Kdysi jsme se rozhodli, že mít vlastního koně by nebylo tak docela špatné. A protože kůň jen pro nás by byl trošku náročná hračka, přispoěli jsme napřed penězi a pak i péčí na kobylku. Byla to těžká kobylka (můj muž váží 120 kilo a sportovní koně pod ním pokěnud poklesávali v kolenou), na pohled nádherná, s mohutnými svaly a krásnou hustou hřívou.

Po nějaké době jsme se rozhodli, že by kobylka Zita mohla mít koňátko - a po ještě delší době se jí narodilo hříbě, kobylka Zorka.

Ze začátku bylo všechno parádní, Zorka krásně rostla, skotačila, hrála si a protože na jízdárně byla další kobylka, která měla nádherného hřebečka, ale neměla pro něj mléko, tak k sobě dostala kamaráda, kterého Zita ochotně přijala a kojila. Obě hříbata rostla a rostla, až jednoho dne jsme přišli k ohradě a Zorka nikde. Nakonec jsme ji našli, zanadávali si na holky, které určitě nezavřely ohradu, Zorku šupli k mámě a šli pryč. A za chvíli byla Zorka zase venku. Protože hříbě od tažného koně je docela velké, byli jsme z toho dost překvapení. Postupně jsme ale zjistili, že Zorka ohradu priostě přeskočí. Sice to bylo hodně vysoko, ale asi měla mezi předky klokana. V zájmu její bezpečnosti se přdala další břevna, jenže zvýšení ohrady nepomohlo. Že ji hříbě nemůže skočit bylo jasné, a trvalo nám tři dny, než jsme přistihli Zitu, jak hřbetem nadzvihne horní břevno a Zorka ho pak tlamou tak dlouho tahala, až břevno spadlo. A pak HUP! a hříbě mohlo jí objevovat svět...

Vyztužením a zajištěním ohrady ovšem Zorčiny výlety neskončily. A výlet, po kterém majitelům jezdeckého klubu došla trpělivost a poslali Zorku jinam, byl opravdu památeční. Zorka už byla velká, a tak se rozhodlo, že se odstaví. Dostala krásný velký box v jiné stáji - a vydržela v něm asi tak dvě hodiny. Za chvíli lítala po dvoře. Samozřejmě byla dopadena a šla do boxu zpátky..a za chvíli znovu a pak ještě jednou...a ráno byla u své mámy. A jak se tam dostala? Boxy mají asi metr a půl nad zemí okno - a v létě v oknech nebyly tabulky, okna byla dokořán. Vidět Zorku, jak se cpe okýnkem ven, byl pohled za všechny peníze...

Jestli Zorka prchala i u nových majitelů, to nevíme, ale vzhledem k tomu, že tam moc dlouho nepobyla, tak asi ano.

pajda

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Má i váš mazlíček nějaký zlozvyk? Napište nám o něm!

redakce@zena-in.cz

Vaše příspěvky budeme v průběhu dneška zveřejňovat a odpoledne vybereme jeden, jehož autorka dostane odměnu.

Reklama