Já se s blbcem - ke svému velkému překvapení - srazila dneska ráno. A přiznám se, že jako blbec se projevil můj kolega, do kterého bych to v životě neřekla....

Můj syn ve středu boural.

Povedlo se mu to při zajíždění na parkoviště, prostě uslyšel ránu a zjistil, že má v boku našeho auta napasované druhé auto.

Protože má řidičák pár týdnů, jel ooobrovským autem a protože byl rozklepaný, tak si stihl jen všimnout, že ze sedadla spolujezdce vystoupil starší pán, ten sdělil, že auto je služební, on v něm jen čekal na kolegyni, která řídí, a že jí zavolá a sepíší hlášení o nehodě.

Syn zavolal ještě mě, auta jsme prohlédli, škoda byla relativně malá, sepsali jsme hlášení, všechno proběhlo, až na to, že když jsem auta oddělovali, tak jsem zjistila, že nejdou oddělit jinak, než že s jejich autem vyjedeme dopředu.

To mi připadalo divné, ale pán mě znovu ujistil, že seděl jako spolujezdec a řidička byla prokazatelně jinde, takže jsme to dál neřešili, nahlásili škodu a objednali opravu.

No a teď ta srážka s blbcem.

Dneska ráno (dva dny po nehodě) se mě ptal kolega, jestli opravdu boural můj syn.

Když jsem ho ujistila, že ano, sdělil mi, že druhé auto do syna opravdu najelo, že to celé viděl, ale že ho nenapadlo přihlásit se jako svědek, protože

"to přece bylo jasné, že ten kretén couval, kam neměl"....

Kolega je naživu jen díky tomu, že stál celkem daleko ode mě.
Pajda

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Na roztržení!!! :-))))) M

Také jste se už někdy srazili s blbcem? Dnešní téma je právě o tom. Každé dvě hodiny vylosuji jeden váš e-mail s příběhem na dnešní téma a autor dostane malý dáreček. Pište na redakce@zena-in.cz.

 

Reklama