám se synem hodně pohody, klidných a usměvavých dnů

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:18:58
  4. avatar
    [45] Kremzina [*]

    U dcery ve 2.tř. řešili holčičí šikanu. "Nejlepší" kamarádka šikanovala na ŠvP jednu holku tak, že ta odmítla pak chodit do stejné školy. Rodiče ji museli přehláit na jinou, škoda o to větší, že ji vzali z výběrové jazykové třídy
    Ta šikanující holka je navenek velice slušná, uctivě zdraví a děkuje, vyloženě umí jednat s dospělými. Ale jak se jí v kolektivu někdo znelíbí, poštve proti němu půlku třídy
    Typická falešná dračice

    superkarma: 0 17.01.2007, 15:40:51
  5. avatar
    [44] Žábina [*]

    pajda: tvůj syn má štěstí že tě má za maminku

    superkarma: 0 17.01.2007, 14:26:17
  6. avatar
    [41] Alenka0010 [*]

    pajda: ještě dodávám - na stejné škole maturoval i můj manžel, v profesorském sboru má několik kámošů, studuje tam i naše neteř tuším v kvintě...neboj, bude to na 100% OK .

    superkarma: 0 17.01.2007, 14:02:23
  7. avatar
    [40] pajda [*]

    Alenka0010: ano, do Hustopečí u Brna...ta škola má dobrou pověst a hlavně - jsou tam ochotní a chápaví...jeden jejich bývalý student se syna ujal a seznamují se s prostředím tak nějak spolu. Myslím, že i přes to, že je to úplná zněma prostředí, tak to dobře dopadne...už bychom moc potřebovali klid a pohodu.

    superkarma: 0 17.01.2007, 13:30:59
  8. avatar
    [39] Alenka0010 [*]

    pajda: do Hustopečí u Brna? Tam jsem maturovala v roce 86, učí tam stále můj spolužák Tomáš Janík. Myslím si, že jste vybrali dobře. Přeju tobě i tvému synovi hodně po tom všem klid a hodně štěstí .

    superkarma: 0 17.01.2007, 13:24:54
  9. [38] a.... [*]

    a....: sorry -představa, se zlomenou rukou to fakt moc nejde..

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:44:49
  10. avatar
    [37] pajda [*]

    Za tu čárku se omlouvám, nevšimla jsem si jí... správný odkaz: http://www.sikana.org

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:43:32
  11. [36] a.... [*]

    richard.klicnik: Ríšo, kdyžtak pžedstava MYLNÁ...prosíííím
    a myslela jsem tím to, že holky nejdou přes to fyzické násilí, ale spíš přes ten psychický teror.

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:42:53
  12. avatar
    [33] Gabi [*]

    Pivunka: je tam chyba v té čárce navíc, smaž si ji

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:28:58
  13. avatar
    [32] Kadla [*]

    Pajdo, strašně moc držím palce a hlavně přeju, aby z toho tvůj syn neměl problémy v budoucnosti. Je fajn, že má mamču, která se za něj dokáže poprat a stojí při něm.

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:26:40
  14. avatar
    [31] Vivian [*]

    Pivunka: umaž si tu čárku na konci

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:23:05
  15. avatar
    [30] Láska [*]

    Příběh jsem přečetla jedním dechem,běhá mi z toho mráz po zádech,jsi hrozně silná žena.Přeji vám hodně štěstí a zdraví

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:16:35
  16. avatar
    [27] berulinka [*]

    Je mi smutno ze všech, co znepříjemňují ostatním život. Proto více takových lidí, jako jsou pan Kolář a paní Ježková z Pajdina článku. A tobě Pajdi, a hlavně synovi,přeji už jen samé štěstí Jsi neuvěřitelná žena a obdivuji, jak ses s tím vypořádala.

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:13:23
  17. avatar
    [26] Vivian [*]

    Jak se stane, že z dítěte vyroste takový šmejd? (myslím ty agresory)...

    superkarma: 0 17.01.2007, 12:00:28
  18. avatar
    [25] pajda [*]

    Na prosbu z jednoho z příspěvků: k dnešnímu dni fungují stránky http://www.sikana.org, kde se dočtete řadu věcí a mimo jiné tam jsou i poznatky Michala Koláře. On a právě Renata Ježková jsou jedni z mála lidí u nás, ktřeí se nebojí šikanu došetřit do konce - tedy až k trestnímu oznámení na pachtalele a je moc smutné, že vzhledem k věku pachatelů se prajkticky nikdy nikdo nepotrestá. I když to zní možná krutě, tak neznám případ šikany (a znám jich hodně), kdy by rodiče agresora své dítě vědomně nekryli a to až na hranici podvodu (falešné omluvenky, podplacení lékaři atd.). Ani to se bohužel netrestá...

    Jinak syn nastoupil na gymnázium do Hustopečí a musím říci, že má moc hodnou třídní a moc fajn učitele...snad už bude mít konečně štěstí a nebudeme muset řešit další porblémy.

    superkarma: 0 17.01.2007, 11:41:16
  19. avatar
    [24] Gabi [*]

    Na Pajdině příběhu je nejhorší, že i ona, jako středoškolská profesorka, bojovala mnohokrát zcela bezúspěšně, ani ona neměla přístup k informacím. Co tedy rodiče, kteří nejsou "od fochu"?! A také je vidět, jak moc záleží na osobě konkrétného učitele, co všechno může pokazit.

    superkarma: 0 17.01.2007, 11:27:04
  20. avatar
    [23] jaku [*]

    richard.klicnik: taky si myslím, že "holčičky" jsou pořádný mrchy, pokud chtějí.
    Kluci se servou jako koně- a vcelku nebývají ( snad) zákeřní. Holky jsou potvory a trápí ostatní tak, aby to nebylo do očí bijící

    superkarma: 0 17.01.2007, 11:12:53
  21. avatar
    [16] marcellina* [*]

    superkarma: 0 17.01.2007, 10:32:11
  22. [15] a.... [*]

    Majucha: Ale to já dobře vím, že dochází, však jsem kvůli takovému fyzickému útoku, ke kterému došlo v partě holek byla s tou svojí "milou dcerunkou", co se musí připlést ke všemu, u policajtů. Ale nevím, jestli to, co se odehrálo, byla opravdu šikana, dvě holky si prostě dost brutálním zbůsobem daly po hubě a ostatní tomu přihlížely. Maminka té víc zmlácené to pak nahlásila jako šikanu...

    superkarma: 0 17.01.2007, 10:29:33
  23. [10] a.... [*]

    Kluci to mají nepochybně v kolektivu těžší. Holky se omezují spíš jen na to vzájenmé pomlouvání, ale k nějakým vyloženě agresivním útokům nedochází. I když takový posměch spolužaček může taky způsobit,že škola se stane nepříjemným místem.
    Já osobně jsem šikanu nezažila, dcera taktéž není typ, který by byl šikanován. Bohužel jsem ale měla to "potěšení" účastnit se vyšetřování šikany,u které byla dcera jako ten nezúčastněný přihlížející. Musím potvrdit,že mezi těmi mladými opravdu spolehlivě funguje ta solidarita v negativním slova smyslu, a to tak, že nikdo nic neřekne o tom, jak to ve skutečnosti probíhalo...
    pajda: Do jaké školy teď syn chodí?

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:40:46
  24. avatar
    [7] bokul [*]

    Taky jsem dneska poslala do redakce prispevek, ale toto, to je hotove utrpeni. Zazili jste - vy jako rodina se svym ditetem a Vas chlapec, neco opravdu moc tezkeho a silneho, a Pajdo, Tvuj clanek se musel dotknout srdce kazdeho z nas. Ono, clovek, kdyz ten boj zvladne, hodne jej to posili a doufam, ze i to bude Vas pripad. Ze Vas chlapec uz nenarazi na koletiv s ditetem nebo detmi, ktere by mu jakkoli ublizovaly! Drzim Vam palecky a preji , Tobe, chlapci i cele rodine!

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:40:12
  25. avatar
    [6] Kadla [*]

    Tak z tohohle mi běhá mráz po zádech... Ani nevím, co na to říct. Vůbec si neumím představit, jestli bych to jako matka ustála. Jsi neuvěřitelně silná žena...

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:35:01
  26. avatar
    [5] Alenka0010 [*]

    No, tak to je teda strašné! Právě s manželem vybíráme školu pro nejmladšího syna, využíváme Dní otevřených dveří a prolízáme všechny školy ve městě, přesto jsme bezradní. Starší děti se šikanou nikdy neměly problémy, ale vyrostly oba na měnším městě, škola téměř vesnického typu. Přiznám se, že z šikany mám strach, ale je fakt, že syn je velice družný a kamarádský, v kolektivu vždy oblíbený. Jen nemá všechno to, co je obvyklé u dnešních dětí, tedy mobil a značkové věci, což ho předem vyděluje.

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:30:22
  27. avatar
    [4] Věrulinka [*]

    Slzy mám v očích po přečtení Tvého článku,jenom doufám,že již bude mít Tvůj syn klid,užil si toho moc přeji.

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:29:56
  28. avatar
    [3] Beruška1 [*]

    Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí. Snad to tvému synovi alespoň v něčem v životě pomůže, když už si tolik vytrpěl.

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:28:57
  29. [2] otka [*]

    Pajdo,můžu poprosit o odkaz na ty stránky?děkuji

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:27:48
  30. [1] FAXÍK [*]

    Moc smutný příběh,syn si užil hotové peklo,ale snad ho to do života posílilo? Přeji moc štěstí a už žádnou šikanu a podobné problémy.

    superkarma: 0 17.01.2007, 09:22:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme